„Nikdy nám to neodpustí“. Klimatický šéf OSN na COP30 varuje svět před katastrofou

Stiell v pondělí na shromáždění ministrů a vysokých úředníků z téměř 200 zemí ostře popsal, jaká je cena neúspěchu v boji proti klimatické krizi. Upozornil, že žádný národ si nemůže dovolit nečinnost, když klimatické katastrofy srážejí dvouciferná čísla z HDP. Podle něj nedává ekonomicky ani politicky smysl váhat, když megasucha ničí úrodu a žene ceny potravin prudce nahoru.

„Hladomory si vyžádají miliony uprchlíků, a to se nikdy nezapomene,” varoval s tím, že selhání, když jsou řešení k dispozici, nebude odpuštěno. Dva týdny jednání, které Brazílie hostí v amazonském Belému, se zaměří na snížení emisí, opuštění fosilních paliv a zajištění financí pro ochranu chudých zemí.

Světové teploty již překročily hranici 1,5 °C stanovenou Pařížskou dohodou po dobu posledních dvou let. Stiell zdůraznil, že ačkoliv jde o dočasné překročení, věda je jasná: musíme a můžeme snížit teploty zpět k cílové hranici, například snížením emisí metanu a rychlým přechodem na nízkouhlíkové technologie.

Šéf OSN rovněž upozornil, že ti, kteří se zdráhají přijmout opatření, nebo postupují pomalu, budou čelit stagnaci a vyšším cenám, zatímco ostatní ekonomiky se budou rozvíjet. Nízkouhlíková energie je dnes totiž levnější než fosilní paliva v 90 % světa.

Přestože Stiell apeloval na to, aby se delegace nehádaly, hned první den konference hrozí spory o program jednání. Skupina Like-Minded Developing Countries, do které patří i Saúdská Arábie, pravděpodobně bude vystupovat proti zpřísnění cílů (tzv. NDCs), které jsou v současné podobě hrubě nedostatečné a vedly by k oteplení o 2,5 °C. Tato skupina preferuje volnější výklad Pařížské dohody, který umožňuje oteplení až ke 2 °C. Vědecké poznatky přitom varují před nebezpečnými „body zlomu“, které by mohly nastat již nad hranicí 1,5 °C.

V centru pozornosti budou také bohaté země, které neplní své sliby ohledně finanční pomoci zranitelným rozvojovým zemím. Loni přislíbily 300 miliard dolarů v rámci širšího cíle 1,3 bilionu dolarů ročně do roku 2035, ale chybí jim jasný plán, jak těchto cílů dosáhnout.

Ačkoliv se očekává absence americké delegace na nejvyšší úrovni kvůli postoji prezidenta Trumpa, jeho rozhodnutí zastavit projekty obnovitelných zdrojů a podpořit fosilní paliva mají globální dopad a jsou na jednáních hojně diskutovány.