Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Zásadním tématem rozhovorů zůstává územní uspořádání, zejména v oblasti Donbasu, kde Rusko v současnosti ovládá značnou část teritoria. Zatímco Moskva požaduje stažení ukrajinských sil i z míst, která dosud nedobyla, Kyjev navrhuje vytvoření demilitarizované zóny pod mezinárodním dohledem. Zelenskyj zdůraznil, že o jakýchkoli územních ústupcích by museli rozhodnout sami Ukrajinci v celonárodním referendu, protože země nepatří jedinému člověku.

Prezidenti se nicméně shodli na tom, že pracovní verze dvacetibodového mírového plánu je hotová z devadesáti procent. Trump doplnil, že dohoda o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu je vyřešena dokonce z devadesáti pěti procent, i když zatím neupřesnil konkrétní podobu americké vojenské pomoci. Zelenskyj vyjádřil velký vděk americkému týmu za pokrok, kterého se podařilo v posledních týdnech dosáhnout při intenzivním vyjednávání.

Ještě před setkáním s ukrajinským protějškem hovořil Trump telefonicky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Americký lídr po tomto hovoru prohlásil, že věří v Putinův zájem na úspěchu Ukrajiny a ukončení bojů, ačkoliv Rusko nadále odmítá příměří, které by Kyjevu umožnilo uspořádat lidové hlasování. Kreml ústy svého poradce Jurije Ušakova potvrdil, že oba prezidenti považují současné návrhy Evropské unie na dočasný klid zbraní za kontraproduktivní.

Do mírového procesu se aktivně zapojují i evropští lídři, se kterými Trump a Zelenskyj mluvili bezprostředně po svém bilaterálním jednání. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenila dosažený posun a zdůraznila, že pro stabilní mír jsou klíčové neprůstřelné bezpečnostní záruky pro Kyjev hned od prvního dne. Francouzský prezident Emmanuel Macron pak ohlásil, že spojenci se sejdou již začátkem ledna v Paříži, aby doladili své konkrétní příspěvky k dohodě.

Další kolo klíčových rozhovorů mezi ukrajinskými a americkými delegacemi by mělo proběhnout příští týden. Zelenskyj také naznačil možnost lednového summitu přímo v Bílém domě, kde by se k jednacímu stolu mohli přidat i představitelé evropských států. Přestože v Mar-a-Lago zavládla optimistická atmosféra, oba lídři si uvědomují, že poslední kroky k definitivnímu míru po téměř čtyřech letech války budou ty nejtěžší.