Tisíce vysídlených Palestinců začaly směřovat domů z jihu Pásma Gazy. Děje se tak poté, co v pátek v poledne místního času vstoupilo v platnost příměří a izraelské jednotky se stáhly na předem dohodnutou demarkační linii. Jde o první zastavení bojů na zničeném území za posledních šest měsíců.
Izraelská vláda ve čtvrtek večer schválila dohodu, která aktivuje první fázi plánu navrženého Spojenými státy na ukončení války v Gaze. Podle podmínek dohody by měl Hamás do 72 hodin propustit 20 živých izraelských rukojmí. Následně Izrael propustí 250 Palestinců odpykávajících si dlouhé tresty v izraelských věznicích a také dalších 1 700 osob, zadržených v Gaze během války.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si v pátečním projevu připsal zásluhu na propuštění rukojmích. Uvedl, že jeho kroky v Gaze byly diktovány „bezpečností Izraele“. Netanjahu poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za jeho podporu při dosažení dohody.
Izraelský vojenský mluvčí v arabštině, Avichay Adraee, uvedl, že obyvatelé Gazy se mohou vracet na sever po určených trasách, nicméně je varoval před oblastmi, kde zůstávají izraelské jednotky. Jedná se například o Beit Hanoun a hraniční přechod Rafáh. Před zahájením příměří, které dohodu aktivovalo, izraelské bombardování v Gaze zesílilo.
Izraelské jednotky se stáhly například z východní části Chán Júnis na jihu Gazy a z tábora Nuseirat ve střední části. Nicméně, podle čtvrtečního vyjádření mluvčího izraelské vlády, zůstanou izraelské síly v počáteční fázi stahování, před propuštěním rukojmích, pod kontrolou 53 % Pásma Gazy.
Po oznámení příměří se vytvořil mohutný proud Palestinců směřující na sever k městu Gaza, největší městské oblasti území. Téměř půl milionu Palestinců, kteří dříve žili na severu, bylo vysídleno izraelskou vojenskou operací. Záběry ukázaly obrovské davy na pobřežní silnici, která byla jen několik dní předtím pro návrat uzavřena.
„Zaplaťpánbůh, můj dům stále stojí,“ řekl agentuře Reuters čtyřicetiletý Ismail Zayda ze čtvrti Šejch Radván ve městě Gaza. „Ale okolí je zničené, domy mých sousedů jsou zničené, zmizely celé čtvrti,“ dodal.
Příměří má být doprovázeno nárůstem humanitární a lékařské pomoci do Gazy, a to všemi pěti hraničními přechody do obléhaného pásma. Podle Izraelského armádního rozhlasu Izrael povolí denní vjezd 600 nákladních vozidel s pomocí, což přibližně odpovídá předválečným úrovním. Pomoc je naléhavě potřeba, protože v Gaze je rozšířená podvýživa a některé části se potýkají s hladomorem.
Zdravotníci oznámili, že období příměří využijí k vyprošťování těl uvězněných pod sutinami. Očekává se, že pod troskami zničených budov jsou desítky tisíc těl, jejichž vyproštění bylo kvůli bojům obtížné.
Chalíl al-Hayya, vysoký představitel Hamásu a hlavní vyjednavač hnutí, uvedl, že obdržel mezinárodní záruky, že válka skončila. Nicméně, velká část Trumpova 20bodového plánu na ukončení dvouleté války musí být teprve dojednána vyjednavači. Trumpův plán zahrnuje také požadavek na odzbrojení Hamásu, zřízení mezinárodní přechodné vlády pro Pásmo Gazy a úplné stažení Izraele do nárazníkové zóny na hranici pásma.
Právě otázka zbraní Hamásu a složení přechodné autority se očekává jako větší výzva pro vyjednavače, než byla výměna rukojmích a zadržených. Izrael a Hamás mají v těchto otázkách diametrálně odlišné vize.
Izraelská televizní stanice Channel 12 oznámila, že prezident Trump navštíví Izrael v pondělí a pronese projev v Knessetu v Jeruzalémě. Páteční příměří je prvním zastavením bojů za více než šest měsíců a představuje největší přiblížení k trvalému ukončení války.
Během dvouleté izraelské vojenské kampaně v Gaze bylo zabito více než 67 000 Palestinců a téměř 170 000 zraněno, podle ministerstva zdravotnictví v Gaze. Další desítky tisíc těl jsou očekávány pod sutinami. Izrael zahájil válku v reakci na útok pod vedením Hamásu ze 7. října 2023, při kterém zemřelo asi 1 200 lidí a 251 bylo zajato. Vyšetřovací komise OSN a několik organizací pro lidská práva obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze, což Izrael popírá.
Související
OSN je "zděšena drzou vraždou" Palestinců izraelskými silami
Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří
Aktuálně se děje
před 48 minutami
VIDEO: Novináři se zeptali Trumpa na hodnocení voleb v Maďarsku. Urazil se a odešel
před 1 hodinou
Maďarsko po Orbánovi: Péter Magyar slibuje návrat k evropským hodnotám
před 2 hodinami
Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel
před 3 hodinami
Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat
před 4 hodinami
Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa
před 4 hodinami
Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu
před 4 hodinami
Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb
před 13 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 13 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.
Zdroj: Libor Novák