Bitva u Hradce Králové byla rozhodujícím střetnutím prusko-rakouské války. Bitva je počtem nasazených vojáků největší bitvou svedenou na území Česka. Proti sobě v ní stanulo 220.000 pruských a 215.000 rakouských vojáků.
Při téměř vyrovnaných silách dobyli Prusové vítězství díky lepší taktice a modernější bojové technice. Výsledek bitvy umožnil Prusku ovládnou Německý spolek (bez Rakouského císařství), který byl náhradou za Svatou říši římskou, a následné sjednocení Německa.
Rozhodující bitvě u obce Sadová nedaleko Hradce Králové 3. července 1866 předcházelo několik menších bitev na území východních Čech. Všechny až na střet u Trutnova skončily vítězstvím Pruska. Ustupující rakouská Severní armáda, vedená generálem Ludwigem Augustem von Benedekem, se soustředila na pravém břehu Labe na dohled od královéhradecké pevnosti. Přibližně 200.000 rakouských a saských vojáků zaujalo bojové postavení se středem na nevysokém kopci Chlum (proto je bitva někdy nazývána u Chlumu či u Sadové). Proti nim stálo asi 120.000 příslušníků pruské První a Labské armády, kterým formálně velel sám pruský král Vilém I. a fakticky náčelník generálního štábu Helmuth von Moltke. Dalších zhruba 100.000 vojáků pruské Druhé armády se blížilo od severovýchodu.
Bitva začala pruským útokem v půl osmé ráno. Prusům se sice nejprve podařilo zatlačit rakouské předsunuté jednotky ve středu bojiště, ale jejich další postup zastavila rakouská dělostřelba. Podobný vývoj měla i situace na pravém křídle pruské armády.
Nejlépe se Prusům dařilo na levém křídle, jehož jednotky po krátkém boji obsadily les Svíb. Ačkoliv byl lesík z vojenského hlediska málo významný, nechali se velitelé druhého a čtvrtého rakouského armádního sboru k boji o Svíb strhnout, aniž by měli od Benedeka k takovému postupu svolení. Střet muže proti muži mezi stromy se změnil v jatka. Rakouské armádě se nakonec podařilo les získat, šlo ale o Pyrrhovo vítězství. To si uvědomoval i Benedek, který dal pokyn k zaujetí původních pozic.
Krátce na to zaútočila na rakouské pravé křídlo pruská Druhá armáda, která celé dopoledne pochodovala k bojišti od Jaroměře. Prusům se podařilo rakouskou obranu, oslabenou bojem o Svíb, prorazit. Přibližně v tu dobu také Prusové obsadili dlouho nedosažitelný střed rakouských pozic na Chlumu. Rakušané se kopec pokusili dobýt bodákovým útokem, ale jejich pokus byl marný a přinesl pouze další těžké ztráty na životech.
Po šestnácté hodině byla již situace natolik vážná, že Benedek, čelící hrozbě obklíčení svých vojsk, vydal rozkaz k ústupu. Jen díky nasazení záloh a obětování části dělostřelectva se Rakušanům podařilo z pasti uniknout a zahájit ústup směrem k Hradci Králové a odtud dále na Moravu. Paradoxem bylo, že v první chvíli Prusové netušili dosah svého vítězství, neboť předpokládali, že proti nim stála pouze část Severní armády.
Ztráty rakouské armády u Sadové byly zdrcující. Statistiky hovoří o téměř 5700 mrtvých, 7500 pohřešovaných, stejném počtu raněných a více jak 22.000 zajatých. Spojenecký saský armádní sbor přišel o 1500 mužů, z toho 135 vojáků padlo. Ztráty na pruské straně byly výrazně menší: bezmála 2000 mrtvých, necelých 300 pohřešovaných a 7000 raněných.
Jako hlavní příčina rakouské porážky se často uvádí nemoderní výzbroj rakouské pěchoty, konkrétně použití pušek nabíjených zpředu. Prusové měli mnohem dokonalejší zadem nabíjené jehlovky zvládající šest výstřelů za dobu, kdy rakouský voják vystřelil a nabíjel. Rakouská armáda přitom ještě před bitvou odmítla návrh českého zbrojaře Sylvestra Krnky, který nabízel vyzbrojit vojsko svými moderními zadovkami.
Podle vojenských historiků však k neúspěchu vedlo více faktorů než horší výzbroj. Značný význam podle nich měla zastaralá taktika rakouského vojska, která sázela na pohyb vojáků v sevřených útvarech a na bodákové útoky. Velkou roli sehrála i špatná komunikace mezi Benedekem a jeho generály.
Prusko-rakouská válka měla pro budoucnost habsburské monarchie zásadní dopad. Prohra pro Rakousko, které bylo oslabeno souběžnými boji na jihu s Itálií, znamenala finanční krizi, ztrátu Lombardie a Benátska i vlivu na formující se Německo. A také vznik Rakouska-Uherska, tedy rozdělení monarchie na dva rovnocenné státní útvary spojené pouze osobou panovníka.
Související
Směřujeme k další světové válce, varují experti. Popsali, jak velké je riziko, že vypukne
Rusové na NATO nemají, ale jaderné zbraně už zaměřili. Experti pro EZ popsali, jak by vypadala válka
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek