Hrozba války roste, přiznává EU. Nachystejte si zásoby potravin, vody i léků, vyzvala půl miliardy občanů

Evropská unie vyzvala téměř půl miliardy svých občanů, aby si v případě krize vytvořili zásoby potravin a dalších nezbytných potřeb na nejméně 72 hodin. Tato doporučení jsou součástí nové strategie Evropské komise, která byla zveřejněna ve středu. Dokument podle CNN zdůrazňuje nutnost změny přístupu k bezpečnosti a posílení kultury „připravenosti“ a „odolnosti“ napříč Evropou.

Osmnáctistránkový dokument varuje, že Evropa čelí nové realitě plné rizik a nejistoty. Mezi hlavní faktory, které tento stav způsobují, patří ruská agrese na Ukrajině, rostoucí geopolitické napětí, sabotáž kritické infrastruktury a elektronická válka. Podle Evropské komise je nezbytné, aby členské státy začaly situaci vnímat jako naléhavou a přijaly konkrétní opatření k posílení bezpečnosti.

Stále přítomná hrozba ze strany Ruska přiměla evropské lídry k tomu, aby otevřeně hovořili o nutnosti připravit se na potenciální konflikt. Zároveň přístup administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která zaujímá konfrontační postoj vůči Evropě, zejména v otázkách příspěvků do NATO a podpory Ukrajiny, vyvolal na kontinentu závod o zajištění vlastní vojenské připravenosti.

Plán představila výkonná místopředsedkyně Evropské komise Roxana Mînzatuová a belgická evropská komisařka Hadja Lahbibová. „Opravte si střechu, dokud ještě svítí slunce,“ uvedla podle Brussels Times Mînzatuová a zdůraznila, že je třeba, aby EU změnila své myšlení.

„450 milionů občanů, 450 milionů důvodů, proč být lépe připraveni,“ doplnila na tiskové konferenci Lahbibová s tím, že evropská bezpečnost je přímo ohrožena válkou na Ukrajině, ale také „jinými bojišti“, jako jsou naše telefony, elektrárny, banky, dodavatelské řetězce, suroviny a sociální sítě.

Evropská strategie připravenosti doporučuje, aby si občané vytvořili zásoby potravin, vody, léků a dalších nezbytných věcí na nejméně tři dny. Dokument upozorňuje, že právě první 72hodinové období je v případě rozsáhlých narušení infrastruktury nebo krizové situace nejkritičtější.

„Nové reality vyžadují novou úroveň připravenosti v Evropě,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Naši občané, členské státy a podniky potřebují správné nástroje, aby mohli jednat jak preventivně, tak i rychle reagovat, když dojde ke katastrofě.“

Součástí navrhovaných opatření je také zavedení výuky krizové připravenosti do školních osnov. Komise doporučuje, aby žáci získali dovednosti nejen v oblasti zvládání krizí, ale také ve schopnosti rozpoznat dezinformace a manipulaci s informacemi. Cílem je posílit psychologickou odolnost a soběstačnost občanů v případě krizových situací.

Nová strategie Evropské komise přichází v době, kdy jednotlivé členské státy EU začínají aktualizovat své vlastní krizové plány. Například Německo již v červnu loňského roku aktualizovalo svůj rámcový dokument pro celkovou obranu. Při jeho představení tehdy německá ministryně vnitra Nancy Faeserová zdůraznila, že tato opatření jsou nutná k lepší přípravě země na případnou agresi ze strany Ruska.

Kromě Německa přijímají podobná opatření i další státy, které vnímají rostoucí hrozbu konfliktu. Například Polsko nedávno oznámilo investice do posílení obranné infrastruktury na východních hranicích, kde staví rozsáhlý „Východní štít“ jako ochranu proti případné ruské agresi.

Strategie připravenosti EU je součástí širších snah posílit obranyschopnost Evropy v době rostoucího napětí. Evropské státy čelí nejen vojenským hrozbám, ale také rizikům kybernetických útoků a sabotáží kritické infrastruktury, což může mít vážné dopady na dodávky energie, komunikační sítě a základní služby.

Evropská unie tak vysílá jasný signál svým občanům, že je nezbytné počítat s možností krizových situací a být na ně připraveni. Doporučení k vytvoření základních zásob je pouze prvním krokem v širší strategii, která má zajistit větší odolnost a bezpečnost celé Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám. 

Zásoby jídla a léků? V Evropě nic neobvyklého

Podle Evropské komise by mohl Vladimir Putin v případě úspěchu na Ukrajině v roce 2030 zahájit další útok, jehož cílem by bylo vytlačit NATO z východní Evropy a obnovit moc Ruska. Není proto překvapením, že jednotlivé země samy od sebe vyzývají občany k připravenosti.

Francouzská vláda nezávisle na EU připravuje 20stránkový manuál, který občanům poskytne návod, jak se bránit invazi. Kromě možnosti zapojit se do obranných jednotek nebo rezerv obsahuje také tipy na vytvoření krizového balíčku s vodou, konzervami, bateriemi a léky.

Norové obdrželi příručku s pokyny, jak přežít týden bez státní pomoci, zatímco ve Švédsku se domácnostem rozdával manuál s názvem „Pokud přijde krize nebo válka“. Dánská vláda varovala občany, že musí být připraveni na tři dny přežití bez zásobování.

Norsko, které sdílí hranici s Ruskem, plánuje masové evakuační cvičení pro obyvatele severních oblastí. Simulované ruské invazi by musely čelit nejen armádní jednotky, ale také civilisté, kteří by prchali směrem na západ či do Finska.

