Palestina má dveře otevřené. Většina ji světa ji uznává, další státy přibývají

Australský premiér Anthony Albanese uvedl, že jeho země oficiálně uzná Palestinu na zasedání Valného shromáždění OSN v září, což má přispět k mezinárodnímu úsilí o řešení konfliktu formou dvou států, k dosažení příměří v Gaze a propuštění všech rukojmí.

Tento posun v postoji Austrálie přichází po podobných vyjádřeních dalších západních zemí. V nedávné době oznámily plány na uznání palestinského státu také Francie, Spojené království, Kanada a Malta. Tyto země se připojí k většině států světa, které Palestinu už uznaly.

Většina zemí světa, konkrétně téměř 150 ze 193 členských států OSN, už palestinskou státnost uznala. Patří mezi ně země z Asie, Afriky, Latinské Ameriky a také více než desítka evropských států. Změna v přístupu západních zemí, jako je Austrálie, je proto vnímána jako snaha vyvinout na Izrael tlak, aby přistoupil na příměří. Dříve takový krok učinilo například Švédsko v roce 2014.

Proces uznání palestinského státu obvykle začíná tím, že daná země zašle oficiální žádost generálnímu tajemníkovi OSN, který ji následně předá Radě bezpečnosti. Tam probíhá prvotní posouzení a případné hlasování. V roce 2012 Valné shromáždění velkou většinou hlasů změnilo status Palestiny na „nečlenský pozorovatelský stát“, což byl důležitý krok směrem k plnému uznání.

Uznání ze strany západních zemí však neznamená pouze diplomatický akt. Některé státy, jako je Kanada, si stanovily určité podmínky. Ty zahrnují například požadavky na uspořádání voleb, vyloučení Hamásu z budoucí palestinské vlády a demilitarizaci Pásma Gazy.

Navzdory rostoucímu mezinárodnímu tlaku premiér Izraele Benjamin Netanjahu kritizoval Austrálii a evropské země za jejich snahy uznat Palestinu. Podle něj je tento krok „hanebný“ a jde o „klamné“ jednání, které situaci nijak neřeší. Izraelský velvyslanec v Austrálii se vyjádřil, že takový krok posiluje pozici Hamásu.

Mnozí politici však zastávají názor, že řešení dvou států je nejlepší šancí pro mír na Blízkém východě, který by mohl ukončit cyklus násilí a utrpení v Gaze. Prezident Francie, Emmanuel Macron, se domnívá, že tento krok umožní Francii sehrát vedoucí úlohu jakožto most mezi západními mocnostmi a globálním jihem.

Británie a Kanada také podmiňují uznání tím, že Izrael učiní podstatné kroky k ukončení děsivé situace v Gaze, dohodne se na příměří a zaváže se k dlouhodobému a udržitelnému míru.