Peklo v Pásmu Gazy pokračuje. Hamás v ulicích dál zabíjí, Trump k tomu dal zelenou

Podle serveru Jerusalem Post Hamás od začátku příměří zabil nejméně 32 lidí. O víkendu kolovaly sítěmi Gazy také záběry ozbrojeného, maskovaného muže, jak střílí rezidenta do nohy. Tato praxe byla Hamásem používána po celou dobu války proti podezřelým ze spolupráce s Izraelem nebo proti těm, kteří byli obviněni z krádeže humanitární pomoci. Ne všichni jsou však přesvědčeni o tom, že se Hamás skutečně vrátil v plné síle.

Hussam al-Astal, který vede milici, jež v posledních měsících bojovala proti Hamásu v Chán Júnisu, pro The Times of Israel řekl, že kdyby měl Hamás skutečnou moc, nechodili by v civilu a maskách. Tvrdil, že se bojí, a že pět až deset lidí se ukáže na jednom místě, natočí to a předstírá svou přítomnost. „Prostě skončili, a vědí to,“ prohlásil.

Jiní respondenti pro The Times of Israel ale potvrdili, že se Hamás do ulic Gazy vrací, byť v omezeném rozsahu. Vyjádřili obavy z návratu vlády teroru. První fáze dohody o příměří se nezmiňuje o tom, kdo bude Gazu řídit po skončení války. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že nedovolí, aby se na „dni poté“ podílel ani Hamás, ani Palestinská samospráva.

Hamás ze své strany uvedl, že by přijal palestinský technokratický orgán vzešlý z interního dialogu s Palestinskou samosprávou. Několik mluvčích Hamásu však prohlásilo, že teroristická skupina nesloží zbraně. Skutečnost je taková, že policisté Hamásu byli v posledních dnech viděni na hlídce. Obce v Gaze, které jsou stále formálně pod kontrolou Hamásu, začaly odklízet sutiny a znovu otevírat silnice pro civilní pohyb.

Jeden z důstojníků Hamásu, který v sobotu hovořil anonymně pro katarskou televizi Al-Araby TV, uvedl, že základní misí je obnovení kontroly, dokud se obyvatelé Gazy nebudou cítit chráněni. Dodal, že k úkolům Hamásu nyní patří konfiskace zbraní od „uprchlíků“, což zřejmě odkazuje na členy milicí, kteří proti Hamásu bojovali, dále doručování zpráv rodinám zesnulých a zprostředkování sporů.

Důstojník potvrdil, že rozmístění Hamásu se rozprostírá po velké části pásma, ve všech oblastech vyklizených izraelskými silami, „dokonce i v místech poblíž samotných vojáků.“ Stažení izraelských sil ponechává IDF pod kontrolou zhruba 53 % pásma.

V předvečer dohody o příměří ve čtvrtek bojovalo s Hamásem uvnitř Gazy několik milicí. Dvě z nich operovaly s izraelskou pomocí na jihu. Jedna ve východní Rafáhu, vedená Jasserem Abu Šababem, a druhá v Chán Júnisu pod velením Hussama al-Astala. V posledních týdnech kolovaly on-line záběry naznačující, že třetí milice je aktivní v Džabáliji a Bejt Láhiji na severu Gazy. Údajně ji vedl Ašraf al-Mansi, obyvatel Gazy.

Ačkoli vazby této milice na Izrael zůstávají nejasné, vysoký představitel Abu Šababovy skupiny minulý týden potvrdil pro The Times of Israel, že frakce al-Mansiho skutečně operuje v severní Gaze jako součást „Lidových sil“, které jsou modelovány podle skupiny al-Astala v Chán Júnisu. Jen několik dní před příměřím bojovníci al-Astala otevřeně střetli s Hamásem v oblasti al-Mawasi v západním Chán Júnisu, a to s pomocí IDF. Byla to jejich první veřejná konfrontace.

Návrat operativců Hamásu do ulic Gazy nyní tyto milice ohrožuje. Hamás je lovil už před příměřím. S tím, jak se IDF stáhla z některých oblastí, má Hamás větší volnost k otevřenému působení. Saúdský deník Asharq Al-Awsat v sobotu informoval, že bezpečnostní složky Hamásu se přeskupily v Džabáliji a v uprchlickém táboře Džabálija, odkud se Izrael stáhl v rámci příměří. Podle zprávy bojovníci Hamásu pronásledovali, zatýkali a dokonce i zabíjeli členy milicí, zřejmě cílili na skupinu al-Mansiho.

