Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.
Návrh dohody představuje upravenou a zeštíhlenou verzi dřívějšího plánu, o němž Washington s Moskvou jednal. Zelenskyj v něm nastínil přijatelný kompromis pro stažení vojsk z částí Doněcké oblasti, které Rusko dosud neovládlo.
To se týká zejména strategického pásu měst jako Kramatorsk a Slavjansk. Pokud by tato města byla prohlášena za svobodnou ekonomickou zónu, Rusko by muselo adekvátně stáhnout své jednotky o dohodnutou vzdálenost, čímž by vzniklo de facto demilitarizované pásmo.
Součástí plánu je potvrzení ukrajinské suverenity a pakt o neútočení, doplněný o bezpečnostní záruky od USA, NATO a evropských zemí. Tyto záruky by měly zrcadlit princip kolektivní obrany NATO a v případě další ruské invaze by automaticky vedly k vojenské reakci a obnovení sankcí.
Záruky by však pozbyly platnosti, pokud by Ukrajina bez provokace zaútočila na ruské území. Ekonomickou část plánu tvoří rozvojový balíček na obnovu země, do kterého by americké firmy investovaly zejména v oblasti technologií, umělé inteligence a těžby plynu.
V otázce Záporožské jaderné elektrárny Kyjev navrhuje vznik společného podniku s USA, přičemž polovina vyrobené elektřiny by zůstala Ukrajině a o zbytku by rozhodovaly Spojené státy.
Plán rovněž požaduje odsun ruských vojsk z Dněpropetrovské, Mykolajivské, Sumské a Charkovské oblasti. Na dodržování všech bodů by měl dohlížet speciální mírový výbor pod vedením Donalda Trumpa a okamžitě po podpisu by mělo vstoupit v platnost úplné příměří.
Prezident Zelenskyj také podrobně hovořil o možnosti uspořádání celonárodního referenda, které by konec války legitimizovalo. Lidé by v něm měli možnost zvolit, zda jim navržený konec konfliktu vyhovuje.
Aby bylo hlasování platné, vyžadovalo by alespoň šedesátidenní klid zbraní. Hlasování by probíhalo na územích pod kontrolou Kyjeva, protože na okupovaných územích nelze podle Zelenského zajistit spravedlivý proces.
Zásadním tématem zůstávají také volby, na jejichž konání tlačí partneři i Moskva. Zelenskyj vysvětlil, že volby vyžadují bezpečné prostředí, jinak by jejich legitimita byla zpochybněna.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Vladimir Putin byl o výsledcích posledních jednání v Miami podrobně informován. Moskva nyní formuluje své další kroky, ale odmítá detaily komentovat v médiích, což považuje za kontraproduktivní pro další průběh rozhovorů.
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
Související
Ruský útok na ukrajinský Charkov má 10 obětí. Zemřelo i dítě
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
včera
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
včera
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
včera
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
včera
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
včera
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
včera
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
včera
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
13. března 2026 21:22
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
13. března 2026 21:16
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
13. března 2026 19:51
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
13. března 2026 17:13
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
13. března 2026 15:58
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
Zdroj: Libor Novák