Polsko se chystá zavést povinnou vojenskou službu pro muže, přičemž posiluje svou armádu a hledá jadernou ochranu buď od Francie, nebo Spojených států. Pobaltské státy staví rozsáhlé obranné linie na hranicích s Ruskem, včetně bunkrů, protitankových příkopů a minových polí.

Litva, Lotyšsko a Estonsko zároveň zrušily mezinárodní zákaz proti pěchotním minám, aby mohly lépe čelit případné ruské agresi.

Německá vláda pracuje na tajném 1000stránkovém plánu „Operace Deutschland“, který se zaměřuje na ochranu klíčové infrastruktury v případě války. Plán zahrnuje přehled budov, které by bylo nutné bránit, seznam veřejných i soukromých objektů, které by se mohly přeměnit na bunkry a plány na přesun 200 000 vozidel a 800 000 vojáků NATO přes německé území v případě války. Vláda také zvažuje využití podzemních stanic metra, garáží a státních budov jako úkrytů pro civilisty.

Související

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trumpova evropská jízda: Co stojí na pozadí několika únorových dní, které změnily svět?

Svět se v únoru 2025 změnil. Ačkoli evropští lídři očekávali, že druhé funkční období Donalda Trumpa přinese problémy, nikdo nebyl připraven na rychlost a sílu, s jakou Spojené státy pod jeho vedením otočily svou zahraniční politiku. Vztahy mezi Evropou a Amerikou utrpěly dramatický otřes – a Evropané si museli položit děsivou otázku: Je Amerika ještě spojencem, nebo se stává hrozbou?

Více souvisejících

EU (Evropská unie) válka válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Na Slovensku opět zaútočil medvěd na člověka

Problémy s medvědy na sousedním Slovensku neberou konce. V pátek došlo k dalšímu útoku šelmy na člověka, který oproti případu ze závěru března naštěstí neskončil tragicky. Napadený muž skončil se zraněním v nemocnici. 

před 1 hodinou

Marco Rubio

Američané tlačí na Kyjev, nikoliv na Rusko, prozradili evropští diplomaté

Američané tlačí především na Kyjev a na Evropu, nikoliv na Rusko, tvrdí evropští diplomaté, kteří se zúčastnili jednání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Právě šéf americké diplomacie vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině. 

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Peter Pellegrini

Pellegrini dostal pokutu za loňskou předvolební kampaň

Slovenský prezident Peter Pellegrini před loňskými volbami porušil kampaňová pravidla. Dostal pokutu ve výši 10 tisíc eur (cca 250 tisíc korun). Provinil se tím, že přijal značný finanční dar po uplynutí lhůty k tomu určené. 

včera

včera

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Unikl americký návrh příměří na Ukrajině. Rusové si mnou ruce

Američané ve čtvrtek v Paříži představili spojencům návrhy mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Počítají se zmrazením konfliktu na současné linii a ponecháním okupovaných území pod kontrolou Moskvy. Kyjev také v tuto chvíli nebude mít jistotu budoucího přijetí do NATO.  

včera

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance neztrácí víru. Naznačil, že jednání o míru na Ukrajině mají progres

Skoro to vypadá, že pravá ruka neví, co dělá ta levá. Americký viceprezident J. D. Vance na návštěvě v Itálii naznačil, že americké diplomatické snahy o dosažení míru na Ukrajině mají jistý progres a mohly by vést k ukončení války. Šéf americké diplomacie Marco Rubio přitom v pátek naznačil, že Washington by mohl roli mírotvůrce opustit. 

včera

Ježíš Kristus

Svět si připomíná smrt Ježíše. Nebyl jediným ukřižovaným

Na Velký pátek si věřící připomínají smrt Ježíše Krista na kříži. Ukřižování v minulosti patřilo k častým trestům smrti, a tak bylo takto popraveno mnoho osob, a to především z řad věřících křesťanů. Kdo stejně jako Kristus zemřel na kříži?

včera

včera

včera

včera

Pavel Hapal

Baník Ostrava povede kouč Hapal po podepsání nové smlouvy minimálně další dva roky

I když sezóna 2024/25 ještě není u konce, už teď se může v ostravském Baníku mluvit o sezóně úspěšné. Vždyť ani samotní ostravští fanoušci a možná ani sám klub nečekal, že bude hrát o druhou příčku ligové tabulky zaručující boj o Ligu mistrů v příští sezóně. Proto se tak klub, jenž se aktuálně před posledním kolem základní části Chance ligy nachází se svými 61 body na kontě na třetí příčce o bod za druhou Plzní a dva body před čtvrtou Spartou, rozhodl pokračovat v dosavadní úspěšné spolupráci s trenérem Pavlem Hapalem. Dle nově podepsané smlouvy by měl na lavičce Baníku vydržet minimálně další dva roky.

včera

včera

Marco Rubio

Americké ultimátum. Do pár dní má být jasno, zda skončí válka na Ukrajině

Sliby administrativy Donalda Trumpa, že zajistí mír na Ukrajině, dostávají další vážné trhliny. Šéf americké diplomacie Marco Rubio v pátek připustil, že Washington vzdá své snahy o ukončení konfliktu, pokud se ukáže, že ho není možné ukončit. Podle Rubia se musí situace během následujících dní vyjasnit.

včera

včera

Česko se definitivně zbavilo závislosti na ruské ropě, oznámil Fiala

Česko je poprvé v historii zásobováno výhradně neruskou ropou, a to západní cestou ropovody TAL a IKL. První zvýšené dodávky neruské ropy už dorazily z italského tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud se přepraví do litvínovské rafinerie. Zásobování Česka pouze neruskou ropou je možné díky projektu TAL-PLUS, který umožnil navýšit kapacitu evropského ropovodu TAL.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy