Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Existuje několik klíčových důvodů, proč by Pentagon mohl k vyslání vojsk přistoupit. Patří mezi ně potřeba zajistit íránský arzenál vysoce obohaceného uranu, který se nachází hluboko v podzemí, obsazení strategicky důležitého ostrova Chark nebo kontrola území kolem Hormuzského průlivu pro obnovení lodní dopravy s ropou. Podle analýz by k zajištění jaderného materiálu byla zapotřebí masivní vojenská přítomnost, která zdaleka přesahuje kapacity speciálních jednotek.

Americká veřejnost je však k takovému kroku více než skeptická. Podle průzkumu CNN, provedeného krátce po začátku války, se proti vyslání pozemních vojsk staví Američané v poměru 5 ku 1 (60 % proti, 12 % pro). Podobně hovoří i data Quinnipiac University, kde je poměr 74 % ku 20 % mezi registrovanými voliči. I v rámci republikánské základny, která bývá tradičně bojovnější, převládá odpor vyjádřený dvouciferným rozdílem.

Administrativa přesto podniká konkrétní kroky. O víkendu byla do oblasti Blízkého východu vyslána expediční jednotka námořní pěchoty (MEU) čítající 2 500 mariňáků a námořníků. Velvyslanec USA při OSN Mike Waltz sice v televizi Fox News ujišťoval, že nepůjde o „druhý Irák 2003“ s hromadnou okupací měst, potvrdil však, že armáda připravuje pro prezidenta veškeré možnosti, aby mohl jako vrchní velitel jednat podle potřeby.

Odpor proti pozemní operaci zaznívá i z řad vlivných republikánů v Kongresu. Senátor John Kennedy z Louisiany se nechal slyšet, že pokud Trump pošle do Íránu vojáky, „uslyšíte jen ránu, jak sebou seknu o zem, protože omdlím“. Další zákonodárci, jako Rick Scott, Nancy Maceová nebo Josh Hawley, otevřeně vyzývají k jinému postupu. Obávají se především nárůstu amerických obětí a transformace konfliktu v tradiční vleklou válku, kterou si veřejnost nepřeje.

Trumpův postoj se vyvíjí i v čase. Zatímco před dvěma týdny pro New York Post uváděl, že vojáky „pravděpodobně nepotřebuje“, nyní se při dotazech na toto téma stává podrážděným a zdůrazňuje, že si tuto možnost ponechává otevřenou. Historie sice ukazuje, že republikánští voliči dokáží své názory přizpůsobit prezidentovým krokům, v tomto případě však Trump riskuje rozbití své vlastní koalice, jejíž část ho podporovala právě kvůli slibům o ukončení „nekonečných válek“.

Zatímco administrativa vyzdvihuje vojenské úspěchy a likvidaci íránských kapacit, kritici varují, že pozemní invaze by byla bodem, odkud není návratu. Politické riziko pro Trumpa je obrovské, neboť podpora jeho válečného tažení v Íránu je sice mezi republikány široká (77 %), ale velmi mělká – pouze 37 % z nich ji podporuje „silně“. Případné ztráty na životech amerických vojáků by mohly tuto podporu velmi rychle vymazat.