Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám

Pro lyžaře Jana Zabystřana bylo dosud nejlepším umístěním osmé místo v super-G v rámci Světového poháru, které zaznamenal během březnového finále loňského ročníku tohoto seriálu v Kvitfjellu. Nejlepší výsledek tuzemského alpského lyžování v historii však dosud držel Ivan Pacák, jenž v roce 1982 skončil druhý v kombinaci.

Zatímco mezi ženami jsme si od roku 2018 již zvykli, že poměrně vysoko v závodech alpského lyžování se pravidelně umisťuje Ester Ledecká, která do toho ještě závodí na snowboardu, mezi muži je ale aktuální úspěch Zabystřana výjimečný.

Svým úspěchem, kdy ve Val Gardeně v pátek 19. prosince byl se startovním číslem 29 o 22 setin rychlejší než dosud vedoucí norská hvězda Marco Odermatt, dal jednak vzpomenout na fenomenální úspěch Ester Ledecké z olympiády 2018 v Pchjongčchangu a jednak také na to, že právě super-G je Zabystřanova nejlepší disciplína. A to navzdory tomu, že dosud v tomto právě probíhajícím ročníku 2025/26 bylo jeho nejlepším umístěním 14. místo v americkém Beaver Creeku. Ani ve čtvrtek před pátečním veleúspěchem to z jeho strany na nějakou famózní jízdu nevypadalo, neboť tehdy ve Val Gardeně skončil až na 32. místě.

Dodejme, že Zabystřana a Odermatta doplnil v tomto pátečním závodě na pódiu Ital Giovanni Franzoni, který zaostal za českým reprezentantem 37 setin sekundy.

Že Zabystřan skončil skutečně první, tomu nechtěl po dojetí věřit ani on sám. „Poprvé v životě jsem v super-G nebo ve sjezdu projel cílem a viděl zelená čísla. Je to opravdu šílené. Poprvé jsem se mohl posadit do této opravdu pohodlné sedačky,“ vyprávěl po závodě v televizním rozhovoru.

Zároveň připomněl, že teprve před dvěma lety se začal specializovat právě na super-G a už tehdy bylo jeho cílem pravidelně se dostávat do první třicítky. „Po velmi dobré minulé sezoně jsem si říkal, že bych se možná někdy mohl dostat na pódium. Ale mít první výhru ve svěťáku a ještě po včerejšku, kdy to nebyl tak dobrý výsledek, to je něco krásného,“ rozplýval se Zabystřan, jemuž tak ve Val Gardeně zahráli českou hymnu a jemuž uznale za jeho výkon tleskal Odermatt.

 „Hodně mi pomohl. Jsem velmi šťastný za sebe, velmi šťastný za ně. Doufám, že to mě i je nakopne k dalším dobrým závodům. A tuhle výhru bych věnoval každému sportovci, který tvrdě maká a nikdy nepřestává věřit,“ dodal Zabystřan.

Ester Ledecká mimochodem ve sjezdu ve Val d´Iserre skončila nejprve o předvánočním víkendu šestá a následně devátá.

Fernstädtové forma roste v pravý čas

V ten samý den přišla skvělá zpráva pro české sportovní fanoušky také z lotyšské Siguldy. Právě tam totiž vyrovnala svůj dosud nejlepší výsledek, když skončila na druhém místě a popáté v kariéře se v rámci Světového poháru dostala na pódium.

Vylepšila tím tak svůj čtvrteční výkon ze stejného koryta, po němž se umístila na čtvrté pozici. V pátek byla pomalejší jen o osm setin sekundy za první Belgičankou Kim Meylemansovou, která naopak navázala na svůj na čtvrteční triumf a to přesto, že po prvním kole figurovala na čtvrtém místě. Kimberley Bosové z Nizozemska a Rakušance Janine Flockové se totiž už druhá jízda tolik jako ta první. Dodejme, že třetí tehdy skončila nakonec Amelia Coltmanová z Británie.

Příslib směrem k olympijským hrám přidala i další snowboardistka Maděrová

Nejen od Ester Ledecké bychom se mohli, co se týče snowboardu, dočkat úspěchu na nadcházejících Zimních olympijských hrách. V posledních dnech a týdnech se totiž v paralelním obřím slalomu daří na prkně i její reprezentační kolegyni Zuzaně Maděrové.

I když se premiérového triumfu ve Světovém poháru ještě nedočkala, o víkendu byla k němu blízko, neboť ve švýcarském Davosu dojela pro skvělé druhé místo. A to přesto, že i ve finálové jízdě proti Italce Elise Cafontové měla zprvu lehký náskok, pak se ale obě závodnice vyrovnávali a nakonec o těsném triumfu Italky musel rozhodnout fotofiniš. I tak ale Maděrová navázala na své předešlé úspěchy z posledních závodů.

„Byl to skvělý den. Sníh byl strašně zmrzlý, ale držel mi. Což mám ráda, takže se mi jezdilo skvěle. Trať byla postavená přímo na můj styl. Poslední jízdu jsem prohrála na fotofiniš, což znamená, že o méně než jednu setinu sekundy. Kdybych se trochu víc natáhla, tak by to možná vyšlo,“ okomentovala svůj výkon po závodě Maděrová.

Český ženský skok stoupá strmě vzhůru

Od startu této olympijské zimní sezóny se pak nečekaně daří i českým skokankám na lyžích. Navzdory tomu, že žehráme na nedostatek především mužských reprezentantů a že u nás v podstatě naši skokané a skokanky nemají kde trénovat, protože, jak známo, můstky v Harrachově jsou delší dobu v havarijním stavu a jejich rekonstrukce se táhne, je vzestup českých žen v této disciplíně více než překvapivý.

Od začátku ročníku se Anežce Indráčkové daří pokaždé bodovat v seriálu a neustále si vylepšovat své maximum. Nyní ve švýcarském Engelbergu nejprve skončila na 18. místě, kdy tak své maximum nejprve vyrovnala poté, co skočila 118 a 118,5 metru.

Druhý den předvedla výkon ještě lepší. Zaznamenala totiž ve druhém kole rekordní skok měřící 129 metrů, který ji posunul na 14. příčku. „Mám z toho neskutečně pozitivní pocity. Ten let byl absolutně neskutečný, nikdy jsem takhle daleko v zimě neskočila. Příště doufám, že budu mít takové skoky dva a posunu to dál. Znovu kariérní maximum, konečně zase cítím lehčí euforii a doufám, že ji ucítím častěji,“ neskrývala radost po závodě.

Dodejme, že se vedle Indráčkové v právě probíhajícím ročníku podařilo umístit na 12. místě další české skokance Kláře Ulrichové, která tak zaznamenala vůbec nejlepší umístění jakékoli české skokanky v historii.