Kanada formálně uzná stát Palestina. Trumpovi se to nelíbí, hrozí krachem obchodní dohody

Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země plánuje formálně uznat Palestinu během Valného shromáždění OSN v září. Tento krok následuje po podobných oznámeních Francie a Velké Británie, které rovněž plánují uznání Palestiny, a to poté, co Francie a dalších 14 zemí podepsalo deklaraci, jež naznačuje vlnu budoucích uznání nezávislého palestinského státu.

Kanada následuje Francii a Velkou Británii, které již oznámily podobný krok. Nový Zéland a Austrálie jsou rovněž signatáři deklarace, která naznačuje, že by mohly uznat Palestinu v nadcházejících měsících.

Deklarace, která byla zveřejněna ve středu francouzským ministrem zahraničních věcí Jean-Noëlem Barrotem, uvádí, že signatáři „již uznali, vyjádřili nebo vyjadřují ochotu či pozitivní přístup k uznání státu Palestina“.

Mezi signatáři jsou Andorra, Austrálie, Kanada, Finsko, Lucembursko, Nový Zéland, Portugalsko a San Marino, které dosud nepodpořily nezávislý palestinský stát. Deklarace zahrnuje i Island, Irsko, Maltu, Norsko, Slovinsko a Španělsko, které již uznání Palestiny provedly. Emmanuel Macron minulý týden uvedl, že Francie v blízké budoucnosti uzná palestinský stát také.

Prohlášení, které bylo zveřejněno před závěrem třídenní konference OSN zaměřené na oživení dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, uvádí, že státy „zopakují naši neochvějnou podporu vizi dvoustátního řešení, kde dva demokratické státy, Izrael a Palestina, žijí vedle sebe v míru, v bezpečných a uznaných hranicích“.

Deklarace klade důraz na „důležitost sjednocení Pásma Gazy se Západním břehem Jordánupod Palestinskou autoritou“.

Ve středu večer Carney uvedl, že Kanada uzná Palestinu na Valném shromáždění OSN v září, pokud budou splněny určité podmínky. Ve středu se také konalo virtuální zasedání kabinetu zaměřené na Blízký východ.

Carney prohlásil, že Kanada uzná Palestinu, pokud Palestinská autorita, která spravuje okupovaný Západní břeh, uspořádá v roce 2026 volby, do kterých se Hamás nebude moci zapojit, a zaváže se k dalším demokratickým reformám. Vyzval také Hamás k propuštění všech zajatců, ke složení zbraní a k tomu, aby nehrál žádnou roli v budoucí správě Palestiny.

V reakci na to izraelský velvyslanec v Kanadě Iddo Moed uvedl, že Izrael „se nepodvolí zkreslené kampani mezinárodního tlaku proti němu“. „Neobětujeme svou samotnou existenci tím, že dovolíme vznik džihádistického státu v naší historické domovině, který usiluje o naši likvidaci,“ uvedl ve prohlášení s odkazem na Hamás, který převzal moc v Gaze v roce 2007.

Donald Trump ve svém příspěvku na platformě Truth Social uvedl, že bude obtížné uzavřít obchodní dohodu s Kanadou po Carneyho oznámení. Kanada a USA pracují na vyjednávání obchodní dohody do 1. srpna, kdy Trump hrozí zavedením 35% cla na všechno kanadské zboží, které není pokryto předchozí obchodní dohodou.

Carneyho prohlášení přichází v době rostoucího tlaku na Izrael, aby ukončil svou vojenskou kampaň v Gaze, která začala v říjnu 2023 v reakci na útok Hamásu, který vedl k smrti 1 200 lidí, převážně Izraelců, a k zajetí více než 250 vězňů. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, vedeného Hamásem, zahynulo v následném konfliktu více než 60 000 lidí.

Keir Starmer v úterý řekl, že Velká Británie uzná palestinský stát v září, „pokud izraelská vláda nepodnikne podstatné kroky k ukončení hrozné situace v Gaze, nevyjedná příměří a nezaváže se k dlouhodobému, udržitelnému míru, čímž by se oživila vyhlídka na dvoustátní řešení“.

