Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Podle prezidenta Washington v současné chvíli pomoc Aliance ani dalších partnerů, jako jsou Japonsko, Austrálie nebo Jižní Korea, nepotřebuje a v podstatě o ni ani nestojí. Tvrdí, že americká armáda dosáhla takového úspěchu, že asistence ostatních zemí již není relevantní. V jednom ze svých příspěvků dokonce velkými písmeny zdůraznil, že Spojené státy jako nejmocnější země světa nepotřebují pomoc vůbec nikoho.

Tento ostrý obrat přichází krátce poté, co Trumpova administrativa paradoxně o pomoc spojenců žádala, konkrétně při zajištění a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Ten zůstává uzavřen od zahájení americko-izraelských úderů na konci února. Trump nyní tvrdí, že americké síly již íránskou armádu, námořnictvo i letectvo prakticky zdecimovaly a odstranily jadernou hrozbu, čímž ospravedlňuje svůj nezájem o koaliční spolupráci.

Kromě útoků na NATO si prezident neodpustil ani osobní výpady směrem k evropským lídrům. Britského premiéra Keira Starmera opět počastoval poznámkou, že „není žádný Winston Churchill“. O francouzském prezidentovi Emmanuelu Macronovi, který odmítl účast na operaci v Hormuzu do skončení aktivních bojů, prohlásil, že ve svém úřadu beztak brzy skončí. Tato slova jen podtrhují hluboký rozkol v transatlantických vztazích.

Zatímco evropské spojence Trump kritizuje, nešetří chválou na adresu států Blízkého východu. Během tiskové konference s irským premiérem Micheálem Martinem u příležitosti svátku svatého Patrika vyzdvihl podporu Kataru, Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Bahrajnu. Izrael pak označil za velmi silného partnera, který v konfliktu s Íránem stojí pevně po boku Spojených států.

Situace uvnitř samotné Trumpovy administrativy je však napjatá. Jen krátce před prezidentovými výpady rezignoval ředitel Národního protiteroristického centra Joe Kent. Ten ve svém rezignačním dopise otevřeně uvedl, že válka s Íránem je zbytečná, Teherán nepředstavoval bezprostřední hrozbu a konflikt byl vyvolán tlakem izraelské lobby. Kent se tak stal prvním vysoce postaveným členem vlády, který se proti válce veřejně vzepřel.

Evropská unie se k eskalaci staví velmi zdrženlivě. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová vyzvala USA a Izrael k ukončení bojů a hledání diplomatické cesty, která by umožnila všem stranám „zachovat si tvář“. Zdůraznila, že nikdo v Evropě není ochoten posílat své vojáky do nebezpečí v Hormuzském průlivu, a varovala před hrozící globální krizí v oblasti energií, potravin a hnojiv.

Irský premiér Micheál Martin se během setkání v Bílém domě pokusil o smířlivější tón a připomněl historické vazby mezi Irskem a Amerikou. Zároveň se zastal britského premiéra Starmera a vyjádřil hlubokou lítost nad osudem íránského lidu, který je po léta utlačován. I on však zdůraznil, že Irsko si přeje především mírové řešení celého konfliktu.

Trumpova rétorika naznačuje, že hodlá ve válce pokračovat i bez mezinárodního mandátu či podpory NATO. Prezident je přesvědčen o své pravdě a o tom, že Írán byl hrozbou, kterou bylo nutné eliminovat. Kritiku ze strany Aliance označil za „hloupou chybu“ spojenců a trvá na tom, že Spojené státy jsou schopny zajistit své zájmy vlastními silami.

Vojenský úspěch, o kterém Trump hovoří, zahrnuje podle jeho slov likvidaci íránských protiletadlových systémů, radarů a vedení na všech úrovních. Tvrdí, že íránští lídři již nikdy nebudou ohrožovat svět ani americké spojence na Blízkém východě.