Kanada formálně uzná stát Palestina. Trumpovi se to nelíbí, hrozí krachem obchodní dohody

Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země plánuje formálně uznat Palestinu během Valného shromáždění OSN v září. Tento krok následuje po podobných oznámeních Francie a Velké Británie, které rovněž plánují uznání Palestiny, a to poté, co Francie a dalších 14 zemí podepsalo deklaraci, jež naznačuje vlnu budoucích uznání nezávislého palestinského státu.

Kanada následuje Francii a Velkou Británii, které již oznámily podobný krok. Nový Zéland a Austrálie jsou rovněž signatáři deklarace, která naznačuje, že by mohly uznat Palestinu v nadcházejících měsících.

Deklarace, která byla zveřejněna ve středu francouzským ministrem zahraničních věcí Jean-Noëlem Barrotem, uvádí, že signatáři „již uznali, vyjádřili nebo vyjadřují ochotu či pozitivní přístup k uznání státu Palestina“.

Mezi signatáři jsou Andorra, Austrálie, Kanada, Finsko, Lucembursko, Nový Zéland, Portugalsko a San Marino, které dosud nepodpořily nezávislý palestinský stát. Deklarace zahrnuje i Island, Irsko, Maltu, Norsko, Slovinsko a Španělsko, které již uznání Palestiny provedly. Emmanuel Macron minulý týden uvedl, že Francie v blízké budoucnosti uzná palestinský stát také.

Prohlášení, které bylo zveřejněno před závěrem třídenní konference OSN zaměřené na oživení dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, uvádí, že státy „zopakují naši neochvějnou podporu vizi dvoustátního řešení, kde dva demokratické státy, Izrael a Palestina, žijí vedle sebe v míru, v bezpečných a uznaných hranicích“.

Deklarace klade důraz na „důležitost sjednocení Pásma Gazy se Západním břehem Jordánupod Palestinskou autoritou“.

Ve středu večer Carney uvedl, že Kanada uzná Palestinu na Valném shromáždění OSN v září, pokud budou splněny určité podmínky. Ve středu se také konalo virtuální zasedání kabinetu zaměřené na Blízký východ.

Carney prohlásil, že Kanada uzná Palestinu, pokud Palestinská autorita, která spravuje okupovaný Západní břeh, uspořádá v roce 2026 volby, do kterých se Hamás nebude moci zapojit, a zaváže se k dalším demokratickým reformám. Vyzval také Hamás k propuštění všech zajatců, ke složení zbraní a k tomu, aby nehrál žádnou roli v budoucí správě Palestiny.

V reakci na to izraelský velvyslanec v Kanadě Iddo Moed uvedl, že Izrael „se nepodvolí zkreslené kampani mezinárodního tlaku proti němu“. „Neobětujeme svou samotnou existenci tím, že dovolíme vznik džihádistického státu v naší historické domovině, který usiluje o naši likvidaci,“ uvedl ve prohlášení s odkazem na Hamás, který převzal moc v Gaze v roce 2007.

Donald Trump ve svém příspěvku na platformě Truth Social uvedl, že bude obtížné uzavřít obchodní dohodu s Kanadou po Carneyho oznámení. Kanada a USA pracují na vyjednávání obchodní dohody do 1. srpna, kdy Trump hrozí zavedením 35% cla na všechno kanadské zboží, které není pokryto předchozí obchodní dohodou.

Carneyho prohlášení přichází v době rostoucího tlaku na Izrael, aby ukončil svou vojenskou kampaň v Gaze, která začala v říjnu 2023 v reakci na útok Hamásu, který vedl k smrti 1 200 lidí, převážně Izraelců, a k zajetí více než 250 vězňů. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, vedeného Hamásem, zahynulo v následném konfliktu více než 60 000 lidí.

Keir Starmer v úterý řekl, že Velká Británie uzná palestinský stát v září, „pokud izraelská vláda nepodnikne podstatné kroky k ukončení hrozné situace v Gaze, nevyjedná příměří a nezaváže se k dlouhodobému, udržitelnému míru, čímž by se oživila vyhlídka na dvoustátní řešení“.

Donald Trump původně uvedl, že „nevadí, že Starmer zaujme toto stanovisko. Já se teď soustředím na to, aby lidé měli co jíst“. Později však rozhodnutí uznat palestinský stát odsoudil a řekl na palubě Air Force One, že „tím odměňujete Hamás. Nemyslím si, že by měli být odměňováni. Takže já pro tuto věc nejsem… protože pokud to uděláte, skutečně odměníte Hamás. A já to nehodlám udělat.“

Australský premiér Anthony Albanese tento týden uvedl, že chce načasovat uznání palestinského státu tak, aby to pomohlo dosáhnout průlomu v jednáních. „To, co zkoumáme, jsou okolnosti, za kterých uznání podpoří cíl vytvoření dvou států,“ uvedl ve středu Albanese.

„Celý svůj politický život jsem říkal, že podporuji dva státy – právo Izraele existovat v bezpečných hranicích a právo Palestinců mít své legitimní aspirace pro vlastní stát realizované. To je můj cíl,“ dodal.

Izraelský velvyslanec při OSN Danny Damon deklaraci odsoudil. „Zatímco naši zajatci trpí v teroristických tunelech Hamásu v Gaze, tyto země se rozhodly angažovat v prázdných prohlášeních místo toho, aby investovaly své úsilí do jejich propuštění,“ uvedl Damon. „To je pokrytectví a ztráta času, která legitimizuje terorismus a vzdaluje jakoukoli šanci na regionální pokrok. Ti, kteří skutečně chtějí dosáhnout pokroku, by měli začít jednoznačným požadavkem na okamžité vrácení všech zajatců a odzbrojení Hamásu.“ 

Související

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

Více souvisejících

Kanada palestina Pásmo Gazy Mark Carney (Liberální strana Kanady)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy