Heinrich Schliemann se narodil před 200 lety. Objevil skutečně bájnou Tróju?

Johann Ludwig Heinrich Julius Schliemann přišel na svět do chudých poměrů, do rodiny evangelického pastora v německém Neubukowě. Právě jeho otec v něm měl již od dětství probudit zájem o antický svět, když mu vyprávěl Homérovy příběhy o bájné Tróje. Malý Heinrich do světa legend pak ještě častěji unikal po smrti své matky. Ta zemřela, když bylo chlapci pouhých devět let a pastor Schliemann se s touto skutečností vyrovnával popíjením alkoholu, což ještě zhoršilo finanční situaci rodiny. Heinrich proto nemohl vystudovat na žádné z prestižních univerzit, ale po absolvování základního školního vzdělání se měl stát obchodníkem se smíšeným zbožím ve Fürstenbergu.

Schliemann se nakonec vypracoval na účetního, úředníka a výborného obchodníka. Dokázal založit vlastní úspěšnou firmu i vydělat spoustu peněz. Výrazně rozšířil své jmění během tzv. zlaté horečky v Kalifornii, kde nějakou dobu pobýval a podnikal. V průběhu 50. let 19. století se usadil v Petrohradě a patřil zde k nejvýznamnějším obchodníkům. Protože udržoval obchodní styky po celém světě, naučil se hovořit několika jazyky – uměl se prý domluvit celkem třinácti!

Úspěšný podnikatel moc dobře věděl, do čeho investuje své vydělané peníze. Objevit bájnou Tróju bylo jeho snem již odmalička. Sám říkal, že tato touha se v něm zrodila ve věku sedmi let, kdy ho o Vánocích otec podaroval knihou s obrázky trójské války. Ukončil proto obchodní činnost a vrhnul se na studium historie a archeologie, aby si svůj sen opravdu splnil. Dlouho pátral v písemných pramenech po místu, kde by se pozůstatky po legendárním městě mohly nalézat, až nakonec vyrazil do terénu, na návrší Hissarlik. Zde výzkum započal v říjnu 1871, a to poněkud nečestně. Schliemann totiž nebyl sám, kdo se pokoušel starověkou Tróju lokalizovat. Pahorek Hissarlik pár let před ním začal ve snaze nalézt toto město prokopávat Frank Calvert a ke své škodě se s tím Schliemannovi svěřil. Ten se ihned chopil příležitosti a kolegovi ochotně nabídl, že jeho výzkum finančně podpoří. Tuto spolupráci Calvert, kterému už na rozdíl od Schliemanna moc peněz nezbývalo, velmi rád přijal. Ovšem velice brzy se Schliemann na základě odkrývaných situací ujistil, že pravděpodobně na pozůstatky Tróje narazil a rozhodl se přisvojit si veškerou slávu. Při prezentaci výsledků výzkumu veřejnosti proto Calverta nikdy jako spolupracovníka nezmiňoval. A tak se Schliemann zapsal do dějin jako objevitel bájné Tróje, i když vlastně podvodem.

Heinrich Schliemann pak lokalitu zkoumal mnoho let. Jeho nevědecký a necitlivý způsob odkryvu však bohužel mnohdy nenávratně zničil některé starověké stavby i artefakty. Skutečné doklady trójské války objevil až po jeho smrti německý architekt a archeolog Wilhelm Dörpfeld, který výzkum vedl odborněji.

Schliemann, který bezpochyby přinesl světu přelomové archeologické objevy, zemřel dne 26. prosince 1890 v Neapoli na zdravotní komplikace způsobené zánětem středního ucha. Tehdy po Vánocích zkolaboval a byl převezen do nemocnice, ovšem zde ho nikdo neošetřil, protože prý působil velmi zanedbaným dojmem, a lékaři se tak obávali, že za poskytnutou péči nedostanou zaplaceno.