Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína

Čínské ministerstvo zahraničí označilo americké manévry za „vážné porušení mezinárodního práva“ a vzkázalo do Caracasu, že stojí proti všem formám „jednostranného šikanování“. Podle analytiků však Peking za touto rétorikou vidí i nečekané výhody. Americká agrese mu slouží jako další argument v tažení proti globální dominanci USA a jako praktická ukázka toho, jak v praxi vypadá Trumpem oživená Monroeova doktrína.

Nová americká národní bezpečnostní strategie, zveřejněná začátkem prosince 2025, přináší takzvaný „Trumpův dodatek“ (Trump Corollary). Ten aktualizuje dvě století starou politiku, která původně varovala evropské mocnosti před zasahováním na západní polokouli. Trumpova vize jde dál: chce region „bez nepřátelských cizích zásahů nebo vlastnictví klíčových aktiv“. To v Číně vyvolalo debatu, zda se USA nestahují do své „zahrádky“, čímž by uvolnily prostor pro čínský vliv v Asii a zbytku světa.

Peking na tyto otázky nečeká pasivně a vysílá jasné signály, že z regionu neodejde. Jen týden po zveřejnění americké strategie vydala Čína svůj první politický dokument o Latinské Americe po téměř deseti letech.

Čína se staví do role lídra „Globálního jihu“ a nabízí spolupráci v desítkách oblastí, od vesmírného výzkumu po vymáhání práva. Peking nehodlá opustit region, do kterého v posledních dekádách napumpoval miliardy dolarů v půjčkách na infrastrukturu, z čehož nejvíce těžila právě Venezuela.

Trumpova snaha zablokovat „stínovou flotilu“ tankerů a jeho slova o navrácení „ukradených“ ropných polí cílí přímo na vazby Venezuely s jejími spojenci, Ruskem a Čínou. Obě tyto mocnosti se za Madurův režim diplomaticky postavily i na půdě Rady bezpečnosti OSN.

Pro Čínu je tato situace vítaným bodem v globálním narativu. Zatímco USA ji dlouhodobě obviňují z agrese v Jihočínském moři nebo v okolí Taiwanu, Peking nyní může ukázat prstem na americké námořnictvo v Karibiku a vykreslit Washington jako mocnost minulé éry, která se drží politiky 19. století. I když Čína pravděpodobně nepoužije vlastní vojenskou sílu k ochraně tankerů, Trumpova „dělová diplomacie“ jí paradoxně dává do rukou silné diplomatické zbraně.