Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech.
Podle diplomatických zdrojů webu Politico je otevření prvního vyjednávacího tematického bloku naplánováno na 15. června, kdy se v Lucemburku uskuteční mezivládní konference. Vzhledem k tomu, že Kyjev a Kišiněv podaly žádost o členství ve stejnou dobu, může se proces integrace Moldavska posunout kupředu pouze tehdy, pokud pokročí také ukrajinská strana.
Budapešť sice dříve pod vedením bývalého premiéra Viktora Orbána ostře vystupovala proti integraci Ukrajiny, nové maďarské vedení však v soukromí projevilo ochotu veto stáhnout. Stalo se tak po schůzce ukrajinských a maďarských expertů, kteří jednali o právech maďarské menšiny žijící na ukrajinském území.
Oficiální zástupci Maďarska nicméně pod podmínkou anonymity uvedli, že jednání stále probíhají, dohody dosud nebylo dosaženo a žádné definitivní rozhodnutí o otevření vyjednávacích bloků nepadlo.
Ukrajinská strana během schůzky poskytla záruky k vyřešení většiny obav, které byly původně sepsány v jedenáctibodovém plánu připraveném za Orbánovy vlády. Diplomaté upozorňují, že Kyjev nemůže okamžitě splnit úplně všechny maďarské požadavky, nicméně souhlas Budapešti podle nich není podmíněn schválením nové ukrajinské legislativy.
Rozhovory o členství nabraly na intenzitě poté, co nový maďarský premiér Péter Magyar odcestoval do Bruselu, kde s nejvyššími představiteli Evropské unie jednal o odblokování zmrazených unijních fondů ve výši 16,4 miliardy eur.
Velvyslanci členských zemí při Evropské unii by měli definitivně potvrdit své stanovisko k otevření prvního vyjednávacího bloku pro Ukrajinu a Moldavsko do konce tohoto týdne. Stane se tak poté, co ukrajinští představitelé představí své plány na vnitřní reformy a na řešení otázek spojených s národnostními menšinami.
Následně by unijní státy měly celý proces oficiálně schválit na červnové mezivládní konferenci. K otevření vyjednávacích kapitol je zapotřebí jednomyslný souhlas všech 27 členských zemí, přičemž kterýkoli stát může proces v jakékoli fázi zablokovat.
Související
Sulyok ustoupil. Maďarský prezident schválil své vlastní odvolání z funkce
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
Aktuálně se děje
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
včera
Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi
včera
Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami
včera
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
včera
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
včera
Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí
včera
Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral
včera
Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel
včera
Ekonomické škody ani nespokojenost Rusů k zastavení bojů nestačí. Putin stál věří, že zvítězí
včera
Počasí aktuálně: Meteorologové varují před vedry a požáry na dalších místech
včera
Počasí láme jeden rekord za druhým. Historicky nejvyšší teploty hlásí oceány i celá Evropa
včera
Patová situace: Írán s USA mluvit nechce, trvá a podmínkách, na které Trump nepřistoupí
včera
Ztratí klíčového spojence? Netanjahu riskuje otevřený konflikt s Trumpem
včera
Teherán předložil seznam podmínek pro otevření Hormuzského průlivu. Ceny ropy rostou
včera
Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu otevřeně odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který prosazuje americká administrativa. Tento krok představuje vzácný veřejný rozpor mezi židovským státem a Bílým domem, jenž se snaží urychleně dosáhnout urovnání blízkovýchodních konfliktů.
Zdroj: Libor Novák