Kanada formálně uzná stát Palestina. Trumpovi se to nelíbí, hrozí krachem obchodní dohody

Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země plánuje formálně uznat Palestinu během Valného shromáždění OSN v září. Tento krok následuje po podobných oznámeních Francie a Velké Británie, které rovněž plánují uznání Palestiny, a to poté, co Francie a dalších 14 zemí podepsalo deklaraci, jež naznačuje vlnu budoucích uznání nezávislého palestinského státu.

Kanada následuje Francii a Velkou Británii, které již oznámily podobný krok. Nový Zéland a Austrálie jsou rovněž signatáři deklarace, která naznačuje, že by mohly uznat Palestinu v nadcházejících měsících.

Deklarace, která byla zveřejněna ve středu francouzským ministrem zahraničních věcí Jean-Noëlem Barrotem, uvádí, že signatáři „již uznali, vyjádřili nebo vyjadřují ochotu či pozitivní přístup k uznání státu Palestina“.

Mezi signatáři jsou Andorra, Austrálie, Kanada, Finsko, Lucembursko, Nový Zéland, Portugalsko a San Marino, které dosud nepodpořily nezávislý palestinský stát. Deklarace zahrnuje i Island, Irsko, Maltu, Norsko, Slovinsko a Španělsko, které již uznání Palestiny provedly. Emmanuel Macron minulý týden uvedl, že Francie v blízké budoucnosti uzná palestinský stát také.

Prohlášení, které bylo zveřejněno před závěrem třídenní konference OSN zaměřené na oživení dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, uvádí, že státy „zopakují naši neochvějnou podporu vizi dvoustátního řešení, kde dva demokratické státy, Izrael a Palestina, žijí vedle sebe v míru, v bezpečných a uznaných hranicích“.

Deklarace klade důraz na „důležitost sjednocení Pásma Gazy se Západním břehem Jordánupod Palestinskou autoritou“.

Ve středu večer Carney uvedl, že Kanada uzná Palestinu na Valném shromáždění OSN v září, pokud budou splněny určité podmínky. Ve středu se také konalo virtuální zasedání kabinetu zaměřené na Blízký východ.

Carney prohlásil, že Kanada uzná Palestinu, pokud Palestinská autorita, která spravuje okupovaný Západní břeh, uspořádá v roce 2026 volby, do kterých se Hamás nebude moci zapojit, a zaváže se k dalším demokratickým reformám. Vyzval také Hamás k propuštění všech zajatců, ke složení zbraní a k tomu, aby nehrál žádnou roli v budoucí správě Palestiny.

V reakci na to izraelský velvyslanec v Kanadě Iddo Moed uvedl, že Izrael „se nepodvolí zkreslené kampani mezinárodního tlaku proti němu“. „Neobětujeme svou samotnou existenci tím, že dovolíme vznik džihádistického státu v naší historické domovině, který usiluje o naši likvidaci,“ uvedl ve prohlášení s odkazem na Hamás, který převzal moc v Gaze v roce 2007.

Donald Trump ve svém příspěvku na platformě Truth Social uvedl, že bude obtížné uzavřít obchodní dohodu s Kanadou po Carneyho oznámení. Kanada a USA pracují na vyjednávání obchodní dohody do 1. srpna, kdy Trump hrozí zavedením 35% cla na všechno kanadské zboží, které není pokryto předchozí obchodní dohodou.

Carneyho prohlášení přichází v době rostoucího tlaku na Izrael, aby ukončil svou vojenskou kampaň v Gaze, která začala v říjnu 2023 v reakci na útok Hamásu, který vedl k smrti 1 200 lidí, převážně Izraelců, a k zajetí více než 250 vězňů. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, vedeného Hamásem, zahynulo v následném konfliktu více než 60 000 lidí.

Keir Starmer v úterý řekl, že Velká Británie uzná palestinský stát v září, „pokud izraelská vláda nepodnikne podstatné kroky k ukončení hrozné situace v Gaze, nevyjedná příměří a nezaváže se k dlouhodobému, udržitelnému míru, čímž by se oživila vyhlídka na dvoustátní řešení“.

Donald Trump původně uvedl, že „nevadí, že Starmer zaujme toto stanovisko. Já se teď soustředím na to, aby lidé měli co jíst“. Později však rozhodnutí uznat palestinský stát odsoudil a řekl na palubě Air Force One, že „tím odměňujete Hamás. Nemyslím si, že by měli být odměňováni. Takže já pro tuto věc nejsem… protože pokud to uděláte, skutečně odměníte Hamás. A já to nehodlám udělat.“

Australský premiér Anthony Albanese tento týden uvedl, že chce načasovat uznání palestinského státu tak, aby to pomohlo dosáhnout průlomu v jednáních. „To, co zkoumáme, jsou okolnosti, za kterých uznání podpoří cíl vytvoření dvou států,“ uvedl ve středu Albanese.

„Celý svůj politický život jsem říkal, že podporuji dva státy – právo Izraele existovat v bezpečných hranicích a právo Palestinců mít své legitimní aspirace pro vlastní stát realizované. To je můj cíl,“ dodal.

Izraelský velvyslanec při OSN Danny Damon deklaraci odsoudil. „Zatímco naši zajatci trpí v teroristických tunelech Hamásu v Gaze, tyto země se rozhodly angažovat v prázdných prohlášeních místo toho, aby investovaly své úsilí do jejich propuštění,“ uvedl Damon. „To je pokrytectví a ztráta času, která legitimizuje terorismus a vzdaluje jakoukoli šanci na regionální pokrok. Ti, kteří skutečně chtějí dosáhnout pokroku, by měli začít jednoznačným požadavkem na okamžité vrácení všech zajatců a odzbrojení Hamásu.“ 

Související

Dovoz a vývoz zboží

Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry

Obchodní spor mezi Spojenými státy a Kanadou nabývá neobvyklých rozměrů po zveřejnění nového seznamu kanadského zboží čelícího vysokým poplatkům. Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa rozšířila seznam položek, na které se mají vztahovat padesátiprocentní cla nebo úplný zákaz dovozu. Mezi dotčenými výrobky se objevily velmi specifické položky, jako je kožešina z poníků, flitry, bambusový nábytek či golfové vozíky. Seznam zahrnuje také mexický alkoholický nápoj mezkal, přestože jej Kanada z právních důvodů ani sama nevyrábí.
Dovoz a vývoz zboží

USA zakazují dovoz kanadských produktů

Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.

Více souvisejících

Kanada palestina Pásmo Gazy Mark Carney (Liberální strana Kanady)

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 2 hodinami

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 3 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy