Dne 6. ledna 1822, tedy před 200 lety, se narodil Heinrich Schliemann. Toho již od dětství fascinovaly bájné Homérovy příběhy a brzy zahořel touhou objevit legendární Tróju. A to se mu skutečně podařilo a nesmazatelně se tím zapsal do dějin archeologie. I když tak trochu podvodem.
Johann Ludwig Heinrich Julius Schliemann přišel na svět do chudých poměrů, do rodiny evangelického pastora v německém Neubukowě. Právě jeho otec v něm měl již od dětství probudit zájem o antický svět, když mu vyprávěl Homérovy příběhy o bájné Tróje. Malý Heinrich do světa legend pak ještě častěji unikal po smrti své matky. Ta zemřela, když bylo chlapci pouhých devět let a pastor Schliemann se s touto skutečností vyrovnával popíjením alkoholu, což ještě zhoršilo finanční situaci rodiny. Heinrich proto nemohl vystudovat na žádné z prestižních univerzit, ale po absolvování základního školního vzdělání se měl stát obchodníkem se smíšeným zbožím ve Fürstenbergu.
Schliemann se nakonec vypracoval na účetního, úředníka a výborného obchodníka. Dokázal založit vlastní úspěšnou firmu i vydělat spoustu peněz. Výrazně rozšířil své jmění během tzv. zlaté horečky v Kalifornii, kde nějakou dobu pobýval a podnikal. V průběhu 50. let 19. století se usadil v Petrohradě a patřil zde k nejvýznamnějším obchodníkům. Protože udržoval obchodní styky po celém světě, naučil se hovořit několika jazyky – uměl se prý domluvit celkem třinácti!
Úspěšný podnikatel moc dobře věděl, do čeho investuje své vydělané peníze. Objevit bájnou Tróju bylo jeho snem již odmalička. Sám říkal, že tato touha se v něm zrodila ve věku sedmi let, kdy ho o Vánocích otec podaroval knihou s obrázky trójské války. Ukončil proto obchodní činnost a vrhnul se na studium historie a archeologie, aby si svůj sen opravdu splnil. Dlouho pátral v písemných pramenech po místu, kde by se pozůstatky po legendárním městě mohly nalézat, až nakonec vyrazil do terénu, na návrší Hissarlik. Zde výzkum započal v říjnu 1871, a to poněkud nečestně. Schliemann totiž nebyl sám, kdo se pokoušel starověkou Tróju lokalizovat. Pahorek Hissarlik pár let před ním začal ve snaze nalézt toto město prokopávat Frank Calvert a ke své škodě se s tím Schliemannovi svěřil. Ten se ihned chopil příležitosti a kolegovi ochotně nabídl, že jeho výzkum finančně podpoří. Tuto spolupráci Calvert, kterému už na rozdíl od Schliemanna moc peněz nezbývalo, velmi rád přijal. Ovšem velice brzy se Schliemann na základě odkrývaných situací ujistil, že pravděpodobně na pozůstatky Tróje narazil a rozhodl se přisvojit si veškerou slávu. Při prezentaci výsledků výzkumu veřejnosti proto Calverta nikdy jako spolupracovníka nezmiňoval. A tak se Schliemann zapsal do dějin jako objevitel bájné Tróje, i když vlastně podvodem.
Heinrich Schliemann pak lokalitu zkoumal mnoho let. Jeho nevědecký a necitlivý způsob odkryvu však bohužel mnohdy nenávratně zničil některé starověké stavby i artefakty. Skutečné doklady trójské války objevil až po jeho smrti německý architekt a archeolog Wilhelm Dörpfeld, který výzkum vedl odborněji.
Schliemann, který bezpochyby přinesl světu přelomové archeologické objevy, zemřel dne 26. prosince 1890 v Neapoli na zdravotní komplikace způsobené zánětem středního ucha. Tehdy po Vánocích zkolaboval a byl převezen do nemocnice, ovšem zde ho nikdo neošetřil, protože prý působil velmi zanedbaným dojmem, a lékaři se tak obávali, že za poskytnutou péči nedostanou zaplaceno.
Související

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny
historie , Archeologie , Heinrich Schliemann
Aktuálně se děje
včera

Obchody se na den uzavřou i v květnu. Zákon mluví jasně
včera

Nová fotka prince Louise k narozeninám. Za objektivem nebyla Kate
včera

Finále extraligy pokračuje. Pardubice zvítězily v Brně, bude se hrát sedmý zápas
včera

Zima definitivně skončila. Meteorologové prozradili, čím byla výjimečná
včera

Dva zranění, čtyři zadržení. Policie vyšetřuje incident před barem v Milevsku
včera

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček
včera

Češi opět ukázali velké srdce. Do sbírky potravin se zapojil rekordní počet obchodů
včera

Drama kolem šéfa ČT pokračuje. Souček porušil dohodu se mnou, tvrdí Xaver
včera

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný
Aktualizováno včera

Tragédie ve Vancouveru. Auto najelo do davu na ulici, na místě jsou mrtví a zranění
včera

ANO chce dát hlas téměř třetina voličů. Okamurova SPD přeskočila STAN
včera

FOTO UVNITŘ: První snímky hrobu papeže Františka. Míří k němu první věřící
včera

V Ústí nad Labem uzavřeli důležitý most. Doprava kolabuje i o víkendu
včera

Ukrajina si připomněla Černobyl. Zelenskyj ocenil hrdinství svých krajanů
včera

Policie vyšetřuje vraždu vinaře v Miroslavi. Podezřelý je na psychiatrii
včera

Jsme připraveni jednat s Ukrajinou bez předběžných podmínek, vzkazuje Putin
včera

Varovná předpověď počasí. V Česku ještě stále může mrznout
26. dubna 2025 21:56

Nenápadný úspěch amerického státu. Je mezi světovými ekonomickými lídry
26. dubna 2025 20:27

Pochod v Praze nedošel do cíle. Zasahovali i policisté
26. dubna 2025 19:41
Otevíral i srdce nevěřících, řekl Fiala o papeži Františkovi
Česko reprezentoval na sobotním posledním rozloučení s papežem Františkem ve Vatikánu premiér Petr Fiala (ODS). Podle předsedy vlády šlo o hluboký duchovní zážitek. Fiala ocenil papeže za budování mostů a péči o lidi na okraji společnosti.
Zdroj: Jan Hrabě