Přestože je uznání Palestiny spíše symbolickým krokem, získává na mezinárodní scéně stále větší podporu. V současnosti ji uznává už nejméně 151 zemí ze 193 členských států OSN, což představuje téměř 80 % všech členů. Tento posun je reakcí na válku v Gaze a sílící tlak na mezinárodní instituce. V pondělí se k těmto zemím připojila i Francie, Belgie a další.
Mezi zeměmi, které Palestinu neuznávají, jsou například USA, Izrael a někteří jejich spojenci. V Asii jsou to Japonsko, Jižní Korea a Singapur, v Latinské Americe Panama a v Evropě například Itálie a Německo. Dříve byla Evropa v otázce uznání rozdělená, ale válka v Gaze situaci změnila. V roce 2024 Palestinu uznalo Norsko, Španělsko, Irsko a Slovinsko a v posledních dnech se k nim přidala i Francie a další země.
Uznání palestinského státu je v mezinárodním právu složitou otázkou, protože neexistuje žádný úřad, který by uznání registroval. Každý stát má svou vlastní interpretaci. Důležité je však to, že uznání neznamená, že je stát vytvořen, stejně jako nedostatek uznání nezabraňuje státu v existenci. Je to spíše politické a symbolické gesto.
Podle právníka a profesora Philippa Sandse je uznání Palestiny "zásadní změnou", protože staví Palestinu a Izrael na rovnocennou úroveň z hlediska mezinárodního práva. I když mnoho lidí považuje uznání za čistě symbolické, má pro mezinárodní právo velkou váhu.
První zemí, která oficiálně uznala palestinský stát, bylo Alžírsko, a to již v roce 1988, krátce po jednostranném prohlášení Jásira Arafata. V následujících týdnech a měsících se přidaly další desítky zemí. Další vlna uznání přišla na přelomu let 2010 a 2011 a nejnověji letos.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu myšlenku palestinského státu zcela odmítá. Je přesvědčen, že by to ohrozilo bezpečnost Izraele. Právě Izrael a jeho spojenci, jako jsou USA, nepovažují Palestinu za suverénní stát. Mezi země, které dosud neuznaly Palestinu na bilaterální úrovni, patří také Maďarsko a Česká republika.
Navzdory rostoucímu uznání nemá Palestina mezinárodně uznané hranice, hlavní město ani armádu. Izrael v současné době okupuje Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy je z velké části v troskách.
Související
OSN je "zděšena drzou vraždou" Palestinců izraelskými silami
Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují
před 1 hodinou
Počasí na první zářijový víkend. Česku se nevyhne déšť, teploty ale moc neklesnou
včera
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
včera
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
včera
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
včera
Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje
včera
Expremiér Starmer zcela opouští britskou parlamentní politiku
včera
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
včera
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
včera
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
včera
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
včera
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
včera
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
včera
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
včera
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
včera
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
včera
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
včera
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
včera
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
včera
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
Dnešním dnem začíná meteorologický podzim, ale změna ročního období se neprojeví nijak dramaticky. Meteorologové se domnívají, že následující týdny mohou v Česku dokonce nabídnout nadprůměrně teplé počasí.
Zdroj: Jan Hrabě