Hamás volí nového vůdce. Hlasuje se v Pásmu Gazy, na Západním břehu Jordánu i v zahraničí

Volební proces byl zahájen poté, co byla při izraelských úderech zlikvidována většina nejvyššího vedení Hamásu. Tato operace následovala po útoku na Izrael ze 7. října 2023, při němž bylo zabito zhruba 1 200 lidí a 251 dalších bylo odvlečeno jako rukojmí. Nově zvolený lídr by měl v úřadu setrvat po dobu jednoho roku, přičemž obyvatelé Pásma Gazy již své hlasy odevzdali tajným způsobem.

Vedení hnutí bylo po smrti klíčových postav rozděleno mezi pětičlenný prozatímní výbor, v jehož čele stál Muhammad Ismáíl Darvíš. Post celkového šéfa Hamásu zůstal neobsazen od smrti Jahjá Sinvára v říjnu 2024, který v čele hnutí nahradil Ismáíla Haníju, zabitého v červenci téhož roku v Íránu. Ve stejném měsíci zemřel při náletu v Gaze také vojenský velitel Muhammad Dajf.

Podle vnitřních pravidel hnutí volí lídra volební kolegium čítající zhruba 86 členů, kteří pocházejí z Generální rady Šúra. Tento nejvyšší rozhodovací orgán zastupuje členy z Gazy, Západního břehu, palestinské vězně v Izraeli a představitele působící v exilu. Celý proces nyní probíhá pod tlakem mezinárodních mírových plánů, které s Hamásem v budoucí správě území nepočítají.

Hlavními favority na post prozatímního lídra jsou podle zdrojů dva muži s odlišným ideologickým zázemím. Prvním je Chalíl al-Hajja, který vede hnutí přímo v Gaze a je považován za blízkého spojence zabitého Sinvára a Haníji. Al-Hajja zastupuje křídlo, které v posledních letech posílilo vazby na Írán, jenž hnutí poskytuje zásadní finanční i vojenskou podporu.

Druhým horkým kandidátem je Chálid Mašál, veterán hnutí a představitel jeho zahraničního křídla, který Hamás vedl již téměř dvě desetiletí v minulosti. Mašál, který v současnosti sídlí v katarském Dauhá, je vnímán jako součást „staré gardy“ napojené na Muslimské bratrstvo. Pozorovatelé ho popisují jako pragmatičtější postavu s lepšími vazbami na sunnitské arabské státy.

Dlouhotrvající válka výrazně oslabila vojenské i politické struktury hnutí a oslabila vliv vedení přímo v Gaze. Zatímco v roce 2017 se centrum moci přesunulo díky Sinvárovi do Pásma Gazy, současná devastace území a ztráty v nejvyšších patrech organizace znovu otevírají prostor pro exilové lídry spojené s Mašálem. Rozhodování se tak opět vrací k širšímu zastoupení všech složek hnutí.

Vnitřní předpisy určují, že politické vedení se skládá z 18 členů, rozdělených rovnoměrně po šesti mezi Gazu, Západní břeh s vězni a zahraničí. Podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze ovládaného Hamásem zahynulo během konfliktu přes 72 000 lidí, přičemž tato statistika nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty. Izrael si v rámci příměří klade za podmínku odzbrojení hnutí, což Hamás zatím odmítá.

Volba nového prozatímního vůdce je tak vnímána jako kritický krok pro budoucí vyjednávací pozici Hamásu. Rozhodne o tom, zda se hnutí pokusí o návrat k mezinárodní diplomacii pod vedením staré gardy, nebo zda bude pokračovat v tvrdé linii nastolené vedením v Gaze. Výsledek voleb bude oznámen poté, co bude dokončeno sčítání hlasů ve všech regionech a exilových pobočkách.