Když zemřel císař František Josef I., nastalo pro Rakousko-Uhersko nelehké období. A právě v této těžké době nastoupil na trůn Karel I., mladý a nepříliš zkušený panovník. Jeho snahy o záchranu mocnářství se ukázaly být nakonec marné.
Poslední rakouský císař a poslední český král Karel I. nastoupil na trůn v listopadu roku 1916 za opravdu velmi nepříznivých podmínek. Na trůn se dostal díky několika tragédiím, které potkaly v životě jeho předchůdce Františka Josefa I. Jeho syn Rudolf, korunní princ, spáchal na zámku Mayerling sebevraždu. Další následník trůnu, František Ferdinand d’Este, zemřel při sarajevském atentátu. První světová válka byla v plném proudu. A Karel I. byl velmi mladý a neměl téměř žádné zkušenosti. Podle dobových pramenů to však byl také pilný, zdvořilý a dobrosrdečný muž.
Samotná monarchie si tehdy také procházela celou řadou problémů – národnostními konflikty, ekonomickou i politickou krizí. Karlovi I. se nedá upřít odvaha a zodpovědnost, se kterou se ujal svého nelehkého úkolu, tedy vlády. Jeho záměrem bylo oprostit se od dosavadního konzervatismu a snažil se z monarchie vybudovat moderní státní útvar, ve kterém by měl každá národ jistou samostatnost a také svá práva. Hodlal zamezit nadřazenosti jednoho národa nad ostatními. Jeho dalším velkým cílem bylo co nejdříve ukončit válku a zajistit mír. I přesto, že se ze všech sil snažil zachránit mocnářství, jeho snahy byly marné.
Monarchie nabyla v historii velkého významu. Připomeňme například zastavení turecké hrozby na Balkáně či vznik Svaté aliance, která si dala za cíl zajištění míru a stability v Evropě. Mocnářství však mělo i své problémy. Zásadním mezníkem byla třeba revoluce v roce 1848 – jakýsi začátek konce Rakouska-Uherska. Porevoluční krizi sice překonal císař František Josef I. V roce 1867 pak došlo k další důležité události – k rakousko-uherskému vyrovnání. Tehdy se z Rakouska (Předlitavska) a Uherska (Zalitavska) staly dva politické celky se společným panovníkem, ministrem financí, války a zahraničí. Mnohonárodnostní monarchie měla dualistické uspořádání a stále se potýkala s národnostními konflikty. Skládala se z několika rozdílných národnostních, jazykových, kulturních a hospodářských jednotek, které se vzájemně ovlivňovaly i obohacovaly.
Problémy v rámci monarchie ještě prohloubila první světová válka a stále se rozmáhající nacionalismus a touha národů po samostatnosti. První snahy o odtržení českých zemí od Rakouska-Uherska se objevují s osobnostmi T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika. Ještě na konci roku 1917 se však situace nejevila tak, že by mělo dojít k zániku Rakouska-Uherska. Sám americký prezident Woodrow Wilson tehdy prohlásil, že nemá žádný zájem o rozpad monarchie. Ovšem již v lednu roku 1918 přišel Wilson s projektem budoucího poválečného uspořádání Evropy, ve kterém se objevily i požadavky jednotlivých států, tedy i požadavky národů Rakouska-Uherska o autonomii.
Císař Karel I. na to zareagoval kontaktováním prezidenta Wilsona. Spojené státy americké však s monarchií odmítly vyjednávat, protože byla v jejich očích spojencem Německa, tedy nepřítele. V květnu roku 1918 došlo k podepsání dohody v Pittsburghu, která se týkala snah českého a slovenského exilu o vytvoření samostatného Československa. O měsíc později vznikla oficiálně Masarykova a Benešova Československá národní rada. Rakousko-Uhersko mělo být odsouzeno k zániku.
Karel I. ve svých snahách zachovat monarchii neustupoval. Dne 16. října 1918 ve Vídni vydal manifest, jakýsi poslední pokus o záchranu mocnářství. V tomto manifestu panovník mimo jiné prohlásil:
„Nyní nutno bez váhání přikročiti k novému vybudování vlasti na jejích přirozených a tudíž nejspolehlivějších základech. Přání rakouských národů jest při tom pečlivě uvésti ve vzájemný soulad a uskutečniti jejich splnění. Jsem odhodlán provésti toto dílo za svobodné součinnosti Mých národů v duchu oněch zásah, které za své přijali spojení mocnářové v nabídce mírové. Rakousko se má státi, jak tomu chtějí jeho národové, státem spolkovým, v němž každý národní kmen tvoří svůj vlastní útvar na území, jež obývá. (…) Tato nová úprava (…) má zabezpečiti každému jednotlivému státu národnímu jeho samostatnost; úprava tato bude však také účinně chrániti zájmy společné a uplatňovati je všude tam, kde společenství je životní potřebou jednotlivých státních útvarů.“
Reakcí na manifest Karla I. však byla tzv. Washingtonská deklarace, ve které T. G. Masaryk prohlásil o dva dny později samostatnou československou republiku. Monarchie se tak měla stát minulostí. Dne 28. října 1918 byl Národním výborem československým vyhlášen samostatný Československý stát. Svou samostatnost vyhlásily i další státy. Snahy Karla I. o záchranu mocnářství byly tedy marné.
Související
Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda
Vitorazsko si připomnělo 100. výročí připojení k Československu
Rakousko-Uhersko , císař Karel I. Habsburský
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek