válka

Směřujeme k další světové válce, varují experti. Popsali, jak velké je riziko, že vypukne

Původní zpráva

Rusové na NATO nemají, ale jaderné zbraně už zaměřili. Experti pro EZ popsali, jak by vypadala válka

EuroZprávy.cz se obrátily na přední české bezpečnostní experty, aby popsali, jak by mohl vypadat teoretický konflikt mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem. Z jejich slov vyplývá, že Rusko na tuto variantu není připravené a v konvenční rovině nemá mnoho šancí. Problém ale dělají jaderné zbraně; Rusové mají převahu a evropská města jsou zaměřená už dávno. 

Svět se změnil ve válečnou zónu. Zažil nejvíc konfliktu od druhé světové

V roce 2023 bylo zaznamenáno více ozbrojených konfliktů než v kterémkoli jiném roce od konce druhé světové války, jak ukázala studie zveřejněná norským Institutem pro výzkum míru v Oslu (PRIO) podle informací agentury AFP.

Z Polska zaznívá stále více varování před válkou v Evropě

Podle polského premiéra Donalda Tuska vstoupila Evropa opět do období předválečného napětí. To, že by Rusko mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027, varoval už dříve i polský prezident Andrzej Duda.

Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

IISS: Vliv Západu se zmenšuje, konflikty průměrně trvají 30 let

Ozbrojené konflikty jsou stále intenzivnější, déle trvají a je obtížnější je vyřešit. Vyplývá to z analýzy britského Mezinárodního institutu pro strategické studie (IISS).

Původní zpráva

Porazit se můžeme spíš zbabělostí a leností, než aby nás někdo převálcoval, říká expert k hrozbě světové války

EuroZprávy.cz oslovily vojenského experta Tomáše Řepu z Univerzity obrany v Brně s tím, jestli existuje reálná hrozba třetí světové války. Podle něj se svět změnil z bipolárního v multipolární, a proto zatím neexistuje možnost, že se globální konflikt vyplatí většině zemí. Ty mocné a lidnaté v dnešní době sledují hlavně své zájmy. Ve hře není ani použití jaderných zbraní – útočník by se tím připravil o psychologický argument odstrašení. 

Svatí patroni vojáků. Kdo ochraňuje muže na bitevním poli?

V životě našich předků plnili důležitou úlohu světci. Ti měli ochraňovat města, jednotlivá povolání nebo zabránit vzniku tragédií či epidemií. A protože byla historie plná válečných konfliktů, své svaté patrony mají i vojáci. Kteří svatí mají chránit ve válce?

Komentář

Druhá světová válka začala před 84 lety. Šest let zabíjení a boje o svobodu cítíme ještě v roce 2023

Dne 1. září 1939 se rozhořel největší ozbrojený konflikt lidských dějin. Druhá světová válka zmařila desítky milionů životů a přeorientovala celý svět. Touha po moci a vlivu zůstala, změnily se ale techniky k jejímu naplnění. V roce 2023, osmasedmdesát let od konce druhé světové války, stále čelíme jejím přímým důsledkům.

Lidský mozek jako bojiště. Kognitivní válčení se mění v realitu, NATO se potřebuje přizpůsobit

Kognitivní válka už není pouze teorií, v současné době lze říci, že probíhá. Svědčí o tom masivní vlna dezinformací a šíření proruských narativů spojených s ruskou invazí proti Ukrajině z února loňského roku. Jeho podstata není příliš složitá – nepřítel se pokouší dostat do lidských mozků prostřednictvím narušení chápání současného dění za užití masivních manipulačních kampaní, ať už psychologických nebo dezinformačních. Co ale kognitivní válčení přesně znamená?

Rozhovor

35 let od konce irácko-iránské války. Provázela ji agresivní propaganda a nulový soucit s nepřítelem, říká Horčička

Dne 20. srpna 1988 utichly poslední výstřely irácko-íránské války. Brutální regionální konflikt zuřící od září 1980 si vyžádal stovky tisíc životů na obou stranách, přinesl i nasazení zbraní hromadného ničení ze strany iráckého režimu Saddáma Husajna. K uzavření příměří výrazně přispěly právě velké lidské ztráty i míra materiální destrukce, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky. Expert na Írán v něm objasnil například i to, jak do války zasahovaly tehdejší mocnosti bipolárně rozděleného světa, od čeho se odvíjel zmíněný krvavý charakter bojů nebo jakou roli v ukončení konfliktu sehrálo nechvalně známé sestřelení íránského linkového airbusu americkým vojenským křižníkem.

