RB OSN posvětila Trumpův plán pro Gazu. Gratuluji celému světu, reagoval šéf Bílého domu

Záměrem schválené rezoluce je dodat mezinárodní legitimitu dvacetibodovému plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Gazu. Části tohoto plánu již dříve posloužily jako základ pro dojednané příměří. Prezident Trump ve svém dlouhém příspěvku na sociálních sítích vysoce ocenil schválení rezoluce, k němuž Spojené státy intenzivně lobbovaly.

Trump vyzdvihl, že „celému světu náleží gratulace za neuvěřitelné hlasování Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, která právě před chvílí uznala a schválila RADU MÍRU, jíž budu předsedat a která bude zahrnovat nejmocnější a nejrespektovanější lídry z celého světa“. Usnesení schválilo klíčové prvky plánu, včetně ustavení „Rady míru“ coby přechodné autority a vytvoření prozatímních Mezinárodních stabilizačních sil (ISF) pro Gazu.

Podle Donalda Trumpa budou členové Rady a mnohá další významná oznámení představena v nadcházejících týdnech. Diplomatické zdroje uvádějí, že rezoluce s podporou OSN má nyní pravomoc pro to, aby se různé země mohly zapojit do Mezinárodních stabilizačních sil. Americký velvyslanec při OSN Michael Waltz prohlásil, že ISF, což bude silná koalice mírových sil, z nichž mnozí budou z muslimských zemí jako Indonésie či Ázerbájdžán, budou vyslány do Gazy pod jednotným velením.

Úkolem stabilizačních sil bude zabezpečit ulice Gazy, dohlížet na demilitarizaci, chránit civilisty a zajistit průchod pomoci skrze bezpečné koridory. Američtí představitelé, včetně ministra zahraničí Marca Rubia, již dříve uznali nutnost „mezinárodního mandátu“ k podpoře celého plánu. Waltz před hlasováním varoval, že hlas proti rezoluci by byl hlasem pro návrat k válce.

I přes schválení rezoluce nicméně zůstává řada nezodpovězených otázek ohledně její praktické implementace, jelikož návrh působí nejasně ohledně časového rozvrhu a podrobností. Zdroje z řad západních diplomatů pro CNN uvedly, že nedostatek detailů v textu ztíží uvedení do praxe. Návrh je kritizován za to, že nemá jasný harmonogram předání pravomocí Palestinské samosprávě (PA), pouze uvádí, že k tomu dojde, jakmile PA „uspokojivě dokončí svůj reformní program“.

Rezoluce autorizuje Radu míru a další povolené „mezinárodní civilní a bezpečnostní složky“ s mandátem až do konce roku 2027. Dokument uvádí, že Rada míru bude dohlížet na odzbrojení Hamásu a dalších frakcí, což je klíčový požadavek Izraele, a na rekonstrukci Gazy. Důležité je také, že rezoluce obsahuje odkaz na budoucí palestinskou státnost, ačkoli k ní neuvádí žádný časový rámec.

Text návrhu naznačuje, že „po věrném provedení reformního programu Palestinské samosprávy a pokroku v obnově Gazy mohou být konečně vytvořeny podmínky pro důvěryhodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti“. Dále Spojené státy ustanoví dialog mezi Izraelem a Palestinci, jehož cílem bude dohodnout se na politickém horizontu pro mírové a prosperující soužití. Zástupce Ruska, které se zdrželo, zdůraznil, že je zásadní, aby se rezoluce nestala „úmrtním zvonem pro řešení dvou států“.

Představitel Číny, která se rovněž zdržela hlasování, zase namítal, že „Palestina je v textu sotva viditelná a suverenita a vlastnictví Palestinců nejsou plně reflektovány“. Rezoluce vyzývá členské státy OSN a mezinárodní organizace ke spolupráci s Radou míru, k poskytování personálu, vybavení a financí pro její operační složky a Mezinárodní stabilizační síly a k plnému uznání jejich kroků.

Hnutí Hamás již v neděli prohlásilo, že považuje návrh rezoluce za „pokus o uvalení mezinárodního poručnictví nad Gazou a propagaci vize nakloněné okupaci“. Po pondělním hlasování Hamás dodal, že přidělení úkolů Mezinárodním stabilizačním silám, včetně odzbrojení odboje, je zbavuje neutrality a činí z nich stranu konfliktu. Waltz po schválení rezoluce uvedl, že Rada míru bude koordinovat dodávky humanitární pomoci, usnadňovat rozvoj Gazy a podporovat technokratický výbor složený z Palestinců, který bude zodpovědný za každodenní chod civilní správy, zatímco Palestinská samospráva bude plně zavádět svůj reformní program.

Američtí představitelé dosud neposkytli podrobné informace o tom, jak by měl tento reformní program vypadat. Někteří představitelé Hamásu nadále odmítají odzbrojení vojenského křídla hnutí, a bojovníci by se pravděpodobně zdráhali vzdát lehkých zbraní nutných pro ochranu před jinými skupinami v Gaze usilujícími o odplatu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu již v neděli zopakoval, že „Gaza bude demilitarizována a Hamás bude odzbrojen – buď po dobrém, nebo po zlém“.