Když zemřel císař František Josef I., nastalo pro Rakousko-Uhersko nelehké období. A právě v této těžké době nastoupil na trůn Karel I., mladý a nepříliš zkušený panovník. Jeho snahy o záchranu mocnářství se ukázaly být nakonec marné.
Poslední rakouský císař a poslední český král Karel I. nastoupil na trůn v listopadu roku 1916 za opravdu velmi nepříznivých podmínek. Na trůn se dostal díky několika tragédiím, které potkaly v životě jeho předchůdce Františka Josefa I. Jeho syn Rudolf, korunní princ, spáchal na zámku Mayerling sebevraždu. Další následník trůnu, František Ferdinand d’Este, zemřel při sarajevském atentátu. První světová válka byla v plném proudu. A Karel I. byl velmi mladý a neměl téměř žádné zkušenosti. Podle dobových pramenů to však byl také pilný, zdvořilý a dobrosrdečný muž.
Samotná monarchie si tehdy také procházela celou řadou problémů – národnostními konflikty, ekonomickou i politickou krizí. Karlovi I. se nedá upřít odvaha a zodpovědnost, se kterou se ujal svého nelehkého úkolu, tedy vlády. Jeho záměrem bylo oprostit se od dosavadního konzervatismu a snažil se z monarchie vybudovat moderní státní útvar, ve kterém by měl každá národ jistou samostatnost a také svá práva. Hodlal zamezit nadřazenosti jednoho národa nad ostatními. Jeho dalším velkým cílem bylo co nejdříve ukončit válku a zajistit mír. I přesto, že se ze všech sil snažil zachránit mocnářství, jeho snahy byly marné.
Monarchie nabyla v historii velkého významu. Připomeňme například zastavení turecké hrozby na Balkáně či vznik Svaté aliance, která si dala za cíl zajištění míru a stability v Evropě. Mocnářství však mělo i své problémy. Zásadním mezníkem byla třeba revoluce v roce 1848 – jakýsi začátek konce Rakouska-Uherska. Porevoluční krizi sice překonal císař František Josef I. V roce 1867 pak došlo k další důležité události – k rakousko-uherskému vyrovnání. Tehdy se z Rakouska (Předlitavska) a Uherska (Zalitavska) staly dva politické celky se společným panovníkem, ministrem financí, války a zahraničí. Mnohonárodnostní monarchie měla dualistické uspořádání a stále se potýkala s národnostními konflikty. Skládala se z několika rozdílných národnostních, jazykových, kulturních a hospodářských jednotek, které se vzájemně ovlivňovaly i obohacovaly.
Problémy v rámci monarchie ještě prohloubila první světová válka a stále se rozmáhající nacionalismus a touha národů po samostatnosti. První snahy o odtržení českých zemí od Rakouska-Uherska se objevují s osobnostmi T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika. Ještě na konci roku 1917 se však situace nejevila tak, že by mělo dojít k zániku Rakouska-Uherska. Sám americký prezident Woodrow Wilson tehdy prohlásil, že nemá žádný zájem o rozpad monarchie. Ovšem již v lednu roku 1918 přišel Wilson s projektem budoucího poválečného uspořádání Evropy, ve kterém se objevily i požadavky jednotlivých států, tedy i požadavky národů Rakouska-Uherska o autonomii.
Císař Karel I. na to zareagoval kontaktováním prezidenta Wilsona. Spojené státy americké však s monarchií odmítly vyjednávat, protože byla v jejich očích spojencem Německa, tedy nepřítele. V květnu roku 1918 došlo k podepsání dohody v Pittsburghu, která se týkala snah českého a slovenského exilu o vytvoření samostatného Československa. O měsíc později vznikla oficiálně Masarykova a Benešova Československá národní rada. Rakousko-Uhersko mělo být odsouzeno k zániku.
Karel I. ve svých snahách zachovat monarchii neustupoval. Dne 16. října 1918 ve Vídni vydal manifest, jakýsi poslední pokus o záchranu mocnářství. V tomto manifestu panovník mimo jiné prohlásil:
„Nyní nutno bez váhání přikročiti k novému vybudování vlasti na jejích přirozených a tudíž nejspolehlivějších základech. Přání rakouských národů jest při tom pečlivě uvésti ve vzájemný soulad a uskutečniti jejich splnění. Jsem odhodlán provésti toto dílo za svobodné součinnosti Mých národů v duchu oněch zásah, které za své přijali spojení mocnářové v nabídce mírové. Rakousko se má státi, jak tomu chtějí jeho národové, státem spolkovým, v němž každý národní kmen tvoří svůj vlastní útvar na území, jež obývá. (…) Tato nová úprava (…) má zabezpečiti každému jednotlivému státu národnímu jeho samostatnost; úprava tato bude však také účinně chrániti zájmy společné a uplatňovati je všude tam, kde společenství je životní potřebou jednotlivých státních útvarů.“
Reakcí na manifest Karla I. však byla tzv. Washingtonská deklarace, ve které T. G. Masaryk prohlásil o dva dny později samostatnou československou republiku. Monarchie se tak měla stát minulostí. Dne 28. října 1918 byl Národním výborem československým vyhlášen samostatný Československý stát. Svou samostatnost vyhlásily i další státy. Snahy Karla I. o záchranu mocnářství byly tedy marné.
Související
Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda
Vitorazsko si připomnělo 100. výročí připojení k Československu
Rakousko-Uhersko , císař Karel I. Habsburský
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
včera
WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael
včera
V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly
Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.
Zdroj: Libor Novák