Trump se chlubí i ukončením válek, které ani neprobíhaly. Jiné zase dosud neskončily

Americký prezident se během tiskové konference s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě pochlubil, že během svého působení v úřadu již „ukončil šest válek“. Tuto informaci zopakoval těsně před bilaterálním jednáním s ukrajinským lídrem, na něž navázala širší schůzka s představiteli sedmi evropských států. „Ukončil jsem šest válek. Všechny tyto dohody jsem uzavřel, aniž bych zmínil slovo ‚příměří‘,“ prohlásil podle britské stanice BBC. Následující den tento počet navýšil na sedm.

Ve svém výčtu mimo jiné uvedl dvanáctidenní ozbrojený konflikt mezi Íránem a Izraelem, k němuž došlo letos v červnu. Trump tvrdí, že sehrál klíčovou roli při jeho ukončení. Potvrdil, že byl o situaci průběžně informován izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, a následně Spojené státy provedly letecké útoky na íránská jaderná zařízení za použití řízených střel Tomahawk a bombardérů B-2 Spirit. „Írán oficiálně zahájí PŘÍMĚŘÍ a po 12 hodinách Izrael zahájí PŘÍMĚŘÍ a po 24 hodinách bude svět oslavovat oficiální KONEC 12DENNÍ VÁLKY,“ napsal Trump 23. června na své platformě Truth Social. Když si strany i po této výzvě nadále vyměňovaly palbu, reagoval podrážděně.

Přes jeho proklamace však k žádnému skutečnému diplomatickému jednání mezi stranami nedošlo. „Neexistuje žádná dohoda o trvalém míru ani o tom, jak bude íránský jaderný program v budoucnu monitorován. Máme tedy spíše faktické příměří než konec války, ale musím mu přiznat určitý zásluhu, protože oslabení Íránu Izraelem – s pomocí USA – bylo strategicky významné,“ uvedl analytik Michael O’Hanlon z think tanku Brookings Institution.

Za úspěch označil Trump i roli Spojených států při uklidnění napětí mezi Indií a Pákistánem. Po čtyřech dnech bojů oznámil, že se obě strany dohodly na „ÚPLNÉM A OKAMŽITÉM PŘÍMĚŘÍ“. Dodal, že šlo o výsledek „dlouhé noci jednání zprostředkovaných Spojenými státy“. Zatímco Pákistán za tuto roli poděkoval a navrhl Trumpa na Nobelovu cenu míru, Indie reagovala zdrženlivě. „Rozhovory o zastavení vojenských akcí se konaly přímo mezi Indií a Pákistánem v rámci stávajících kanálů zřízených mezi oběma armádami,“ konstatoval indický ministr zahraničí Vikram Misri.

Další případ se týká mírové dohody mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou, kterou obě země podepsaly ve Washingtonu. Trump uvedl, že dohoda „pomůže zvýšit obchod mezi těmito zeměmi a USA“. Přestože dokument byl formálně podepsán, v praxi příměří nikdy plně nevstoupilo v platnost. 

Obě strany se nadále vzájemně obviňují z jeho porušování a ozbrojená skupina M23, údajně podporovaná Rwandou, opakovaně hrozí odstoupením od mírového procesu. „Mezi Kongem a Rwandou stále probíhají boje, takže příměří nikdy skutečně nevstoupilo v platnost,“ uvedla profesorka historie Margaret MacMillanová z Oxfordské univerzity.

Pochybnosti vzbuzuje i údajná role prezidenta Trumpa v ukončení bojů mezi Thajskem a Kambodžou. „Právě teď volám thajskému úřadujícímu premiérovi, abych ho rovněž požádal o příměří a ukončení války, která v současné době zuří,“ napsal Trump na sociální síti Truth, přičemž pohrozil přerušením obchodních vztahů s oběma zeměmi. Ve skutečnosti však mírová jednání vedla Malajsie a americký prezident hrál pouze okrajovou roli, když pohrozil zrušením plánovaných jednání o snížení cel.

Závažné nepřesnosti provázejí i tvrzení o ukončení konfliktu mezi Etiopií a Egyptem, jehož kořeny sahají k výstavbě etiopské přehrady GERD na řece Nil. Trump se k napětí vyjádřil výrokem: „Kdybych byl Egypt, chtěl bych vodu z Nilu. USA tuto otázku velmi rychle vyřeší.“ Zatímco Káhira Trumpova slova uvítala, Etiopie naopak varovala, že mohou vést k další eskalaci. K žádnému pokroku v jednání mezi oběma zeměmi nedošlo.

Za další „mírový úspěch“ označil prezident Trump údajné zamezení vypuknutí války mezi Srbskem a Kosovem. „Srbsko a Kosovo se chystaly na válku, která by byla velká. Řekl jsem jim, že pokud do toho půjdou, nebudou obchodovat se Spojenými státy. Odpověděly, že možná do toho nepůjdou,“ popsal situaci.

Nicméně odborníci upozorňují, že ke skutečnému vojenskému střetu nedošlo. „Srbsko a Kosovo spolu nebojují ani na sebe nestřílejí, takže nejde o válku, kterou by bylo třeba ukončit,“ konstatovala opět profesorka MacMillanová. Připomněla zároveň, že poslední dohoda mezi oběma zeměmi byla podepsána již v roce 2020 za Trumpovy první vlády, ale v době jejího uzavření žádný ozbrojený konflikt neprobíhal.