Kim propustil nejvyššího generála. Nové velení má za úkol připravit KLDR na válku

Severokorejský vůdce Kim Čong-un propustil nejvýše postaveného generála ve své armádě. Patrně za tím není nic tragického, vojenské velení obměňuje častěji kvůli snižování hrozby vzpoury. Nyní ale má severokorejská armáda nový úkol – provedení plných válečných příprav, jak uvedla tamní agentura KCNA. 

Rozhovor

15 let od rusko-gruzínské války. S útokem na Ukrajinu ji propojuje Putinova imperiální politika, míní Horák

V noci ze 7. na 8. srpna 2008 zahájila gruzínská armáda operaci s cílem obnovit územní celistvost země a dobýt odštěpeneckou provincii Jižní Osetii. Následoval ruský vojenský úder na Gruzii. Boje, které trvaly do necelých deset dní, si vyžádaly několik stovek obětí. Výsledkem bylo mimo jiné uznání nezávislosti Jižní Osetie i Abcházie - další separatistické oblasti - Moskvou. Politický geograf Slavomír Horák z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze nicméně soudí, že územní a etnické spory nehrály v událostech před 15 lety prim. Odborník na středoasijský a kavkazský region v rozhovoru pro EuroZprávy nastínil, proč za hlavní příčinu války považuje tehdejší ruskou politiku, jejímž cílem bylo především zamezit vstupu Gruzie do NATO. 

Ženy a válka. Jak se v historii měnila jejich role během konfliktů?

Válka měla v dějinách vždy vliv na osudy lidí. Jak zasáhla do života žen? Vzala jim milované manžely a syny, dovedla je mnohdy až na bitevní pole, ale také přispěla k jejich emancipaci. Celá řada žen se zejména během druhé světové války aktivně zapojila do bojů nebo činnosti odbojových skupin, za což zaplatila životem.

Děti kvůli válkám vždy strádají. Historie je toho důkazem

Válečné konflikty zasáhnou každou vrstvu společnosti, děti nevyjímaje. Hlad, nucené práce, omezení povinné školní docházky i domácí výchovy, úmrtí členů rodiny i bezprostřední ohrožení vlastního života – to vše a mnoho dalšího prožívaly děti během několika zuřících válek v historii. 

Válka v Evropě není nemyslitelná, v Česku je množství legitimních cílů pro ruské zbraně, řekl Řehka

Válka v Evropě není nemyslitelná a nestihneme se na ni nachystat, pokud se nebudeme připravovat dlouhodobě už v míru. Na dnešním velitelském shromáždění v sídle ministerstva obrany v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Členství v Severoatlantické alianci (NATO) označil za nejlepší možné odstrašení, které snižuje pravděpodobnost hrozeb.

Od dronů po autonomní bojové roboty. Analytici popisují novou éru války

Nasazení bezpilotních letounů v bojích na Ukrajině urychlily technologický trend, který by mohl brzy přinést na bojiště první plně autonomní bojové roboty, a zahájit tak novou éru válčení. Napsala to dnes agentura AP. Čím déle bude válka trvat, tím je pravděpodobnější, že drony budou identifikovat, vybírat i útočit na cíl bez asistence člověka, domnívají se vojenští analytici, bojovníci a výzkumníci v oblasti umělé inteligence. Vize využití plně autonomních zbraní zároveň vyvolává pochyby, zda je technologie dostatečně spolehlivá, aby nezabíjely civilisty.

Vánoce za války. Do dějin se zapsalo příměří a fotbalový zápas během něj

Vánoce během zuřících válečných konfliktů nebývaly zrovna šťastné a veselé. Jak trávili v minulosti vánoční svátky vojáci na frontě? A jak válka poznamenala Vánoce běžným lidem nebo třeba dětem?

Nejenom Lidice a Ležáky. Jaké obce zanikly v důsledku válek?

Válečné konflikty byly příčinou zániku celých obcí, známé jsou například Lidice nebo Ležáky vypálené nacisty za druhé světové války. Sídla však mizela již mnohem dříve, některá z nich nepřečkala třeba boje husitských válek nebo třicetiletou válku. Jaká místa se ztratila z mapy na našem území?

Památky zničené válkou. Jaké zmizely nadobro a jaké musely být znovu postaveny?

Na stavební památky dnes pohlížíme jako na významné historické a kulturní dědictví, které je památkově chráněno. V průběhu staletí však mnoho architektonických pokladů podlehlo válečným vřavám. Husitské války, celosvětové konflikty nebo útoky radikálních islamistů zničily celou řadu památek. Některé z nich zmizely nadobro, jiné byly znovu postaveny – třeba katedrála v Drážďanech nebo Staroměstská radnice.