Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Krátce po Trumpově prohlášení Rusko podniklo cílený útok na elektrárnu v Charkově, čímž podle ukrajinské strany došlo k dalšímu poškození energetického systému. Navzdory těmto čerstvým útokům ukrajinský vůdce potvrdil, že Kyjev je připraven novou dohodu dodržovat, pokud tak učiní i Moskva. Zelenskyj na bezpečnostním fóru ve Varšavě poznamenal, že zatímco v noci předtím ruské rafinerie nehořely, o půlnoci zasáhl ukrajinské plynárenské zařízení ruský dron typu Šáhid.

Rusko podle Zelenského zaútočilo na šest ukrajinských energetických zařízení jen několik hodin poté, co Trump oznámil příměří. „My jsme neútočili, zatímco Rusko útočilo na naše čerpací stanice, energetickou infrastrukturu a další zařízení. Myslím, že je to Putinova odpověď prezidentu Trumpovi,“ řekl pro Fox News.

Kreml reagoval na dotazy novinářů sdělením, že vzájemné kontakty nadále probíhají, avšak odmítl poskytnout jakékoliv další podrobnosti. Volodymyr Zelenskyj v návaznosti na vývoj událostí hovořil s kanadským premiérem Markem Carneym, finským prezidentem Alexanderem Stubbem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Kyjev v komunikaci s partnery zdůraznil, že plně podporuje kroky směřující k deeskalaci a ochraně lidských životů, přičemž vyčkává na detailní informace od americké strany.

Oznámení energetického příměří přišlo jen několik dnů poté, co Donald Trump hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o kontroverzní dohodě týkající se dodávek ruské nafty na světové trhy. Tento krok vyvolal silnou kritiku ze strany amerických zákonodárců, kteří upozornili, že administrativa tímto krokem porušuje federální zákon schválený v roce 2022. Sedm amerických senátorů vyzvalo Bílý dům k okamžité revizi tohoto plánu s odůvodněním, že americké peníze by neměly financovat válku na Ukrajině.

Během souběžně probíhajících jednání v Miami Zelenskyj kritizoval dohodu o dodávkách nafty a varoval, že takový krok válku pouze prodlouží. Americký prezident na tato vyjádření reagoval doporučením, že by Ukrajina měla mít nového lídra, který dokáže uzavřít dohodu. Současně obhájil své rozhodnutí poukazem na obrovské finanční částky, které Evropská unie dříve vynaložila na nákup ruských energetických surovin.

Zelenskyj v této souvislosti vyloučil možnost uspořádání nových voleb za probíhajícího válečného stavu a označil to za bezpečnostně nemožné. Ukrajinský prezident dodal, že je připraven začít pracovat na přípravě voleb tehdy, pokud bude uzavřeno úplné příměří trvající šedesát a více dnů. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tato slova reagoval prohlášením, že ukrajinský vůdce si takovou oddechovou lhůtu nezaslouží a že Moskva na podobné sliby znovu neskočí.

Energetická infrastruktura zůstává jedním z hlavních cílů ruských útoků již od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. Ukrajina na oplátku začala k útokům na hluboce položené ruské rafinerie využívat vlastní drony s cílem omezit schopnost Kremlu financovat válečné úsilí. Donald Trump opakovaně vyjadřoval nespokojenost s těmito ukrajinskými útoky na ruská energetická zařízení, neboť podle něj komplikují plnění dohody o dodávkách nafty.

Přes oznámené příměří hlásila ukrajinská strana nové útoky na řadu energetických zařízení a civilní objekty. Státní provozovatel sítě Ukrenergo pro BBC potvrdil nové výpadky elektřiny v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti a v některých regionech zavedl přídělový systém dodávek proudu. Ruský dronový útok navíc zasáhl dvacetipětipatrový obytný dům v Kyjevě, kde si vyžádal lidské oběti a zraněné.

Evropští představitelé reagovali na vyhlášené příměří smíšeně, přičemž britský premiér Andy Burnham spolu s francouzskými, kanadskými a unijními představiteli vyjádřili výzvám k okamžitému klidu zbraní podporu. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová však uvedla, že unie takovou dohodu přivítá teprve ve chvíli, kdy bude skutečně dodržována. Estonský ministr zahraničí k situaci dodal, že navržené příměří v praxi nefunguje.