Izrael chce přesídlit Palestince z Pásma Gazy do Jižního Súdánu

Šest zdrojů obeznámených se situací potvrdilo agentuře AP probíhající rozhovory. Není jasné, jak daleko jednání pokročila, ale pokud by se plány uskutečnily, znamenalo by to přemístění lidí z jedné válkou zničené země, ohrožené hladomorem, do druhé. To vyvolává vážné obavy o dodržování lidských práv.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že chce realizovat vizi amerického prezidenta Donalda Trumpa, která spočívá v přesunu velké části populace Gazy prostřednictvím „dobrovolné migrace“. Izrael podobné návrhy na přesídlení předložil i dalším africkým zemím.

„Myslím, že správné, a to i podle válečného práva, je umožnit obyvatelstvu odejít, a pak se vší silou zasáhnout proti nepříteli, který tam zůstane,“ řekl Netanjahu v úterý v rozhovoru pro izraelskou televizi i24, aniž by zmínil Jižní Súdán.

Palestinci, lidskoprávní organizace a velká část mezinárodního společenství tyto návrhy odmítají jako nucené vyhnanství, které je v rozporu s mezinárodním právem.

Pro Jižní Súdán by taková dohoda mohla znamenat užší vazby s Izraelem, který je dnes téměř nezpochybnitelnou vojenskou velmocí na Blízkém východě. Mohla by mu také zajistit cestu k Trumpovi, který myšlenku přesídlení obyvatel Gazy poprvé vyslovil v únoru, ale v posledních měsících od ní zjevně ustoupil.

Kancelář izraelské náměstkyně ministra zahraničí Sharren Haskelové uvedla, že přiletí do Jižního Súdánu na jednání, ale neplánuje tam otevřít téma přesunu Palestinců. Ministerstvo zahraničních věcí Jižního Súdánu popřelo, že by vedlo s Izraelem jakékoli diskuse o přesídlování. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí se k soukromým diplomatickým rozhovorům nevyjádřil.

Joe Szlavik, zakladatel americké lobbistické firmy spolupracující s Jižním Súdánem, uvedl, že ho o jednáních informovali súdánští představitelé. Izraelská delegace údajně plánuje návštěvu země, aby prověřila možnost zřízení táborů pro Palestince.

Szlavik potvrdil, že Izrael pravděpodobně zaplatí za výstavbu provizorních táborů. Další čtyři úředníci, kteří si přáli zůstat v anonymitě, protože neměli oprávnění hovořit s médii, potvrdili, že jednání probíhají. Dva z nich, oba z Egypta, uvedli, že o snahách Izraele najít zemi pro Palestince vědí již několik měsíců. Prohlásili, že se snaží přesvědčit Jižní Súdán, aby Palestince nepřijímal.

Egypt je proti plánům na přesun Palestinců z Gazy, se kterou sdílí hranici, ze strachu před přílivem uprchlíků na své území. Agentura AP již dříve informovala o podobných jednáních, která iniciovaly Izrael a USA se Súdánem, Somálskem a secesním regionem Somaliland, a to také s ohledem na válku a hladomor, který v těchto zemích panuje.

Szlavik, jehož firma byla najata Jižním Súdánem ke zlepšení vztahů s USA, řekl, že Spojené státy o diskusích vědí, ale nejsou do nich přímo zapojeny. Jižní Súdán by si přál, aby Trumpova administrativa zrušila zákaz cestování do země a zrušila sankce uvalené na některé súdánské elity. Země již přijala osm osob v rámci hromadných deportací, což bylo zřejmě učiněno ve snaze si Trumpa naklonit.

Novinář a autor knihy o Jižním Súdánu Peter Martell uvedl, že „Jižní Súdán, který je bez peněz, potřebuje každého spojence, finanční podporu a diplomatické bezpečí, které může získat“. Izraelská špionážní agentura Mossad poskytovala Jižnímu Súdánu pomoc během jeho dlouholeté občanské války proti arabské vládě v Chartúmu.

Mnoho Palestinců by sice chtělo Gazu, alespoň dočasně, opustit, ale jakékoli trvalé přesídlení důrazně odmítají. Obávají se, že jim Izrael nikdy nedovolí návrat, a že by takový masový odchod umožnil Izraeli anexi Gazy a obnovení židovských osad, k čemuž vyzývají krajně pravicoví ministři v izraelské vládě.

I ti Palestinci, kteří by chtěli odejít, by pravděpodobně nechtěli riskovat přesídlení do Jižního Súdánu. Ten patří k nejnestabilnějším zemím na světě, a je zmítán konflikty. Stále se snaží zotavit z občanské války, která po získání nezávislosti propukla. Tehdy zemřelo na 400 000 lidí a části země zasáhl hladomor.

Súdán je plný korupce a při zajišťování jídla pro 11 milionů obyvatel spoléhá na mezinárodní pomoc. Tento problém se ještě zhoršil poté, co Trumpova administrativa výrazně snížila zahraniční pomoc. Mírová dohoda, která byla uzavřena před sedmi lety, je křehká a neúplná. Hrozba války se vrátila, když byl letos hlavní opoziční lídr umístěn do domácího vězení.

Edmund Yakani, který vede jihosúdánskou skupinu občanské společnosti, uvedl, že by Súdánci potřebovali vědět, kdo přichází a na jak dlouho. V opačném případě by mohlo dojít k nepřátelství kvůli „historickým problémům s muslimy a Araby“. „Jižní Súdán by se neměl stát odkladištěm pro lidi,“ řekl. „A neměl by souhlasit s tím, že přijme lidi jako vyjednávací prostředek ke zlepšení vztahů.“