Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Muž, který se do historie zapsal jako objevitel bájné Tróje, se jmenoval Heinrich Schliemann a přišel na svět šestého lednového dne roku 1822, a to do chudé rodiny německého evangelického pastora. Neměl příliš šťastné dětství. Jeho matka velmi brzy zemřela a pastor Schliemann propadl alkoholu, čímž se dostal do finanční tísně. Byl to ovšem také Heinrichův otec, kdo v malém chlapci vzbudil zájem o dávnou historii, protože mu četl Homérovy báje. Právě do bájného města Trója unikal ve svých fantaziích Heinrich od dětství. A to mu vydrželo po celý život.

Kvůli chudým rodinným poměrům se Heinrichovi nedostalo žádného kvalitnějšího a vyššího vzdělání. Díky své inteligenci i píli se ale nakonec uplatnil jako účetní, úředník a úspěšný obchodník. Ve volném čase se věnoval studiu antických pramenů, historie i archeologie. Touha po objevu Tróje v něm neustále rostla a proměnit sen ve skutečnost se rozhodl ve chvíli, kdy se mu podařilo díky úspěšnému podnikání zbohatnout a nashromáždit finanční prostředky potřebné na vykopávky.

Bylo 11. října roku 1871, když Schliemann zahájil své výkopy na návrší Hissarlik na území dnešního Turecka, kde na základě studia antických pramenů předpokládal existenci Tróje. Nebyl ovšem jediný a první s takovýmto předpokladem. Již několik let před ním na dané lokalitě prováděl výzkumy anglický amatérský archeolog Frank Calvert. Bohužel o tom, že na místě pátrá po bájném městě, řekl Schliemannovi a rovněž se mu svěřil s problémem, že na další vykopávky nemá dostatek finančních prostředků. Henrich Schliemann kolegovi nabídl peníze na pokračování výzkumu, čímž si ovšem jeho práci prakticky přivlastnil. A tak se nakonec stal objevitelem starověké Tróje, i když nečestným způsobem.

Schliemann Tróju vykopával po několik let, a kromě základů samotného města objevil i několik velkých pokladů. K těm nejznámějším a nejvýznamnějším patří takřka devět tisíc zlatých a stříbrných šperků a nádob. Ty byly nalezeny roku 1873 a Schliemann se s nimi dopustil skandálu. O pár let později, roku 1881, totiž zlaté šperky tajně dovezl ze země původu, tedy z Osmanské říše a jako vzácný dar je předal svému rodnému Německu. V Osmanské říši tento Schliemannův čin pochopitelně způsobil rozhořčení nejen místních obyvatel, ale také vlády, a tak bylo amatérskému archeologovi zakázáno pokračovat v zemi ve vykopávkách, a dokonce ho tamní úřady hodlaly zatknout a předvolat před soud. Schliemann se před spravedlností skrýval v Řecku a poklad do Turecka nikdy nevrátil.

Aféra s vzácným pokladem nebyla jediným Schliemannovým pochybením v souvislosti s výzkumem Tróje. Nebyl to totiž profesionální archeolog, ale amatér, který si často během odkryvů počínal nevědecky a necitlivě. A tak bohužel mnohé důležité archeologické situace nenávratně zničil a s nimi i informace o podobě starověkého města.

Objevitel Tróje Heinrich Schliemann zemřel o vánočních svátcích roku 1890 ve věku 68 let. Na jeho výkopy na lokalitě navázali další badatelé, kteří už si při výzkumech počínali odborněji a profesionálněji. Archeologické výzkumy zde ostatně probíhají dodnes.