Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země plánuje formálně uznat Palestinu během Valného shromáždění OSN v září. Tento krok následuje po podobných oznámeních Francie a Velké Británie, které rovněž plánují uznání Palestiny, a to poté, co Francie a dalších 14 zemí podepsalo deklaraci, jež naznačuje vlnu budoucích uznání nezávislého palestinského státu.
Kanada následuje Francii a Velkou Británii, které již oznámily podobný krok. Nový Zéland a Austrálie jsou rovněž signatáři deklarace, která naznačuje, že by mohly uznat Palestinu v nadcházejících měsících.
Deklarace, která byla zveřejněna ve středu francouzským ministrem zahraničních věcí Jean-Noëlem Barrotem, uvádí, že signatáři „již uznali, vyjádřili nebo vyjadřují ochotu či pozitivní přístup k uznání státu Palestina“.
Mezi signatáři jsou Andorra, Austrálie, Kanada, Finsko, Lucembursko, Nový Zéland, Portugalsko a San Marino, které dosud nepodpořily nezávislý palestinský stát. Deklarace zahrnuje i Island, Irsko, Maltu, Norsko, Slovinsko a Španělsko, které již uznání Palestiny provedly. Emmanuel Macron minulý týden uvedl, že Francie v blízké budoucnosti uzná palestinský stát také.
Prohlášení, které bylo zveřejněno před závěrem třídenní konference OSN zaměřené na oživení dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, uvádí, že státy „zopakují naši neochvějnou podporu vizi dvoustátního řešení, kde dva demokratické státy, Izrael a Palestina, žijí vedle sebe v míru, v bezpečných a uznaných hranicích“.
Deklarace klade důraz na „důležitost sjednocení Pásma Gazy se Západním břehem Jordánupod Palestinskou autoritou“.
Ve středu večer Carney uvedl, že Kanada uzná Palestinu na Valném shromáždění OSN v září, pokud budou splněny určité podmínky. Ve středu se také konalo virtuální zasedání kabinetu zaměřené na Blízký východ.
Carney prohlásil, že Kanada uzná Palestinu, pokud Palestinská autorita, která spravuje okupovaný Západní břeh, uspořádá v roce 2026 volby, do kterých se Hamás nebude moci zapojit, a zaváže se k dalším demokratickým reformám. Vyzval také Hamás k propuštění všech zajatců, ke složení zbraní a k tomu, aby nehrál žádnou roli v budoucí správě Palestiny.
V reakci na to izraelský velvyslanec v Kanadě Iddo Moed uvedl, že Izrael „se nepodvolí zkreslené kampani mezinárodního tlaku proti němu“. „Neobětujeme svou samotnou existenci tím, že dovolíme vznik džihádistického státu v naší historické domovině, který usiluje o naši likvidaci,“ uvedl ve prohlášení s odkazem na Hamás, který převzal moc v Gaze v roce 2007.
Donald Trump ve svém příspěvku na platformě Truth Social uvedl, že bude obtížné uzavřít obchodní dohodu s Kanadou po Carneyho oznámení. Kanada a USA pracují na vyjednávání obchodní dohody do 1. srpna, kdy Trump hrozí zavedením 35% cla na všechno kanadské zboží, které není pokryto předchozí obchodní dohodou.
Carneyho prohlášení přichází v době rostoucího tlaku na Izrael, aby ukončil svou vojenskou kampaň v Gaze, která začala v říjnu 2023 v reakci na útok Hamásu, který vedl k smrti 1 200 lidí, převážně Izraelců, a k zajetí více než 250 vězňů. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, vedeného Hamásem, zahynulo v následném konfliktu více než 60 000 lidí.
Keir Starmer v úterý řekl, že Velká Británie uzná palestinský stát v září, „pokud izraelská vláda nepodnikne podstatné kroky k ukončení hrozné situace v Gaze, nevyjedná příměří a nezaváže se k dlouhodobému, udržitelnému míru, čímž by se oživila vyhlídka na dvoustátní řešení“.
Donald Trump původně uvedl, že „nevadí, že Starmer zaujme toto stanovisko. Já se teď soustředím na to, aby lidé měli co jíst“. Později však rozhodnutí uznat palestinský stát odsoudil a řekl na palubě Air Force One, že „tím odměňujete Hamás. Nemyslím si, že by měli být odměňováni. Takže já pro tuto věc nejsem… protože pokud to uděláte, skutečně odměníte Hamás. A já to nehodlám udělat.“
Australský premiér Anthony Albanese tento týden uvedl, že chce načasovat uznání palestinského státu tak, aby to pomohlo dosáhnout průlomu v jednáních. „To, co zkoumáme, jsou okolnosti, za kterých uznání podpoří cíl vytvoření dvou států,“ uvedl ve středu Albanese.
„Celý svůj politický život jsem říkal, že podporuji dva státy – právo Izraele existovat v bezpečných hranicích a právo Palestinců mít své legitimní aspirace pro vlastní stát realizované. To je můj cíl,“ dodal.
Izraelský velvyslanec při OSN Danny Damon deklaraci odsoudil. „Zatímco naši zajatci trpí v teroristických tunelech Hamásu v Gaze, tyto země se rozhodly angažovat v prázdných prohlášeních místo toho, aby investovaly své úsilí do jejich propuštění,“ uvedl Damon. „To je pokrytectví a ztráta času, která legitimizuje terorismus a vzdaluje jakoukoli šanci na regionální pokrok. Ti, kteří skutečně chtějí dosáhnout pokroku, by měli začít jednoznačným požadavkem na okamžité vrácení všech zajatců a odzbrojení Hamásu.“
Související
Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry
USA zakazují dovoz kanadských produktů
Kanada , palestina , Pásmo Gazy , Mark Carney (Liberální strana Kanady)
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj
před 2 hodinami
ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže
před 3 hodinami
Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony
před 4 hodinami
Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím
před 5 hodinami
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
před 7 hodinami
Letní počasí se zapsalo do dějin. Nový rekord má stanice na Hodonínsku
včera
Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři
včera
Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit
včera
Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název
včera
Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby
včera
Houby rostou, naznačuje mapa. Počasí se konečně umoudřilo
včera
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
včera
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
včera
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
včera
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
včera
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
včera
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
včera
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
včera
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
včera
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.
Zdroj: Libor Novák