Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Hlavním terčem amerických sankcí je Thierry Breton, bývalý eurokomisař pro vnitřní trh a klíčový autor Aktu o digitálních službách (DSA). Americké ministerstvo zahraničí ho označilo za „strůjce“ legislativy, která podle Washingtonu slouží k cenzuře amerických názorů. Spolu s ním se na černou listinu dostali další čtyři bojovníci proti dezinformacím z Británie a Německa, včetně lídrů organizací HateAid a Center for Countering Digital Hate.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio rozhodnutí odůvodnil tím, že tito lidé vedli organizované úsilí o vynucování cenzury na amerických platformách. Podle Rubia už Trumpova administrativa nebude tolerovat „nehorázné akty mimosoudní cenzury“, které poškozují americké firmy a omezují svobodu projevu. Washington vnímá evropský zákon DSA jako nástroj, který nespravedlivě cílí na americké občany a technologické lídry, jako je Elon Musk.

Emmanuel Macron reagoval na sociální síti X s neskrývaným hněvem. Uvedl, že americká opatření jsou pokusem o podkopání evropské digitální suverenity a zastrašování demokratických institucí. Zdůraznil, že unijní pravidla byla přijata svrchovaným procesem v Evropském parlamentu a jejich cílem je pouze zajistit spravedlivou soutěž a bezpečnost v digitálním prostoru. „Pravidla pro náš digitální prostor se nebudou určovat ve Washingtonu,“ prohlásil Macron.

Kritikou nešetřil ani samotný Thierry Breton, který se v uplynulých letech dostal do několika veřejných sporů s Elonem Muskem. Breton se ironicky zeptal, zda se v USA nevrací éra McCarthyho „honu na čarodějnice“. Připomněl, že pro regulaci DSA hlasovalo 90 % europoslanců a všechny členské státy unie. Podle něj Washington záměrně překrucuje podstatu evropských zákonů, aby chránil obchodní zájmy svých korporací.

Mluvčí Evropské komise varoval, že Brusel nenechá tento bezprecedentní útok na své představitele bez odezvy. EU je prý připravena reagovat „rychle a rozhodně“, aby ubránila svou regulační autonomii. Tato roztržka se odehrává v širším kontextu nové americké národní bezpečnostní strategie, která evropské lídry otevřeně obviňuje z potlačování politické opozice a omezování svobody slova pod záminkou boje proti dezinformacím.

Podpora pro postižené aktivisty přišla i z Berlína, kde tamní ministerstvo spravedlnosti označilo zákazy víz za nepřijatelné. Německá strana zdůraznila, že organizace jako HateAid pouze pomáhají obětem nezákonných projevů nenávisti a jejich činnost nemá s cenzurou nic společného. Britští komentátoři zase upozorňují, že zařazení britských občanů na sankční seznam podkopává proklamované „zvláštní vztahy“ mezi Londýnem a Washingtonem.