Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Reakce ruské strany přichází v době, kdy se v mezinárodních vztazích opět vyhrocují debaty o dalším směřování války a o nedávných politických tazích americké administrativy. Zatímco Kyjev podmiňuje konání voleb spolehlivou garancí bezpečnosti v podobě celkového příměří, ruské vedení opakovaně zdůrazňuje, že se soustředí výhradně na trvalé politické dohody a odmítá přistoupit na omezené vojenské pauzy.

Peskov přitom podpořil myšlenku, že by Ukrajina měla zvolit novou hlavu státu. Podle vyjádření Kremlu postrádá současný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj politickou vůli činit zásadní a obtížná rozhodnutí nutná k ukončení válečného konfliktu s Ruskem.

Reakce Moskvy představuje přímou odpověď na návrh, s nímž ukrajinský prezident přišel v neděli. Zelenskyj tehdy prohlásil, že jeho země by mohla uspořádat řádné prezidentské volby, které by byly první od začátku ruské invaze v roce 2022, za předpokladu, že Moskva přistoupí na celkové příměří trvající šedesát dní.

Kyjev přitom v minulosti opakovaně obviňoval ruskou stranu z porušování dočasných příměří a uzavřených klidů zbraní. Ukrajinské vedení proto trvá na tom, že bez spolehlivých a celkových bezpečnostních záruk v podobě šedesátidenního klidu zbraní nelze demokratické volby bezpečně zorganizovat.

Ke spekulacím ohledně takzvaného energetického příměří, které nedávno ohlásil americký prezident Donald Trump ve snaze zastavit útoky na kritickou infrastrukturu, se ovšem mluvčí Kremlu odmítl blíže vyjádřit s tím, že vzájemné kontakty nadále pokračují a Moskva poskytne oficiální stanovisko v příhodný čas. Navzdory americkým prohlášením o dohodnutém klidu zbraní v energetickém sektoru totiž na Ukrajině nadále probíhají vzájemné útoky a napětí v regionu citelně narůstá.

Tento diplomatický střet bezprostředně navazuje na předchozí roztržku vyvolanou Trumpovým rozhodnutím zmírnit sankce na ruskou naftu a jeho následnou ostrou kritikou na adresu ukrajinského vedení. Americký prezident totiž v uplynulých dnech nečekaně vyzval k personální obměně v čele Ukrajiny s odůvodněním, že současná hlava státu údajně není schopna učinit nezbytná rozhodnutí k ukončení války, což vyvolalo vlnu protichůdných reakcí.

Ukrajinský prezident takové vměšování do vnitřních záležitostí suverénního státu rezolutně odmítl a připomněl, že o vedení země rozhodují výhradně její obyvatelé. Současně však zopakoval, že pokud Washington a Moskva skutečně usilují o demokratické procesy v napadené zemi, musí nejprve zajistit reálné a celkové zastavení bojových operací, aby občané mohli volit v naprostém bezpečí.