Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země plánuje formálně uznat Palestinu během Valného shromáždění OSN v září. Tento krok následuje po podobných oznámeních Francie a Velké Británie, které rovněž plánují uznání Palestiny, a to poté, co Francie a dalších 14 zemí podepsalo deklaraci, jež naznačuje vlnu budoucích uznání nezávislého palestinského státu.
Kanada následuje Francii a Velkou Británii, které již oznámily podobný krok. Nový Zéland a Austrálie jsou rovněž signatáři deklarace, která naznačuje, že by mohly uznat Palestinu v nadcházejících měsících.
Deklarace, která byla zveřejněna ve středu francouzským ministrem zahraničních věcí Jean-Noëlem Barrotem, uvádí, že signatáři „již uznali, vyjádřili nebo vyjadřují ochotu či pozitivní přístup k uznání státu Palestina“.
Mezi signatáři jsou Andorra, Austrálie, Kanada, Finsko, Lucembursko, Nový Zéland, Portugalsko a San Marino, které dosud nepodpořily nezávislý palestinský stát. Deklarace zahrnuje i Island, Irsko, Maltu, Norsko, Slovinsko a Španělsko, které již uznání Palestiny provedly. Emmanuel Macron minulý týden uvedl, že Francie v blízké budoucnosti uzná palestinský stát také.
Prohlášení, které bylo zveřejněno před závěrem třídenní konference OSN zaměřené na oživení dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, uvádí, že státy „zopakují naši neochvějnou podporu vizi dvoustátního řešení, kde dva demokratické státy, Izrael a Palestina, žijí vedle sebe v míru, v bezpečných a uznaných hranicích“.
Deklarace klade důraz na „důležitost sjednocení Pásma Gazy se Západním břehem Jordánupod Palestinskou autoritou“.
Ve středu večer Carney uvedl, že Kanada uzná Palestinu na Valném shromáždění OSN v září, pokud budou splněny určité podmínky. Ve středu se také konalo virtuální zasedání kabinetu zaměřené na Blízký východ.
Carney prohlásil, že Kanada uzná Palestinu, pokud Palestinská autorita, která spravuje okupovaný Západní břeh, uspořádá v roce 2026 volby, do kterých se Hamás nebude moci zapojit, a zaváže se k dalším demokratickým reformám. Vyzval také Hamás k propuštění všech zajatců, ke složení zbraní a k tomu, aby nehrál žádnou roli v budoucí správě Palestiny.
V reakci na to izraelský velvyslanec v Kanadě Iddo Moed uvedl, že Izrael „se nepodvolí zkreslené kampani mezinárodního tlaku proti němu“. „Neobětujeme svou samotnou existenci tím, že dovolíme vznik džihádistického státu v naší historické domovině, který usiluje o naši likvidaci,“ uvedl ve prohlášení s odkazem na Hamás, který převzal moc v Gaze v roce 2007.
Donald Trump ve svém příspěvku na platformě Truth Social uvedl, že bude obtížné uzavřít obchodní dohodu s Kanadou po Carneyho oznámení. Kanada a USA pracují na vyjednávání obchodní dohody do 1. srpna, kdy Trump hrozí zavedením 35% cla na všechno kanadské zboží, které není pokryto předchozí obchodní dohodou.
Carneyho prohlášení přichází v době rostoucího tlaku na Izrael, aby ukončil svou vojenskou kampaň v Gaze, která začala v říjnu 2023 v reakci na útok Hamásu, který vedl k smrti 1 200 lidí, převážně Izraelců, a k zajetí více než 250 vězňů. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, vedeného Hamásem, zahynulo v následném konfliktu více než 60 000 lidí.
Keir Starmer v úterý řekl, že Velká Británie uzná palestinský stát v září, „pokud izraelská vláda nepodnikne podstatné kroky k ukončení hrozné situace v Gaze, nevyjedná příměří a nezaváže se k dlouhodobému, udržitelnému míru, čímž by se oživila vyhlídka na dvoustátní řešení“.
Donald Trump původně uvedl, že „nevadí, že Starmer zaujme toto stanovisko. Já se teď soustředím na to, aby lidé měli co jíst“. Později však rozhodnutí uznat palestinský stát odsoudil a řekl na palubě Air Force One, že „tím odměňujete Hamás. Nemyslím si, že by měli být odměňováni. Takže já pro tuto věc nejsem… protože pokud to uděláte, skutečně odměníte Hamás. A já to nehodlám udělat.“
Australský premiér Anthony Albanese tento týden uvedl, že chce načasovat uznání palestinského státu tak, aby to pomohlo dosáhnout průlomu v jednáních. „To, co zkoumáme, jsou okolnosti, za kterých uznání podpoří cíl vytvoření dvou států,“ uvedl ve středu Albanese.
„Celý svůj politický život jsem říkal, že podporuji dva státy – právo Izraele existovat v bezpečných hranicích a právo Palestinců mít své legitimní aspirace pro vlastní stát realizované. To je můj cíl,“ dodal.
Izraelský velvyslanec při OSN Danny Damon deklaraci odsoudil. „Zatímco naši zajatci trpí v teroristických tunelech Hamásu v Gaze, tyto země se rozhodly angažovat v prázdných prohlášeních místo toho, aby investovaly své úsilí do jejich propuštění,“ uvedl Damon. „To je pokrytectví a ztráta času, která legitimizuje terorismus a vzdaluje jakoukoli šanci na regionální pokrok. Ti, kteří skutečně chtějí dosáhnout pokroku, by měli začít jednoznačným požadavkem na okamžité vrácení všech zajatců a odzbrojení Hamásu.“
Související
Hantavirus se potvrdil u dalšího člověka z paluby MV Hondius
Odradil ji Trumpův přístup? Kanada zavádí zásadní změnu, vytváří mocnou agenturu
Kanada , palestina , Pásmo Gazy , Mark Carney (Liberální strana Kanady)
Aktuálně se děje
včera
Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce
včera
Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?
včera
Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA
včera
Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději
včera
„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře
včera
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
včera
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
včera
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
včera
OBRAZEM: Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
včera
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
včera
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
včera
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
včera
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
23. května 2026 22:46
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
23. května 2026 21:14
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
23. května 2026 19:56
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
23. května 2026 19:50
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
23. května 2026 18:40
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
23. května 2026 18:04
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
23. května 2026 17:17
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou, které jsou už po celá desetiletí značně napjaté, prošly v posledních týdnech prudkým zhoršením. Washington obvinil ostrovní stát z ohrožení své národní bezpečnosti a uvalil na něj přísnou ropnou blokádu doprovázenou novými sankcemi. Celá situace navíc eskalovala ve chvíli, kdy americká justice vznesla bezprecedentní obvinění z vraždy proti bývalému kubánskému vůdci Raúlu Castrovi. Zatímco Spojené státy varují, že mírová dohoda s karibským státem je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana tvrdí, že si Washington vytváří podvodné záminky pro případnou vojenskou intervenci.
Zdroj: Libor Novák