Tisíce vysídlených Palestinců začaly směřovat domů z jihu Pásma Gazy. Děje se tak poté, co v pátek v poledne místního času vstoupilo v platnost příměří a izraelské jednotky se stáhly na předem dohodnutou demarkační linii. Jde o první zastavení bojů na zničeném území za posledních šest měsíců.
Izraelská vláda ve čtvrtek večer schválila dohodu, která aktivuje první fázi plánu navrženého Spojenými státy na ukončení války v Gaze. Podle podmínek dohody by měl Hamás do 72 hodin propustit 20 živých izraelských rukojmí. Následně Izrael propustí 250 Palestinců odpykávajících si dlouhé tresty v izraelských věznicích a také dalších 1 700 osob, zadržených v Gaze během války.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si v pátečním projevu připsal zásluhu na propuštění rukojmích. Uvedl, že jeho kroky v Gaze byly diktovány „bezpečností Izraele“. Netanjahu poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za jeho podporu při dosažení dohody.
Izraelský vojenský mluvčí v arabštině, Avichay Adraee, uvedl, že obyvatelé Gazy se mohou vracet na sever po určených trasách, nicméně je varoval před oblastmi, kde zůstávají izraelské jednotky. Jedná se například o Beit Hanoun a hraniční přechod Rafáh. Před zahájením příměří, které dohodu aktivovalo, izraelské bombardování v Gaze zesílilo.
Izraelské jednotky se stáhly například z východní části Chán Júnis na jihu Gazy a z tábora Nuseirat ve střední části. Nicméně, podle čtvrtečního vyjádření mluvčího izraelské vlády, zůstanou izraelské síly v počáteční fázi stahování, před propuštěním rukojmích, pod kontrolou 53 % Pásma Gazy.
Po oznámení příměří se vytvořil mohutný proud Palestinců směřující na sever k městu Gaza, největší městské oblasti území. Téměř půl milionu Palestinců, kteří dříve žili na severu, bylo vysídleno izraelskou vojenskou operací. Záběry ukázaly obrovské davy na pobřežní silnici, která byla jen několik dní předtím pro návrat uzavřena.
„Zaplaťpánbůh, můj dům stále stojí,“ řekl agentuře Reuters čtyřicetiletý Ismail Zayda ze čtvrti Šejch Radván ve městě Gaza. „Ale okolí je zničené, domy mých sousedů jsou zničené, zmizely celé čtvrti,“ dodal.
Příměří má být doprovázeno nárůstem humanitární a lékařské pomoci do Gazy, a to všemi pěti hraničními přechody do obléhaného pásma. Podle Izraelského armádního rozhlasu Izrael povolí denní vjezd 600 nákladních vozidel s pomocí, což přibližně odpovídá předválečným úrovním. Pomoc je naléhavě potřeba, protože v Gaze je rozšířená podvýživa a některé části se potýkají s hladomorem.
Zdravotníci oznámili, že období příměří využijí k vyprošťování těl uvězněných pod sutinami. Očekává se, že pod troskami zničených budov jsou desítky tisíc těl, jejichž vyproštění bylo kvůli bojům obtížné.
Chalíl al-Hayya, vysoký představitel Hamásu a hlavní vyjednavač hnutí, uvedl, že obdržel mezinárodní záruky, že válka skončila. Nicméně, velká část Trumpova 20bodového plánu na ukončení dvouleté války musí být teprve dojednána vyjednavači. Trumpův plán zahrnuje také požadavek na odzbrojení Hamásu, zřízení mezinárodní přechodné vlády pro Pásmo Gazy a úplné stažení Izraele do nárazníkové zóny na hranici pásma.
Právě otázka zbraní Hamásu a složení přechodné autority se očekává jako větší výzva pro vyjednavače, než byla výměna rukojmích a zadržených. Izrael a Hamás mají v těchto otázkách diametrálně odlišné vize.
Izraelská televizní stanice Channel 12 oznámila, že prezident Trump navštíví Izrael v pondělí a pronese projev v Knessetu v Jeruzalémě. Páteční příměří je prvním zastavením bojů za více než šest měsíců a představuje největší přiblížení k trvalému ukončení války.
Během dvouleté izraelské vojenské kampaně v Gaze bylo zabito více než 67 000 Palestinců a téměř 170 000 zraněno, podle ministerstva zdravotnictví v Gaze. Další desítky tisíc těl jsou očekávány pod sutinami. Izrael zahájil válku v reakci na útok pod vedením Hamásu ze 7. října 2023, při kterém zemřelo asi 1 200 lidí a 251 bylo zajato. Vyšetřovací komise OSN a několik organizací pro lidská práva obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze, což Izrael popírá.
Související
OSN je "zděšena drzou vraždou" Palestinců izraelskými silami
Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Pokud Írán nekapituluje, zničíme ho a srazíme do pekla, řekl Trump v OSN
před 1 hodinou
Ukrajina na půdě OSN obviní Rusko z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v Chersonské oblasti
před 2 hodinami
Extrémní počasí nejvíc odnesou nejchudší země. Klima se nezlepší, ani když zastavíme oteplování, varují vědci
před 3 hodinami
Trump chystá sankce proti celému Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu
před 3 hodinami
Napraví vyostřené vztahy? Burnham se v OSN poprvé sejde s Trumpem
před 4 hodinami
Světoví lídři se schází v sídle OSN. Očekává se Trumpův projev
před 5 hodinami
Litva vypracovala evakuační plány pro případ útoku Ruska
před 6 hodinami
Přestaňte vyzbrojovat jemenské povstalce, vyzvaly Írán v OSN státy G7
před 7 hodinami
Přestáváme pokrývat Trumpovy akce, oznámila přední americká média. Bílý dům si založil vlastní televizi
před 7 hodinami
STAN je nejsilnější opoziční stranou, potvrzuje průzkum. Motoristé by se nedostali do Sněmovny
před 8 hodinami
Británie se začala chystat na válku. Vláda vyzvala k přípravě na konflikt a rozsáhlá omezení života
před 9 hodinami
Debaty o "připojení" k EU rezonují Kanadou. Mladí se těší na studium, starší na dovolenou
před 10 hodinami
Počasí na nadcházející měsíc: Do Česka dorazí babí léto, výrazně se oteplí
včera
Trump se v OSN sejde se Zelenským. Bude tlačit na ukončení útoků na energetickou infrastrukturu
včera
Skupina 22 zemí přijala v OSN deklaraci o regulaci umělé inteligence
včera
Guterres končí. Hledání nového šéfa OSN probíhá pod tlakem Trumpa
včera
Trump zakázal vybraným novinářům vstup do Bílého domu. CNN a Politico podávají žalobu
včera
Počasí: Svět zažil nejteplejší srpen v historii. Hranice k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize padla
včera
Česko uznalo prozatímní schválení autonomního řízení Tesly
včera
Vláda od října opět zastropuje ceny benzinu a nafty
Vláda se kvůli vysokým cenám paliv rozhodla obnovit regulaci cen u čerpacích stanic. Ministerstvo financí v pondělí oznámilo, že kabinet od prvního října zastropuje marže prodejců na 2,50 koruny za litr. Současně dojde ke snížení spotřební daně z nafty o 2,35 koruny za litr včetně daně z přidané hodnoty. Součástí přijatých kroků je také zavedení mimořádné sektorové daně zaměřené na zpracovatele ropy.
Zdroj: Libor Novák