Dilema, do kterého Západ uvrhl sám sebe. Jde o Izrael a Palestinu
Stále více států se přiklání k uznání Palestiny jako samostatného a suverénního státu. V kontextu současné humanitární krize, zejména v Pásmu Gazy, nabývá tento krok nejen diplomatického, ale především morálního významu. Uznání Palestiny se tak stává symbolem podpory práva na sebeurčení a důstojnost i pro ty, kteří dosud nedisponují plnou státní strukturou.
Izrael chce přesídlit Palestince z Pásma Gazy do Jižního Súdánu
Izrael jedná s Jižním Súdánem o možnosti přesídlení Palestinců z Pásma Gazy do této válkou zmítané východoafrické země. Jedná se o součást širšího úsilí Izraele usnadnit masovou emigraci z oblasti, kterou po 22 měsících ofenzívy proti Hamásu opustil v ruinách.
Izraelské armáda operuje na Západním břehu Jordánu. Uzavírá obchody, omezuje pohyb lidí
Život v palestinském městě Hebronu na Západním břehu Jordánu se neustále zhoršuje. Izraelští vojáci běžně uzavírají ulice, omezují pohyb místních obyvatel a dohlížejí na přesuny židovských osadníků. Tyto akce mají zásadní dopad na každodenní život Palestinců, kteří se musí vyrovnávat s neustálým napětím a omezeními, píše Sky News.
Palestina má dveře otevřené. Většina ji světa ji uznává, další státy přibývají
Na celém světě roste diplomatický tlak na Izrael, aby ukončil konflikt v Gaze, což vede k sílícím snahám Západu o uznání palestinského státu. Austrálie se stala nejnovější zemí, která oznámila své plány na takový krok.
Evropské stát zvažují uznání státu Palestina. Co to ale znamená a co se změní?
Británie se před několika dny rozhodla následovat příkladu Francie a oznámila, že by mohla v září uznat stát Palestina, pokud Izrael splní několik zásadních podmínek. Ty zahrnují uzavření udržitelného míru, povolení humanitární pomoci, schválení příměří a zastavení anexe Západního břehu Jordánu. Vláda Spojeného království zároveň vyzvala Hamás, aby propustil zbývající rukojmí, odzbrojil se a přestal se podílet na vládě v Gaze.
Tlak mocností na vznik státu Palestina roste. Může k tomu ale opravdu dojít?
Ačkoli se mezinárodní tlak na uznání palestinského státu stále zvyšuje, zůstává jeho realizace vzdálená. Spojené státy, Spojené království, Francie a Kanada, všechny významné západní velmoci, se připojily k rostoucí výzvě na podporu Palestinců. Tento trend je podporován nejen nespokojeností s izraelskou politikou, ale také domácími tlaky a veřejným pohoršením nad otřesnými obrazy hladovějících Palestinců. Tato rozhodnutí jsou pro Palestince vítaným impulzem, přestože izraelská vláda tyto výzvy odmítá jako podporu terorismu.
USA odmítají uznat Palestinu jako samostatný stát. Ohrožují svou roli morálního arbitra
Spojené státy nadále odmítají uznat Palestinu jako samostatný stát – především kvůli strategickému spojenectví s Izraelem. Tento postoj je však stále více zpochybňován, zejména kvůli americké podpoře izraelských operací v Gaze, které vedou k rozsáhlému utrpení civilního obyvatelstva. Washington čelí dilematu, zda pokračovat v bezpodmínečné podpoře, nebo znovu potvrdit závazek k lidským právům a mezinárodní rovnováze. A zdá se, že si zvolí druhou možnost – tedy ztrátu morálního kompasu.
Kanada formálně uzná stát Palestina. Trumpovi se to nelíbí, hrozí krachem obchodní dohody
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země plánuje formálně uznat Palestinu během Valného shromáždění OSN v září. Tento krok následuje po podobných oznámeních Francie a Velké Británie, které rovněž plánují uznání Palestiny, a to poté, co Francie a dalších 14 zemí podepsalo deklaraci, jež naznačuje vlnu budoucích uznání nezávislého palestinského státu.
Desítky mrtvých v Gaze po střelbě na lidi ve frontě. Česko svou pozici nemění
Nejméně 30 Palestinců podle místních úřadů nepřežilo střelbu izraelských vojáků do lidí, kteří čekali na humanitární pomoc. Informovala o tom BBC. K tragickému incidentu došlo ve středu na severu Pásma Gazy.
Británie uzná palestinskou státnost, prohlásil Starmer
Britský premiér Sir Keir Starmer oznámil, že Spojené království uzná státnost Palestiny, což znamená zásadní změnu v britské zahraniční politice. Tento krok přichází po letech stagnace v mírovém procesu a měl by podpořit oživení vyhlídek na dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Macron se uznáním Palestiny vymezuje proti hladomoru jako prostředku zahraniční politiky, říká Hennlichová. Francie si nepřizná, že už není rozhodující velmoc
Francie se v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem rozhodla uznat Palestinu jako nezávislý stát. „Macron je velký pragmatik. Jeho rozhodnutí vnímám především jako snahu vymezit se proti hladomoru v Gaze jako prostředku zahraniční politiky,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marcela Hennlichová, expertka na francouzský politický systém z Katedry mezinárodních studií a diplomacie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.
