Přestože je uznání Palestiny spíše symbolickým krokem, získává na mezinárodní scéně stále větší podporu. V současnosti ji uznává už nejméně 151 zemí ze 193 členských států OSN, což představuje téměř 80 % všech členů. Tento posun je reakcí na válku v Gaze a sílící tlak na mezinárodní instituce. V pondělí se k těmto zemím připojila i Francie, Belgie a další.
Mezi zeměmi, které Palestinu neuznávají, jsou například USA, Izrael a někteří jejich spojenci. V Asii jsou to Japonsko, Jižní Korea a Singapur, v Latinské Americe Panama a v Evropě například Itálie a Německo. Dříve byla Evropa v otázce uznání rozdělená, ale válka v Gaze situaci změnila. V roce 2024 Palestinu uznalo Norsko, Španělsko, Irsko a Slovinsko a v posledních dnech se k nim přidala i Francie a další země.
Uznání palestinského státu je v mezinárodním právu složitou otázkou, protože neexistuje žádný úřad, který by uznání registroval. Každý stát má svou vlastní interpretaci. Důležité je však to, že uznání neznamená, že je stát vytvořen, stejně jako nedostatek uznání nezabraňuje státu v existenci. Je to spíše politické a symbolické gesto.
Podle právníka a profesora Philippa Sandse je uznání Palestiny "zásadní změnou", protože staví Palestinu a Izrael na rovnocennou úroveň z hlediska mezinárodního práva. I když mnoho lidí považuje uznání za čistě symbolické, má pro mezinárodní právo velkou váhu.
První zemí, která oficiálně uznala palestinský stát, bylo Alžírsko, a to již v roce 1988, krátce po jednostranném prohlášení Jásira Arafata. V následujících týdnech a měsících se přidaly další desítky zemí. Další vlna uznání přišla na přelomu let 2010 a 2011 a nejnověji letos.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu myšlenku palestinského státu zcela odmítá. Je přesvědčen, že by to ohrozilo bezpečnost Izraele. Právě Izrael a jeho spojenci, jako jsou USA, nepovažují Palestinu za suverénní stát. Mezi země, které dosud neuznaly Palestinu na bilaterální úrovni, patří také Maďarsko a Česká republika.
Navzdory rostoucímu uznání nemá Palestina mezinárodně uznané hranice, hlavní město ani armádu. Izrael v současné době okupuje Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy je z velké části v troskách.
Související
OSN je "zděšena drzou vraždou" Palestinců izraelskými silami
Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák