Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

V klíčových zemích, jako jsou Francie a Německo, vnímá Trumpa pozitivně pouze přibližně třetina stoupenců tamní pravice. Například u voličů francouzského Národního sdružení převažují negativní názory (38 %) nad těmi pozitivními (30 %). Podobná situace panuje v Německu, kde jsou sympatizanti AfD rozděleni téměř rovným dílem. Výjimkou je pouze Británie, kde Trumpa kladně hodnotí polovina příznivců strany Reform UK, jejímž lídrem je Nigel Farage.

Nízká popularita je patrná zejména u široké veřejnosti. Ve Francii a Německu má na amerického prezidenta negativní názor dvě třetiny obyvatel, zatímco v Kanadě je to dokonce 72 %. Evropští lídři pravicových stran se proto snaží od Bílého domu udržet určitý odstup. Jordan Bardella například odmítl roli „vazala“ a Thierry Mariani otevřeně kritizoval Trumpův přístup k Evropě jako k „ekonomické a politické kolonii“.

Zajímavým zjištěním je rozpor v tom, co evropští voliči na Trumpovi oceňují a čeho se obávají. Pravicoví stoupenci sice obdivují jeho schopnost prosazovat národní zájmy, zároveň mu však příliš nedůvěřují. Většina z nich se domnívá, že jeho politika „Amerika na prvním místě“ sice prospívá USA, ale poškozuje ostatní země.

Tento „nacionalistický instinkt“ může být v budoucnu zdrojem konfliktů, protože evropští voliči chtějí, aby i jejich vlastní lídři (např. německý kancléř Friedrich Merz nebo francouzský prezident Emmanuel Macron) upřednostňovali domácí zájmy.

Napětí vyvolávají zejména Trumpova obchodní cla. Ačkoliv jsou pravicoví voliči k těmto opatřením smířlivější než zbytek populace, 60 % příznivců Národního sdružení je považuje za škodlivá pro francouzskou ekonomiku a téměř polovina z nich by podpořila odvetná opatření. Průzkum tak naznačuje, že společná ideologie má své limity v okamžiku, kdy dojde na střet konkrétních hospodářských zájmů.