Připravenost Palestiny fungovat jako regulérní stát je dlouhodobě velmi omezená. Mohla by hrozit i občanská válka nebo vláda islamistů, varuje Taterová
V reakci na rozhodnutí Francie uznat Palestinu jako stát oslovily EuroZprávy.cz expertku na Blízký východ Evu Taterovou z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. V exkluzivním rozhovoru vysvětlila, jaký význam tento krok má a zda může vyvolat širší vlnu uznání ze strany dalších západních zemí. „I kdyby teoreticky oficiálně Palestinu jako stát uznali všichni členové mezinárodního společenství, rozhodně to neznamená, že by Palestinský stát začal v dohledné době smysluplně vykonávat svou stanovenou roli,“ zdůrazňuje Taterová.
Izraelci místy pozastaví boje v Gaze. Palestincům slibují další humanitární pomoc
Izraelská armáda nařídila taktickou pauzu ve vojenské činnosti na několika místech v Pásmu Gazy. Chce tak docílit toho, aby se k Palestincům dostalo více humanitární pomoci. Izrael čelil v posledních dnech sílící kritice kvůli nedostatku jídla, jímž trpí Palestinci nacházející se na území Gazy.
V Gaze umřeli hladem další lidé. Pomoc by mohla přijít ze vzduchu
Téměř třetina lidí v Pásmu Gazy se potýká s nedostatkem jídla, varovali pracovníci OSN. Izrael popírá, že by bránil dodávkám humanitární pomoci na palestinské území. Z problémů viní hnutí Hamás. Úřady jím vedené v pátek potvrdily úmrtí dalších několika podvyživených osob.
Krok, který v historii nemá obdoby. Francie uznává palestinský stát
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie oficiálně uzná palestinský stát v září. Tento krok přichází v době, kdy se situace v Gaze rychle zhoršuje a mezinárodní diplomacie čelí těžkým výzvám.
Palestinci sedí na masivním nalezišti. Expert popsal, jak by z něj mohli profitovat, kdyby jim to svět dovolil
Podle experta Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato naleziště, která by podle něj mohla generovat až 4 miliardy dolarů v příjmech při současných cenách, by mohla Palestincům přinést roční výnos až 100 milionů dolarů po dobu 15 let – a tím snížit jejich závislost na zahraniční pomoci.
Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky
Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.
Tragédie v Gaze. Útok dronu nepřežilo i několik dětí, Izraelci přiznali chybu
V Pásmu Gazy došlo v neděli k incidentu, který může dále zkomplikovat již tak kolabující jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Deset lidí, včetně šesti dětí, zemřelo při leteckém úderu, když stáli ve frontě u zásobníků s vodou. Izraelská armáda přiznala, že došlo k chybě. Informovala o tom BBC.
Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
Izrael plánuje výstavbu „humanitárního města“ v Rafahu na jihu pásma Gazy pro statisíce palestinských uprchlíků. Podle ministra obrany Israela Katze má jít o uzavřenou zónu, kterou budou spravovat mezinárodní orgány a Palestinci nebudou moci odejít. Projekt, inspirovaný návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa na přesídlení Palestinců do jiných zemí, čelí ostré kritice. Podle právníka by mohl představovat válečný zločin, proti se postavila i Británie s Katarem.
Aktuálně se děje
před 43 minutami
VIDEO: Novináři se zeptali Trumpa na hodnocení voleb v Maďarsku. Urazil se a odešel
Americký prezident Donald Trump, který Viktora Orbána v předvolební kampani hlasitě podporoval, reagoval na zprávu o jeho porážce velmi neobvyklým způsobem. Zatímco z celého světa přicházely gratulace vítěznému Péteru Magyarovi, v Bílém domě zavládlo nezvyklé ticho. Když se nakonec novináři pokusili získat Trumpovo vyjádření přímo, dočkali se překvapivé scény, která nyní zaplavuje sociální sítě.
před 1 hodinou
Maďarsko po Orbánovi: Péter Magyar slibuje návrat k evropským hodnotám
Péter Magyar, lídr vítězné strany Tisza, se bezprostředně po historickém volebním úspěchu obrátil na své příznivce s jasným poselstvím. Přestože oslavy trvaly dlouho do noci, hned v pondělí ráno poděkoval voličům doma i v zahraničí. Prohlásil, že je pro něj obrovskou ctí získat mandát k vytvoření vlády, která bude v příštích čtyřech letech usilovat o svobodné, evropské, funkční a soucitné Maďarsko. Zdůraznil, že jeho kabinet bude vládou všech Maďarů bez rozdílu.
před 2 hodinami
Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel
Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí v 15:00 středoevropského času zahájí námořní blokádu íránských přístavů. Tento krok následuje po krachu víkendových mírových rozhovorů a představuje další zásadní eskalaci napětí v regionu. Podle prohlášení amerického velení Centcom se opatření bude týkat veškeré námořní dopravy, která do íránských přístavů vplouvá nebo z nich vyplouvá.
před 3 hodinami
Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat
Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.
před 3 hodinami
Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa
Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.
před 4 hodinami
Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu
Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.
před 4 hodinami
Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb
Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí.
před 12 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pogratuloval straně Tisza a jejímu lídrovi Péteru Magyarovi k vítězství v parlamentních volbách prostřednictvím příspěvku na sociálních sítích. Ve svém vzkazu zdůraznil, že za klíčové považuje především to, aby se v budoucí politice obou zemí prosadil konstruktivní přístup.
Aktualizováno před 13 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
Maďarský volební systém patří k těm nejsložitějším v Evropě i na celém světě. Pokud se chcete zorientovat v tom, jak se dnes rozhoduje o složení tamního jednokomorového parlamentu, přinášíme vám stručný přehled jeho fungování.
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.
Zdroj: Libor Novák