válka

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Komentář

Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

Komentář

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

Analýza

Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko

Evropské země znovu řeší povinnou či dobrovolnou vojenskou službu, což je téma, které se po ruské agresi a zhoršení globální bezpečnosti rychle vrací do politických debat. Státy od Francie po pobaltské země hledají způsoby, jak posílit své armády i mobilizační kapacity. Jako velmi kvalitní inspirace může působit Finsko, jež dlouhodobě kombinuje vysokou životní úroveň s robustní, funkční obranou založenou na všeobecné branné povinnosti. Tento model nabízí cenné poučení i pro Českou republiku, jejíž současná struktura záloh zůstává nedostatečná.

Drony změnily válku k nepoznání. Na obzoru je ale další technická revoluce

Drony a umělá inteligence už jednou přetvořily moderní bojiště a chystají se to udělat znovu. Nejpatrnější je to na Ukrajině. Kyjev, i když čelil silnější armádě, rychle prokázal, že drony – vzdušné, pozemní i námořní – mohou odvrátit rychlé ruské vítězství. Drony jsou levnější, snadněji se vyrábějí a v některých případech jsou účinnější než vozidla s posádkou, přičemž minimalizují riziko ztráty operátora.

Trump se chlubí i ukončením válek, které ani neprobíhaly. Jiné zase dosud neskončily

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že během svého druhého funkčního období ukončil už sedm válek, a to bez nastolení „příměří“. Tvrdí, že Spojené státy sehrály klíčovou roli v ukončení konfliktů od Íránu přes Pákistán až po Rwandu. Ukazuje se však, že většina těchto válek buď nikdy vůbec neprobíhala, nebo skončila bez diplomatické dohody. Trump své mírové zásluhy nejen značně zveličuje, ale zároveň si je vymýšlí.

Komentář

Ukrajinci změnili podobu budoucích válek. Mnohem větší roli sehrají zpravodajské služby

Ukrajina během posledního týdne razantně změnila paradigma budoucích konfliktů. Útoky SBU na ruské základny a Kerčský most ukázaly, že války budoucnosti budou rozhodovány zpravodajskými operacemi a asymetrickými údery. Klasické armády se ocitnou v roli pouhých „správců fronty“, zatímco skutečná síla se přesune do rukou tajných služeb a jejich neviditelných agentů.

Další epizoda dlouhého konfliktu. Indie a Pákistán v nekončícím cyklu napětí a válek

Americký prezident Donald Trump výrazně přehání délku konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Jeho výrok, spolu s čerstvým indickým útokem na pákistánské území, však nabízí příležitost připomenout si skutečnou povahu napětí mezi těmito dvěma státy. Série válek a krizí, které se od vzniku nezávislé Indie a Pákistánu v roce 1947 periodicky opakují, tvoří rámec jednoho z nejnebezpečnějších sporů, jaké dnes na světě probíhají. 

Hrozba války roste, přiznává EU. Nachystejte si zásoby potravin, vody i léků, vyzvala půl miliardy občanů

Evropská unie vyzvala téměř půl miliardy svých občanů, aby si v případě krize vytvořili zásoby potravin a dalších nezbytných potřeb na nejméně 72 hodin. Tato doporučení jsou součástí nové strategie Evropské komise, která byla zveřejněna ve středu. Dokument podle CNN zdůrazňuje nutnost změny přístupu k bezpečnosti a posílení kultury „připravenosti“ a „odolnosti“ napříč Evropou.

Komentář

Vánoční výročí bitvy u Trentonu. Tady se psaly dějiny vzniku moderních USA

S vánočními svátky se pojí jedna rozsahem malá, ale ve svých důsledcích velmi významná bitva, a to nejen pro samotný průběh americké války za nezávislost v rámci které se odehrála. Jedná se o bitvu u Trentonu 26. prosince 1776. Americká válka za nezávislost (1775–1783) představovala rozhodující střet mezi britskou korunou a třinácti americkými koloniemi, které usilovaly o svobodu a samostatnost. 

