RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 

Letošní štědrovečerní pohádka České televize s názvem Záhada strašidelného zámku se po loňských rozporuplných experimentech pokusila o návrat k absolutní žánrové klasice. Režisér Ivo Macharáček, který má na svém kontě úspěšný hit Tajemství staré bambitky, se tentokrát rozhodl neriskovat.

Vsadil na osvědčený recept, který tvoří sympatický mladý pár, potrestané zlo a humor, jenž nikoho nepobouří. Výsledkem je vizuálně úhledná a poklidná podívaná, která sice v českých obývacích pokojích nevyvolá bouřlivé hádky, ale na druhou stranu dost možná poměrně rychle vyprchá z divácké paměti.

Příběh nás zavádí na malebný zámek Strašperk, kde mladá princezna Elvíra v podání Sofie Anny Švehlíkové rozjela vskutku originální byznysplán. Místo nepopulárního zvyšování daní láká turisty na „strašidelné“ prohlídky, které jsou ovšem ve skutečnosti plné důmyslných triků, padajících obrazů a najatých komparzistů v brnění.

Zápletka dostává spád v momentě, kdy na zámek dorazí princ Armin, ztvárněný Oskarem Hesem. Ten je na rozdíl od princezny přesvědčen, že nadpřirozené bytosti skutečně existují, a pátrá po nich s až vědeckým zápalem. Když ale ze zámku začnou záhadně mizet nejen sloužící, ale i samotný král, musí tato nesourodá dvojice spojit síly a odhalit, kdo za těmito podivnými událostmi skutečně stojí.

Nejsilnější stránkou celého snímku je bezpochyby hvězdné herecké obsazení, kterému dominuje Jiří Mádl. Ten si roli proradného a věčně nespokojeného ministra viditelně užívá a jeho postava je jedinou skutečně pohádkově vyhraněnou figurou, která do děje vnáší potřebnou dávku grotesknosti a vtipu. Mádlovo pitvoření je zkrátka funkční, protože paroduje klasické pohádkové padouchy, jeho hlášky navíc přináší do příběhu jemnou ironii.

Skvěle mu sekunduje Pavel Kříž v roli poněkud zmanipulovatelného generála, se kterým tvoří zábavnou a sehranou dvojici záporáků. Ústřední pár v podání Oskara Hese a Sofie Anny Švehlíkové působí na obrazovce velmi příjemně a přirozeně, i když samotné chemie tu najdeme pomálu a převratné herecké výkony se také nekonají. Výrazným prvkem je také Jana Plodková jako tajemná vychovatelka Hortenzie, která svou postavou i dobovým stylem připomíná magickou Mary Poppins.

Právě se přehrává: Trailer: Záhada strašidelného zámku

Trailer: Záhada strašidelného zámku Video: YouTube

Z vizuálního hlediska patří pohádka k tomu lepšímu, co v posledních letech na Vánoce vzniklo. Kamera Davida Ployhara je povedená a dokáže skvěle prodat nádherné interiéry i exteriéry. Jednotlivé záběry působí jako pečlivě komponované obrazy, čemuž napomáhá i barevné ladění evokující atmosféru přelomu 19. a 20. století.

Právě výprava a kostýmy jsou po hereckém obsazení ozdobou filmu. Například postava Hortenzie vypadá se svým stylovým kostýmem jako vystřižená z dobových módních žurnálů. Lokace však bohužel slouží spíše jako hezké kulisy a nejsou plně zapojeny do děje tak, aby budovaly skutečné napětí nebo hloubku příběhu.

Největší trhliny dostává samotný scénář, který místy až příliš „tlačí na pilu“ v ukotvenosti příběhu a bojí se více odvázat. Diváci se zkrátka musí smířit s tím, že navzdory slibnému názvu není pohádka vůbec strašidelná a záhada se vyřeší víceméně sama. Vyprávění plyne velmi přímočaře a v poslední třetině jako by tvůrcům začal docházet dech, což vede k poněkud uspěchanému a méně logickému finále s několika zbytečnými konci.

Zklamání čeká i na milovníky akčních scén. Za celou devadesátiminutovou stopáž se objeví prakticky jediná, navíc choreograficky velmi nevydařená. Podobně i digitální efekty jsou v pohádce využívány střídmě a s rozmyslem, a v momentech, kdy se objeví, navíc působí na dnešní dobu poněkud zastarale. Hudební složka je sice řemeslně zvládnutá, ale v celkovém mixu působí místy až nepatřičně a k vizuálním scénám se mnohdy opravdu nehodí.

Záhadu strašidelného zámku lze označit za řemeslně poctivě odvedenou práci, která svůj hlavní účel splnila – nabídla odpočinkový vánoční příběh, u kterého si dospělí odpočinou a děti se nebudou bát. I přesto pravděpodobně nevstoupí do zlatého fondu po bok těch největších klasik.

Snímku chybí ucelený a uspokojivý závěr, akce i logické vyústění dějových linek, a především trocha odvahy v režijním vedení a větší důraz na dotažení technických detailů ve střižně a ve zvukovém studiu. Nečekejte tak žádnou revoluci v žánru ani napětí, které by vás donutilo odložit ovladač. Je to milá vánoční jednohubka, která v bohatém archivu českých pohádek své místo najde, i když pravděpodobně nebude patřit k těm, které si budeme za deset let pouštět s takovým nadšením jako ty největší legendy.

HODNOCENÍ: 50 %

Záhada strašidelného zámku 
Česko / Slovensko / Německo, 2025, 91 min
Režie: Ivo Macharáček
Scénář: Tomáš Syrovátka
Kamera: David Ployhar
Hudba: Jan P. Muchow
Hrají: Oskar Hes, Sofie Anna Švehlíková, Tomáš Maštalír, Jana Plodková, Pavel Kříž, Jiří Mádl, Jaromír Dulava, Gabriela Heclová, Marek Dobeš, Janina Elkin, Andreas Döhler, Vendelín Urban, Lada Jelínková

Související

Boys Go to Jupiter

RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic

V Liberci právě skončil největší festival animovaného filmu u nás. Zastřešujícím motivem letos bylo sci-fi. Jeden ze soutěžních celovečerních filmů s výstižným názvem Boys Go to Jupiter si se zastřešujícím žánrem velmi subtilně a humorně pohrává. Skrze simplifikovanou estetiku a práci s nostalgickou prchavostí nabízí silnou a nevtíravou reflexi dospívání v (nejen) dnešním světě.
Tomáš Töpfer v televizním filmu Kotrmelce pana herce.

RECENZE: Kotrmelce pana herce. Další unavené rýmovačky vysílají v telce

Česká televize se po zvýšení koncesionářských poplatků vrací s cyklem, jehož znaky jsou banální rýmovačky v názvech titulů a snaha o humor pramenící ze zdánlivě trpkých a nezáviděníhodných situací. Po čtveřici televizních filmů z roku 2022 teď vysílá další trojici. Opět jde o nijaký a zpátečnický zážitek.

Více souvisejících

recenze film Záhada strašidelného zámku

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 2 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 2 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 5 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 6 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

včera

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

včera

včera

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy