palestina

OSN je "zděšena drzou vraždou" Palestinců izraelskými silami

Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.

Velké stěhování domů. Tisíce vysídlených Palestinců se vracejí na sever Gazy

Tisíce vysídlených Palestinců začaly směřovat domů z jihu Pásma Gazy. Děje se tak poté, co v pátek v poledne místního času vstoupilo v platnost příměří a izraelské jednotky se stáhly na předem dohodnutou demarkační linii. Jde o první zastavení bojů na zničeném území za posledních šest měsíců.

Reakce na Trumpovu dohodu: Izrael slaví, Palestinci neví, co si myslet. Míč leží na straně Hamásu

Palestinci v Gaze jsou rozděleni v názorech na nový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, zatímco izraelská strana jej celkově vítá. Mnozí Izraelci jej vnímají jako významný krok, avšak panuje u nich skepse ohledně souhlasu hnutí Hamás. Advokát Erez Goldman z Jeruzaléma označil oznámení za "skvělý den pro Izrael", jelikož v dohodě nenašel nic, s čím by nesouhlasil. Hlavní otázkou je podle něj pouze to, zda Hamás plán přijme a ukončí současnou "bídu", ve které se Izrael nachází už skoro dva roky.

Rusko nehodlá útočit na NATO či EU, prohlásil Lavrov v OSN

Rusko nemá v úmyslu útočit na členskou zemi Evropské unie či NATO, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na půdě OSN. Šéf diplomacie zároveň varoval před rozhodnou odpovědí na jakoukoliv agresi namířenou proti Moskvě. Na jeho slova upozornila BBC. 

Podpora Palestiny sílí. Uznává ji už nejméně 151 zemí

Přestože je uznání Palestiny spíše symbolickým krokem, získává na mezinárodní scéně stále větší podporu. V současnosti ji uznává už nejméně 151 zemí ze 193 členských států OSN, což představuje téměř 80 % všech členů. Tento posun je reakcí na válku v Gaze a sílící tlak na mezinárodní instituce. V pondělí se k těmto zemím připojila i Francie, Belgie a další.

Francie formálně uznala Stát Palestina. Čeká se na Trumpovu řeč v OSN

Donald Trump má dnes vystoupit na Valném shromáždění OSN. Stane se tak ve stejný den, kdy lídři z klíčových regionů, jako je Jordánsko a Katar, mají také pronést své projevy. Prezident Macron naopak oznámil, že Francie formálně uznala Palestinský stát, a připojila se tak k dalším zemím. Macron ve svém projevu prohlásil, že nastal čas pro mír a že nic neopravňuje pokračující válku v Gaze.

Palestinci po vlně mezinárodního uznání slaví. Palestinský stát nikdy nevznikne, vzkazuje Netanjahu

Čelní představitel palestinské frakce Fatah, Sabrí Sajdam, označil mezinárodní uznání palestinského státu za „historický den“ a „hlas důvěry v palestinský lid“. Francie se má v pondělí připojit k zemím, které již Palestinu uznaly.

Nátlak na Izrael se stupňuje. Palestinu tento týden uzná i Francie

Několik západních zemí, včetně Velké Británie, Kanady, Austrálie a Portugalska, oficiálně uznalo palestinský stát. Na Valném shromáždění OSN se k nim má v průběhu týdne přidat i Francie a další evropské státy. Tato vlna uznání zvyšuje tlak na Izrael, který už týden vede pozemní ofenzivu v Gaze, a to navzdory celosvětovému odsouzení a protestům rodin rukojmích držených Hamásem.

Austrálie, Kanada a Británie uznávají palestinský stát

Austrálie, Kanada a Spojené království se rozhodly uznat palestinský stát. Spojené království tak učinilo poté, co Izrael nesplnil podmínky britského premiéra Keira Starmera, jako je například souhlas s příměřím v Pásmu Gazy. Britský premiér toto rozhodnutí oznámil v neděli s tím, že Spojené království jedná tak, aby udrželo při životě možnost míru.

