Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán

Íránská strana však slova šéfa Bílého domu mírní a prohlašuje, že k žádnému konečnému rozhodnutí dosud nedošlo. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí uvedl ve státní televizi, že zprávy o definitivní dohodě jsou spekulativní, protože Teherán zatím nedospěl k finálnímu závěru. Podle Bagháího sice byla většina textu memoranda o porozumění již dříve dokončena, ale Spojené státy přišly s novými požadavky, které označil za přehnané, a zdůraznil, že Írán neustoupí ze svých nepřekročitelných linií.

Nová dohoda by měla obsahovat časový plán pro odminování strategického Hormuzského průlivu, během něhož by prozatím zůstala v platnosti americká námořní blokáda. Dokument se zabývá také mechanismy pro budoucí rozhovory o jaderném programu a uvolněním zmrazených íránských finančních aktiv, nicméně konkrétní kroky a přesné postupy v těchto oblastech zatím chybí. Podle diplomatických zdrojů byly hlavní body dojednány již před několika týdny, ale stále existuje značné riziko, že celý proces kvůli řadě potenciálních překážek zkolabuje.

Trump přesto trvá na tom, že dohoda je hotová, a tvrdí, že jejím prostřednictvím získá záruku, že Írán nikdy nebude vlastnit jadernou zbraň. Americký prezident rovněž prohlásil, že Hormuzský průliv se otevře ihned po podpisu memoranda, k čemuž by podle něj mohlo dojít již během nadcházejícího víkendu. O situaci podle svých slov jednal s klíčovými regionálními lídry, včetně spojenců v Perském zálivu a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, a dodal, že celý Blízký východ je z tohoto vývoje nadšený.

Kancelář izraelského premiéra potvrdila, že telefonický rozhovor mezi oběma státníky proběhl, a zároveň jasně deklarovala, že Izrael není smluvní stranou tohoto memoranda o porozumění. Netanjahu ve svém prohlášení vyjádřil ocenění Trumpovu závazku usilovat o konečnou dohodu, která by zahrnovala odstranění obohaceného materiálu, likvidaci infrastruktury pro obohacování uranu, omezení výroby raket a ukončení íránské podpory teroristickým skupinám v regionu. Tyto požadavky přitom v minulosti představovaly zásadní body, přes které Teherán odmítal vyjednávat.

Oznámení o blížícím se smíru přišlo jen několik hodin poté, co Donald Trump na sociální síti Truth Social hrozil masivními vojenskými údery a úplným ovládnutím íránského trhu s ropou a plynem. Prezident původně avizoval, že Spojené státy zasáhnou Írán v noci na čtvrtek velmi tvrdě, a hovořil o budoucím obsazení ostrova Charg. Tento ostrov ležící v severní části Perského zálivu slouží jako hlavní íránský exportní terminál, kterým prochází přibližně 90 procent veškerého ropného vývozu země, a jeho ovládnutí by podle Trumpa fungovalo podobně jako americký postup ve Venezuele.

Své výhrůžky ohledně obsazení ostrova Charg však Trump později v rozhovoru pro stanici Fox News zmírnil, když připustil, že i když by to byla jeho preference, neví, zda má Amerika na takovou operaci žaludek. Doplnil také, že by se raději vyhnul útokům na íránské mosty a elektrárny, přestože jimi na začátku týdne otevřeně hrozil. Na Trumpovy předchozí agresivní výroky reagoval předseda komise pro národní bezpečnost íránského parlamentu Ebráhím Azízí, který varoval, že v případě jakýchkoli neuvážených kroků ze strany USA obdrží Washington ještě bolestivější odvetu než dosud.

K vojenské eskalaci mezi oběma zeměmi došlo po pondělní havárii amerického vrtulníku Apache v Perském zálivu, po níž následovala intenzivní oboustranná výměna úderů, která vážně narušila příměří dohodnuté v dubnu. Americké ústřední velitelství Centcom oznámilo, že zasáhlo vojenská, sledovací a radarová stanoviště v jižním Íránu a střelami Hellfire zaútočilo na ropný tanker poblíž Hormuzského průlivu, který se pokoušel porušit námořní blokádu. Íránské revoluční gardy v odvetě ostřelovaly americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku, přičemž v Bahrajnu byla padajícími troskami zneškodněného dronu zraněna jedenáctiletá dívka.

Kromě toho vyvolal diplomatické napětí incident v Ománském zálivu, kde při americkém útoku na plavidlo, jež podle Washingtonu porušovalo blokádu íránských přístavů, zahynuli tři indičtí námořníci. Dillí kvůli této události oficiálně předvolalo vedoucího amerického diplomata v zemi, zatímco jednadvacet zbývajících členů posádky se podařilo zachránit. Americké síly od začátku konfliktu střílely již na devět plavidel, z toho na tři během tohoto týdne, s cílem zamezit Íránu v generování zisků z exportu ropy.

V reakci na neutichající násilí vyzval generální tajemník OSN António Guterres obě strany k okamžité deeskalaci, plnému dodržování příměří a návratu k diplomatickému řešení, aby se předešlo dalšímu zhoršení situace s nepředvídatelnými následky pro celý region. Ke společným výzvám k uklidnění situace se připojily také Pákistán, Rusko, Čína, Turecko, Indie a Saúdská Arábie. Navzdory pokračujícím střetům íránští představitelé potvrdili, že jednání o předběžné dohodě v posledních hodinách zintenzivnila, jelikož obě strany si uvědomují, že konflikt se z vojenského hlediska ocitl na mrtvém bodě.