Hamásem spojený kanál Telegram také v sobotu tvrdil, že Hamás střetl s milicemi v Džabáliji. Al-Astal nicméně ve videu zaslaném The Times of Israel popřel, že by Hamás nedávno zadržel nebo zabil lídry protihamásovských milicí. Al-Astal trval na tom, že jeho boj pokračuje. „Budeme bojovat proti Hamásu, dokud Hamás neskončí, ne my,“ řekl The Times of Israel a vyzval obyvatele Gazy, aby se Hamásu nebáli. Prohlásil, že „Hamás 2.0 nebude.“ Rovněž tvrdil, že bojovníci Hamásu, kteří jsou dnes viditelní v ulicích, jsou pouze „zbytky“ hnutí.

Al-Astal v současné době operuje z opuštěné vesnice Kizán an-Naddžár jižně od Chán Júnisu. Řekl, že IDF zůstává poblíž, protože oblast leží podél nové frontové linie stanovené první fází příměří. Existují však nesrovnalosti mezi oficiálními mapami stažení IDF a skutečnými pozicemi vojsk, což zvyšuje možnost, že vojáci budou staženi blíže k veřejně naznačené hranici. Mezitím milice Abu Šababa ve východním Rafáhu nadále operuje na území, které je stále plně pod kontrolou IDF.

Osud obou milicí zůstává nejistý v případě, že by se armáda stáhla dále a Hamás postoupil do jejich oblastí. Obnovené střety se zdají být pravděpodobné a výsledek je nemožné předvídat. Prozatím je al-Astal jediným lídrem milice, který se veřejně vyjadřuje. Frakce Abu Šababa ztichla a v posledních dnech odmítla odpovídat na dotazy The Times of Israel. Její stránka na Facebooku, aktivní po měsíce, se o příměří vůbec nezmínila. Stejně tak al-Mansi neaktualizoval svou facebookovou stránku od uzavření dohody.

Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa předpokládá, že Hamás bude v demilitarizované Gaze, kterou bude spravovat palestinský výbor pod mezinárodním dohledem, odsunut z moci. Požaduje také nasazení mezinárodní stabilizační mise, která bude cvičit a podporovat palestinské policejní síly.

Trump ale cestou na Blízký východ naznačil, že Hamás dostal dočasné povolení k policejní kontrole v Gaze. „Chtějí problémy zastavit, otevřeně o tom mluví a my jsme jim k tomu na určitou dobu dali souhlas,“ řekl v odpovědi na otázku novináře ohledně zpráv o tom, že Hamás střílí na své soupeře a etabloval se jako policejní síla.

Obyvatelé Gazy, kteří se během války otevřeně stavěli proti Hamásu, řekli The Times of Israel, že se obávají rychlého návratu skupiny do ulic po příměří. Izz al-Dín Šiháb, obyvatel Džabálije, který opustil město před třemi měsíci a je nyní v jižní Gaze, uvedl, že „lidé se bojí. Nevědí, zda se Hamás vzdá moci, nebo ne. Hamás je ideologická a velmi extrémní organizace, a všichni mají strach.“

„Ano, lidé jsou z příměří poněkud šťastní,“ dodal. „Ale co potom? Co bude dál?“ Odkazoval na znovuzrození policie Hamásu a dodal, že „to je problém. Budou se držet moci za každou cenu.“ Zeptal se: „Co s tím mám dělat já? Více než jednou jsme proti nim protestovali, ale nikdo nás neposlouchal. Uvěznili nás a stříleli na nás.“

Muein Hilu, obyvatel Gazy, který je nyní ve střední Gaze, řekl v neděli The Times of Israel: „Jsou tady, to nemůžete popřít. Kdo bude organizovat město? Nikdo jiný tu není. Nikdo jiný, kdo by zařídil věci, reguloval pohyb.“ Hilu uvedl, že ho návrat Hamásu v síle nepřekvapil. Řekl, že četl v izraelských médiích, že dohoda o příměří nevyžaduje, aby se Hamás odzbrojil.

Dodal, že „není tu jiná autorita, nikdo jiný na zemi. Ale jejich počty jsou malé, ne velké.“ Hilu řekl, že budoucnost je prostě nejistá: „Dnes nebo zítra propustí některé rukojmí. Uvidíme, co se stane potom, jaká bude další fáze. Nemyslím si, že se válka vrátí, ale na čem se přesně dohodnou, nevím.“