Směřujeme k další světové válce, varují experti. Popsali, jak velké je riziko, že vypukne

V nejnovějším vysílání podcastu Konkretan, který společně produkují portály Index a ATV, se experti zamýšleli nad aktuálními geopolitickými napětími a rizikem třetí světové války. 

Původní zpráva

Rusové na NATO nemají, ale jaderné zbraně už zaměřili. Experti pro EZ popsali, jak by vypadala válka

EuroZprávy.cz se obrátily na přední české bezpečnostní experty, aby popsali, jak by mohl vypadat teoretický konflikt mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem. Z jejich slov vyplývá, že Rusko na tuto variantu není připravené a v konvenční rovině nemá mnoho šancí. Problém ale dělají jaderné zbraně; Rusové mají převahu a evropská města jsou zaměřená už dávno. 

Svět se změnil ve válečnou zónu. Zažil nejvíc konfliktu od druhé světové

V roce 2023 bylo zaznamenáno více ozbrojených konfliktů než v kterémkoli jiném roce od konce druhé světové války, jak ukázala studie zveřejněná norským Institutem pro výzkum míru v Oslu (PRIO) podle informací agentury AFP.

Z Polska zaznívá stále více varování před válkou v Evropě

Podle polského premiéra Donalda Tuska vstoupila Evropa opět do období předválečného napětí. To, že by Rusko mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027, varoval už dříve i polský prezident Andrzej Duda.

Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

IISS: Vliv Západu se zmenšuje, konflikty průměrně trvají 30 let

Ozbrojené konflikty jsou stále intenzivnější, déle trvají a je obtížnější je vyřešit. Vyplývá to z analýzy britského Mezinárodního institutu pro strategické studie (IISS).

Původní zpráva

Porazit se můžeme spíš zbabělostí a leností, než aby nás někdo převálcoval, říká expert k hrozbě světové války

EuroZprávy.cz oslovily vojenského experta Tomáše Řepu z Univerzity obrany v Brně s tím, jestli existuje reálná hrozba třetí světové války. Podle něj se svět změnil z bipolárního v multipolární, a proto zatím neexistuje možnost, že se globální konflikt vyplatí většině zemí. Ty mocné a lidnaté v dnešní době sledují hlavně své zájmy. Ve hře není ani použití jaderných zbraní – útočník by se tím připravil o psychologický argument odstrašení. 

Svatí patroni vojáků. Kdo ochraňuje muže na bitevním poli?

V životě našich předků plnili důležitou úlohu světci. Ti měli ochraňovat města, jednotlivá povolání nebo zabránit vzniku tragédií či epidemií. A protože byla historie plná válečných konfliktů, své svaté patrony mají i vojáci. Kteří svatí mají chránit ve válce?

Komentář

Druhá světová válka začala před 84 lety. Šest let zabíjení a boje o svobodu cítíme ještě v roce 2023

Dne 1. září 1939 se rozhořel největší ozbrojený konflikt lidských dějin. Druhá světová válka zmařila desítky milionů životů a přeorientovala celý svět. Touha po moci a vlivu zůstala, změnily se ale techniky k jejímu naplnění. V roce 2023, osmasedmdesát let od konce druhé světové války, stále čelíme jejím přímým důsledkům.

Lidský mozek jako bojiště. Kognitivní válčení se mění v realitu, NATO se potřebuje přizpůsobit

Kognitivní válka už není pouze teorií, v současné době lze říci, že probíhá. Svědčí o tom masivní vlna dezinformací a šíření proruských narativů spojených s ruskou invazí proti Ukrajině z února loňského roku. Jeho podstata není příliš složitá – nepřítel se pokouší dostat do lidských mozků prostřednictvím narušení chápání současného dění za užití masivních manipulačních kampaní, ať už psychologických nebo dezinformačních. Co ale kognitivní válčení přesně znamená?