Donald Trump původně uvedl, že „nevadí, že Starmer zaujme toto stanovisko. Já se teď soustředím na to, aby lidé měli co jíst“. Později však rozhodnutí uznat palestinský stát odsoudil a řekl na palubě Air Force One, že „tím odměňujete Hamás. Nemyslím si, že by měli být odměňováni. Takže já pro tuto věc nejsem… protože pokud to uděláte, skutečně odměníte Hamás. A já to nehodlám udělat.“

Australský premiér Anthony Albanese tento týden uvedl, že chce načasovat uznání palestinského státu tak, aby to pomohlo dosáhnout průlomu v jednáních. „To, co zkoumáme, jsou okolnosti, za kterých uznání podpoří cíl vytvoření dvou států,“ uvedl ve středu Albanese.

„Celý svůj politický život jsem říkal, že podporuji dva státy – právo Izraele existovat v bezpečných hranicích a právo Palestinců mít své legitimní aspirace pro vlastní stát realizované. To je můj cíl,“ dodal.

Izraelský velvyslanec při OSN Danny Damon deklaraci odsoudil. „Zatímco naši zajatci trpí v teroristických tunelech Hamásu v Gaze, tyto země se rozhodly angažovat v prázdných prohlášeních místo toho, aby investovaly své úsilí do jejich propuštění,“ uvedl Damon. „To je pokrytectví a ztráta času, která legitimizuje terorismus a vzdaluje jakoukoli šanci na regionální pokrok. Ti, kteří skutečně chtějí dosáhnout pokroku, by měli začít jednoznačným požadavkem na okamžité vrácení všech zajatců a odzbrojení Hamásu.“ 

Související

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Separatisté chtějí rozpůlit Kanadu. Tajně se schází s Trumpovými lidmi

Vztahy mezi Spojenými státy a Kanadou čelí dalšímu vážnému testu, který tentokrát nepramení z přímých hrozeb Donalda Trumpa, ale z aktivit separatistické skupiny v provincii Alberta. Tato skupina, známá jako Alberta Prosperity Project, oficiálně požádala o pomoc Washington při snaze odtrhnout se od zbytku Kanady. Podle zpráv se lídři hnutí již několikrát tajně sešli s představiteli amerického ministerstva zahraničí, aby projednali možnosti podpory pro nezávislou Albertu.

Více souvisejících

Kanada palestina Pásmo Gazy Mark Carney (Liberální strana Kanady)

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

před 4 hodinami

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

před 6 hodinami

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

před 8 hodinami

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

před 9 hodinami

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

před 9 hodinami

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

před 10 hodinami

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

před 11 hodinami

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

před 11 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Skoky ze středního můstku nabídly překvapivé medailisty, big air vyhrála Muraseová

Po ženách se na skokanském můstku v Predazzu představili na letošních Zimních olympijských hrách v rámci pondělního programu i muži, kteří svůj první závod na těchto Hrách absolvovali na středním můstku. Tedy na můstku, na kterém se už v rámci Světového poháru příliš neskáče, i proto se dalo očekávat, že o medaile nakonec nebudou bojovat jinak zavedená jména. Už před tímto závodem se příliš nepočítalo s tím, že by mohl o nejvyšší příčky bojovat veterán Roman Koudelka, jemuž se skok v prvním kole nepovedl a do druhého kola se tak nedostal. Závod nakonec ovládl Němec Philipp Raimund. V big airu se pak po mužském finále konalo i to ženské a stejně jako mezi muži i v ženách byla vidět na nejvyšší příčce japonská vlajka. Konkrétně zásluhou Kokomi Muraseové.

před 12 hodinami

Přelomový soudní proces začíná. Instagram a YouTube čelí obvinění z vytváření závislosti

V Kalifornii začal přelomový soudní proces, v němž čelí největší sociální sítě na světě obvinění z vytváření strojů na závislost. Žaloba zkoumá dopady platforem Instagram a YouTube na duševní zdraví dětí. Právní zástupce žalující strany Mark Lanier tvrdí, že společnosti tyto mechanismy navrhly záměrně, aby ovlivnily dětský mozek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy