Když zemřel císař František Josef I., nastalo pro Rakousko-Uhersko nelehké období. A právě v této těžké době nastoupil na trůn Karel I., mladý a nepříliš zkušený panovník. Jeho snahy o záchranu mocnářství se ukázaly být nakonec marné.
Poslední rakouský císař a poslední český král Karel I. nastoupil na trůn v listopadu roku 1916 za opravdu velmi nepříznivých podmínek. Na trůn se dostal díky několika tragédiím, které potkaly v životě jeho předchůdce Františka Josefa I. Jeho syn Rudolf, korunní princ, spáchal na zámku Mayerling sebevraždu. Další následník trůnu, František Ferdinand d’Este, zemřel při sarajevském atentátu. První světová válka byla v plném proudu. A Karel I. byl velmi mladý a neměl téměř žádné zkušenosti. Podle dobových pramenů to však byl také pilný, zdvořilý a dobrosrdečný muž.
Samotná monarchie si tehdy také procházela celou řadou problémů – národnostními konflikty, ekonomickou i politickou krizí. Karlovi I. se nedá upřít odvaha a zodpovědnost, se kterou se ujal svého nelehkého úkolu, tedy vlády. Jeho záměrem bylo oprostit se od dosavadního konzervatismu a snažil se z monarchie vybudovat moderní státní útvar, ve kterém by měl každá národ jistou samostatnost a také svá práva. Hodlal zamezit nadřazenosti jednoho národa nad ostatními. Jeho dalším velkým cílem bylo co nejdříve ukončit válku a zajistit mír. I přesto, že se ze všech sil snažil zachránit mocnářství, jeho snahy byly marné.
Monarchie nabyla v historii velkého významu. Připomeňme například zastavení turecké hrozby na Balkáně či vznik Svaté aliance, která si dala za cíl zajištění míru a stability v Evropě. Mocnářství však mělo i své problémy. Zásadním mezníkem byla třeba revoluce v roce 1848 – jakýsi začátek konce Rakouska-Uherska. Porevoluční krizi sice překonal císař František Josef I. V roce 1867 pak došlo k další důležité události – k rakousko-uherskému vyrovnání. Tehdy se z Rakouska (Předlitavska) a Uherska (Zalitavska) staly dva politické celky se společným panovníkem, ministrem financí, války a zahraničí. Mnohonárodnostní monarchie měla dualistické uspořádání a stále se potýkala s národnostními konflikty. Skládala se z několika rozdílných národnostních, jazykových, kulturních a hospodářských jednotek, které se vzájemně ovlivňovaly i obohacovaly.
Problémy v rámci monarchie ještě prohloubila první světová válka a stále se rozmáhající nacionalismus a touha národů po samostatnosti. První snahy o odtržení českých zemí od Rakouska-Uherska se objevují s osobnostmi T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika. Ještě na konci roku 1917 se však situace nejevila tak, že by mělo dojít k zániku Rakouska-Uherska. Sám americký prezident Woodrow Wilson tehdy prohlásil, že nemá žádný zájem o rozpad monarchie. Ovšem již v lednu roku 1918 přišel Wilson s projektem budoucího poválečného uspořádání Evropy, ve kterém se objevily i požadavky jednotlivých států, tedy i požadavky národů Rakouska-Uherska o autonomii.
Císař Karel I. na to zareagoval kontaktováním prezidenta Wilsona. Spojené státy americké však s monarchií odmítly vyjednávat, protože byla v jejich očích spojencem Německa, tedy nepřítele. V květnu roku 1918 došlo k podepsání dohody v Pittsburghu, která se týkala snah českého a slovenského exilu o vytvoření samostatného Československa. O měsíc později vznikla oficiálně Masarykova a Benešova Československá národní rada. Rakousko-Uhersko mělo být odsouzeno k zániku.
Karel I. ve svých snahách zachovat monarchii neustupoval. Dne 16. října 1918 ve Vídni vydal manifest, jakýsi poslední pokus o záchranu mocnářství. V tomto manifestu panovník mimo jiné prohlásil:
„Nyní nutno bez váhání přikročiti k novému vybudování vlasti na jejích přirozených a tudíž nejspolehlivějších základech. Přání rakouských národů jest při tom pečlivě uvésti ve vzájemný soulad a uskutečniti jejich splnění. Jsem odhodlán provésti toto dílo za svobodné součinnosti Mých národů v duchu oněch zásah, které za své přijali spojení mocnářové v nabídce mírové. Rakousko se má státi, jak tomu chtějí jeho národové, státem spolkovým, v němž každý národní kmen tvoří svůj vlastní útvar na území, jež obývá. (…) Tato nová úprava (…) má zabezpečiti každému jednotlivému státu národnímu jeho samostatnost; úprava tato bude však také účinně chrániti zájmy společné a uplatňovati je všude tam, kde společenství je životní potřebou jednotlivých státních útvarů.“
Reakcí na manifest Karla I. však byla tzv. Washingtonská deklarace, ve které T. G. Masaryk prohlásil o dva dny později samostatnou československou republiku. Monarchie se tak měla stát minulostí. Dne 28. října 1918 byl Národním výborem československým vyhlášen samostatný Československý stát. Svou samostatnost vyhlásily i další státy. Snahy Karla I. o záchranu mocnářství byly tedy marné.
Související
Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda
Vitorazsko si připomnělo 100. výročí připojení k Československu
Rakousko-Uhersko , císař Karel I. Habsburský
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Ve švýcarském lyžařském středisku se zřítila kabina lanovky. Děsivý pád zachytila kamera
před 1 hodinou
Kuba odporuje Trumpovi. Pokus o ovládnutí ostrova narazí na nedobytný odpor, varuje prezident
před 2 hodinami
Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba
před 3 hodinami
Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael
před 4 hodinami
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
před 5 hodinami
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
před 5 hodinami
Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu
před 6 hodinami
Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky
před 7 hodinami
Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?
před 8 hodinami
Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA
před 9 hodinami
Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.
Zdroj: Libor Novák