Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab

Eskalace v Rudém moři přichází v době, kdy se bezpečnostní situace v celém regionu výrazně zhoršuje. Americké síly pokračují v provádění nočních leteckých úderů na íránské vojenské i infrastruktury zaměřené na oslabení hrozeb pro mezinárodní plavbu. Současně narůstá napětí kolem zpráv o americké podpoře saúdskoarabského jaderného programu, což vyvolává obavy z možných nových závodů ve zbrojení.

Probíhající rok se tak pro Blízký východ stává jedním z nejdivočejších v poslední době. Americké ústřední velení provádí opakované údery na velitelská centra, skladovací prostory bezpilotních prostředků a komunikační sítě íránských sil. Arabské státy v Perském zálivu, které byly v minulosti považovány za stabilní a bezpečné přístavy, se nyní musejí vyrovnávat s neustálou hrozbou útoků ze strany svého souseda.

Jemenští Hútíové se do širšího střetu zapojili poté, co dohodnuté příměří se Saúdskou Arábií přestalo fungovat. Tento týden zasáhly rakety dvě saúdská plavidla v Rudém moři a povstalci tvrdí, že donutili k návratu deset dalších lodí. Přerušení dopravy přes úžinu Báb al-Mandab představuje vážný zásah pro mezinárodní obchody, neboť tato trasa propojuje jižní část Rudého moře s Indickým oceánem.

Tato situace přímo ohrožuje schopnost Saúdské Arábie vyvážet ropu. Rijád se dosud snažil vyhýbat přímému zatažení do konfliktu mezi Washingtonem a Teheránem a využíval kmenový ropovod vedoucí napříč zemí k rudomořskému terminálu. Odtud ropu vyvážely tankery směřující na jih kolem Jemenu do Indického oceánu. Ohrožení této cesty ze strany Hútíů však tuto alternativní trasu zásadním způsobem blokuje.

Povstalecké hnutí Hútíů ovládá od roku 2014 velké části Jemenu včetně hlavního města San'á a strategického přístavu Hudajdá. Dlouholetá vojenská intervence Saúdské Arábie a jejích spojenců nedokázala rebelie potlačit. V horském a členitém terénu podél pobřeží si povstalci vybudovali síť tunelů a úkrytů pro vojenskou techniku, což jim umožňuje efektivně napadat námořní cíle.

Americký prezident Donald Trump přísahal, že problém s Hútíi vyřeší, avšak dosavadní vojenské operace bez širší politické dohody nepokoje nezastavily. Hútíové již v minulých letech opakovaně útočili na obchodní lodě i západní válečná plavidla, což vedlo k výraznému prodražování námořní dopravy a vynuceným změnám trasa lodních dopravců po celém světě.

Současný vývoj má negativní dopady na celkovou stabilitu v Perském zálivu. Přestože některé dřívější konflikty v regionu, například v Sýrii či Íráku, v současné době vykazují známky relativního uklidnění, situace v Zálivu zůstává napjatá. Každodenní výpadky v přepravě ropy, plynu a hnojiv zvyšují tlak na globální dodavatelské řetězce a mohou vést k opětovnému růstu cen.

Složitou mozaiku Blízkého východu dále komplikuje plánovaný rozvoj civilního jaderného programu v Saúdské Arábii za účasti amerických firem. Ačkoliv nic nenasvědčuje tomu, že by Rijád usiloval o vývoj jaderných zbraní, sousední státy jako Turecko či Egypt bedlivě sledují vývoj a posilují vlastní aktivity. Bez ucelené dohody mezi klíčovými aktéry tak region směřuje k dlouhému období nestability.