Snaha o diplomatický zvrat: Macron chce přimět Západ, aby na Valném shromáždění OSN uznal Palestinu

Francouzský prezident Emmanuel Macron se snaží o velký diplomatický úspěch a usiluje o to, aby několik západních zemí na Valném shromáždění OSN uznalo palestinský stát. Cílem této iniciativy je ukázat, že existuje globální protiváha k americké podpoře Izraele ve válce v Gaze a vyvinout tlak na mír. 

Co znamená uznání Palestiny jako nezávislého státu?

Velká Británie a Francie společně s dalšími zeměmi, jako je Austrálie, Kanada nebo Belgie, plánují uznat Palestinu jako nezávislý stát. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu reagoval na tyto záměry rozhořčeně a označil je za odměnu pro hnutí Hamás. Proti tomuto kroku se ostře postavily také Spojené státy.

Velká Británie a Portugalsko se chystají uznat palestinský stát

Velká Británie a Portugalsko se chystají uznat palestinský stát, což je krok, který se očekává před nadcházejícím zasedáním Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku. Na tomto významném mezinárodním fóru má být hlavním tématem takzvané dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Jednání se tak soustředí na diplomatické řešení, zatímco na místě, v Pásmu Gazy, pokračují intenzivní boje, které mají ničivý dopad na civilní obyvatelstvo. 

Belgie se chystá formálně uznat Palestinu jako stát, má ale podmínku

Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot oznámil, že Belgie se chystá formálně uznat Palestinu jako stát a zároveň uvalit na Izrael sankce. Uznání má proběhnout během zasedání Valného shromáždění OSN, které se koná tento měsíc. Má to však dvě podmínky: propuštění všech izraelských rukojmí, které od 7. října 2023 drží hnutí Hamás, a záruku, že Hamás již nebude hrát žádnou roli ve správě Palestiny.

Rozhovor

Existence samostatné Palestiny může zůstat jen na papíře. Koncept Velkého Izraele počítá i s Nilem a Eufratem, vysvětluje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, proč kabinet izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nadále pokračuje ve velmi tvrdému přístupu k Pásmu Gazy, a také zda je Palestina schopná fungovat jako samostatný stát. „Bez ukončení války v Gaze a následného komplexního mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci s nejvyšší pravděpodobností zůstane existence Palestinského státu jen na papíře,“ říká. 

Netanjahu chce jednat o propuštění všech rukojmích. Válka pro tuto chvíli pokračuje

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil zahájení jednání o propuštění všech zbývajících rukojmích v Gaze, ovšem výhradně za podmínek, které označil za „přijatelné pro Izrael“. Zároveň schválil vojenské plány na pozemní útok na město Gaza, navzdory mezinárodním i domácím varováním před katastrofálními dopady na civilní obyvatelstvo.

Analýza

Izrael se chystá naplno vtrhnout do Gazy. Porážka Hamásu nemusí přinést kýžený efekt

Izrael mobilizuje 60 tisíc záložníků a chystá novou fázi operace v Pásmu Gazy, zaměřenou na podzemní infrastrukturu Hamásu i hustě osídlené části města Gaza. Cílem je zničení hnutí a propuštění rukojmích, avšak rodiny unesených i část armádních elit varují, že eskalace může ohrozit jejich návrat. Kritici upozorňují na rostoucí humanitární krizi a riziko dalšího vysídlování. Zároveň sílí obavy, že po oslabení Hamásu vznikne mocenské vakuum, podobné tomu, které po válce s Islámským státem paralyzuje Irák.

Izrael stupňuje boje v Gaze, Palestinci prchají. Souhlas Hamásu s příměřím nic neznamená

Izrael stupňuje ofenzívu v Gaze, jejímž cílem je ovládnutí města a eliminace Hamásu. Boje vedou k masovému vysidlování civilistů a narůstajícím mezinárodním varováním před humanitární katastrofou. Vláda zároveň schválila nové osady na Západním břehu, což prohlubuje napětí a ohrožuje vyhlídky na dvoustátní řešení. Hamás mezitím přijal návrh příměří, Izrael zatím mlčí.

Příměří v Gaze nejspíš nebude. Izrael naznačil, že by přijal jediný návrh

Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.