Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Velitel francouzských strategických vzdušných sil generál Stéphane Virem v nedávném rozhovoru pro média podle webu Politico uvedl, že současní konkurenti postupují zcela odlišně než před deseti lety, na což musí francouzská armáda neustále reagovat.

Technologické inovace probíhají v každé oblasti bleskovým tempem, ať už se jedná o nosné stroje, systémy detekce, pozemní protiletadlovou obranu nebo satelity. Francouzský jaderný arzenál přitom dlouhodobě tvoří stěžejní pilíř obranné strategie země, jehož význam ještě vzrostl kvůli geopolitickým změnám, ruské invazi na Ukrajinu a opakovaným hrozbám z Moskvy.

Paříž zároveň zastává názor, že její životní zájmy mají silný evropský rozměr, což znamená, že útok na evropský kontinent by mohl teoreticky vyvolat francouzskou reakci, ačkoliv přesná hranice pro použití atomových zbraní zůstává záměrně nejednoznačná.

Francouzský prezident Emmanuel Macron již dříve zahájil dialog s řadou evropských států včetně Německa, Švédska, Finska či Polska o možné jaderné spolupráci, přičemž tyto země by se v budoucnu mohly do operací typu Poker také zapojit. Budoucnost této spolupráce však může ovlivnit domácí politický vývoj a nadcházející prezidentské volby.

Samotná cvičení probíhají za podmínek reálné operace, což armádě umožňuje obcházet běžná mírová pravidla a provádět náročné manévry nad rozbouřeným mořem i za ztížených podmínek. Letecké posádky pravidelně vyhodnocují výsledky simulovaných odpalů střel s plochou dráhou letu a analyzují případné ztráty při pronikání nepřátelskou protivzdušnou obranou. Od března navíc Paříž v rámci takzvané strategické nejednoznačnosti přestala zveřejňovat přesný počet svých jaderných hlavic, ale zároveň výrazně zvýšila viditelnost svých sil.

Francie v současnosti realizuje rozsáhlý program modernizace své vzdušné i mořské jaderné složky, do kterého hodlá investovat navzdory napjatým veřejným financím. Vláda navrhla pro nadcházející rok navýšení vojenských výdajů, přičemž dvanáct procent rozpočtu je vyhrazeno právě na jaderné odstrašování. Plány zahrnují obnovu čtvrté letecké základny v Luxeuil, která má do roku 2035 hostit stíhačky Rafale vybavené novými hypersonickými střelami s plochou dráhou letu.

V souvislosti s rychlým vývojem bezpilotních prostředků v nedávných konfliktech se francouzské letectvo zaměřuje také na vývoj dronů a systémů pro boj proti nim a klade důraz na vysokou agilitu. Generál Virem v této souvislosti zdůraznil, že jaderné odstrašování zůstává absolutní prioritou celé země, pro kterou se v případě rozpočtových omezení vždy hledají nezbytné finanční prostředky bez ohledu na ostatní výdaje.