Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu

K veřejnému vyjádření nesouhlasu došlo na společné tiskové konferenci v norském Bardufossu, kde se lídři účastnili rozsáhlého vojenského cvičení Cold Response. Carney i jeho evropští kolegové argumentovali tím, že jakékoli uvolnění tlaku na Rusko oslabuje snahy donutit Kreml k jednání o ukončení války na Ukrajině, která právě vstupuje do svého pátého roku.

Německý kancléř Friedrich Merz neskrýval své překvapení nad tím, co se ve Washingtonu odehrálo během noci. Podle jeho slov se o rozhodnutí USA dozvěděl až v pátek ráno a zdůraznil, že postojem jeho země i Norska je naopak vyvíjet na Rusko ještě intenzivnější tlak. Kanadský premiér Carney se k tomuto stanovisku okamžitě a jednoznačně připojil.

Mark Carney zdůraznil, že pozice Kanady zůstává neměnná – země trvá na zachování všech sankcí. Zvláštní pozornost věnoval takzvané „stínové flotile“ tankerů, která se snaží ruskou ropu nelegálně přepravovat. Carney varoval, že uvolňování restrikcí nahrává úzké spolupráci mezi Ruskem a Íránem, což představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost.

Spojené státy sáhly ke zmírnění sankcí ve čtvrtek večer s cílem snížit globální ceny energií, které vyhnal trvající konflikt na Blízkém východě. Nové opatření má umožnit prodej a dodávky ruské ropy, která uvízla na moři. Podle kritiků však tento ekonomický kalkul Washingtonu přímo ohrožuje bezpečnostní stabilitu v Evropě i v Arktidě.

Kritikou nešetřil ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který rozhodnutí USA označil za „málo logické“. Během své návštěvy Paříže, kde jednal s prezidentem Emmanuelem Macronem, upozornil, že peníze z prodeje ropy okamžitě natečou do ruské válečné mašinérie. Podle Zelenského to povede k nárůstu počtu útoků drony, které Rusko vyrábí i pro destabilizaci Blízkého východu.

Lídři v Norsku byli vystaveni také otázkám na tělo, zda lze Spojeným státům po tomto kroku stále důvěřovat jako partnerovi v oblasti severské bezpečnosti. Ačkoliv Støre i Carney bez váhání odpověděli kladně, norský premiér byl ve své upřímnosti nekompromisní. Přiznal, že mezi spojenci existují hluboké neshody, o kterých je nutné mluvit otevřeně.

Carney se snažil situaci částečně uklidnit připomínkou historické a úzké vojenské spolupráce mezi Kanadou a USA v rámci systému NORAD. Také norský premiér Støre dodal, že bezpečnostní spolupráce v Arktidě je v bytostném zájmu samotných Spojených států. Nicméně pachuť z jednostranného rozhodnutí Washingtonu, které nebylo se spojenci konzultováno, na arktické základně jasně dominovala.

Celá situace podtrhuje složitost současné globální politiky, kde se střetávají zájmy na stabilizaci energetických trhů s nutností udržet diplomatický a ekonomický tlak na agresora. Roztržka v Norsku ukazuje, že Evropa a Kanada jsou připraveny hájit přísný sankční režim i za cenu veřejného střetu se svým nejsilnějším spojencem.