Evropská unie vyzvala téměř půl miliardy svých občanů, aby si v případě krize vytvořili zásoby potravin a dalších nezbytných potřeb na nejméně 72 hodin. Tato doporučení jsou součástí nové strategie Evropské komise, která byla zveřejněna ve středu. Dokument podle CNN zdůrazňuje nutnost změny přístupu k bezpečnosti a posílení kultury „připravenosti“ a „odolnosti“ napříč Evropou.
Osmnáctistránkový dokument varuje, že Evropa čelí nové realitě plné rizik a nejistoty. Mezi hlavní faktory, které tento stav způsobují, patří ruská agrese na Ukrajině, rostoucí geopolitické napětí, sabotáž kritické infrastruktury a elektronická válka. Podle Evropské komise je nezbytné, aby členské státy začaly situaci vnímat jako naléhavou a přijaly konkrétní opatření k posílení bezpečnosti.
Stále přítomná hrozba ze strany Ruska přiměla evropské lídry k tomu, aby otevřeně hovořili o nutnosti připravit se na potenciální konflikt. Zároveň přístup administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která zaujímá konfrontační postoj vůči Evropě, zejména v otázkách příspěvků do NATO a podpory Ukrajiny, vyvolal na kontinentu závod o zajištění vlastní vojenské připravenosti.
Plán představila výkonná místopředsedkyně Evropské komise Roxana Mînzatuová a belgická evropská komisařka Hadja Lahbibová. „Opravte si střechu, dokud ještě svítí slunce,“ uvedla podle Brussels Times Mînzatuová a zdůraznila, že je třeba, aby EU změnila své myšlení.
„450 milionů občanů, 450 milionů důvodů, proč být lépe připraveni,“ doplnila na tiskové konferenci Lahbibová s tím, že evropská bezpečnost je přímo ohrožena válkou na Ukrajině, ale také „jinými bojišti“, jako jsou naše telefony, elektrárny, banky, dodavatelské řetězce, suroviny a sociální sítě.
Evropská strategie připravenosti doporučuje, aby si občané vytvořili zásoby potravin, vody, léků a dalších nezbytných věcí na nejméně tři dny. Dokument upozorňuje, že právě první 72hodinové období je v případě rozsáhlých narušení infrastruktury nebo krizové situace nejkritičtější.
„Nové reality vyžadují novou úroveň připravenosti v Evropě,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Naši občané, členské státy a podniky potřebují správné nástroje, aby mohli jednat jak preventivně, tak i rychle reagovat, když dojde ke katastrofě.“
Součástí navrhovaných opatření je také zavedení výuky krizové připravenosti do školních osnov. Komise doporučuje, aby žáci získali dovednosti nejen v oblasti zvládání krizí, ale také ve schopnosti rozpoznat dezinformace a manipulaci s informacemi. Cílem je posílit psychologickou odolnost a soběstačnost občanů v případě krizových situací.
Nová strategie Evropské komise přichází v době, kdy jednotlivé členské státy EU začínají aktualizovat své vlastní krizové plány. Například Německo již v červnu loňského roku aktualizovalo svůj rámcový dokument pro celkovou obranu. Při jeho představení tehdy německá ministryně vnitra Nancy Faeserová zdůraznila, že tato opatření jsou nutná k lepší přípravě země na případnou agresi ze strany Ruska.
Kromě Německa přijímají podobná opatření i další státy, které vnímají rostoucí hrozbu konfliktu. Například Polsko nedávno oznámilo investice do posílení obranné infrastruktury na východních hranicích, kde staví rozsáhlý „Východní štít“ jako ochranu proti případné ruské agresi.
Strategie připravenosti EU je součástí širších snah posílit obranyschopnost Evropy v době rostoucího napětí. Evropské státy čelí nejen vojenským hrozbám, ale také rizikům kybernetických útoků a sabotáží kritické infrastruktury, což může mít vážné dopady na dodávky energie, komunikační sítě a základní služby.
Evropská unie tak vysílá jasný signál svým občanům, že je nezbytné počítat s možností krizových situací a být na ně připraveni. Doporučení k vytvoření základních zásob je pouze prvním krokem v širší strategii, která má zajistit větší odolnost a bezpečnost celé Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám.
Zásoby jídla a léků? V Evropě nic neobvyklého
Podle Evropské komise by mohl Vladimir Putin v případě úspěchu na Ukrajině v roce 2030 zahájit další útok, jehož cílem by bylo vytlačit NATO z východní Evropy a obnovit moc Ruska. Není proto překvapením, že jednotlivé země samy od sebe vyzývají občany k připravenosti.
Francouzská vláda nezávisle na EU připravuje 20stránkový manuál, který občanům poskytne návod, jak se bránit invazi. Kromě možnosti zapojit se do obranných jednotek nebo rezerv obsahuje také tipy na vytvoření krizového balíčku s vodou, konzervami, bateriemi a léky.
Norové obdrželi příručku s pokyny, jak přežít týden bez státní pomoci, zatímco ve Švédsku se domácnostem rozdával manuál s názvem „Pokud přijde krize nebo válka“. Dánská vláda varovala občany, že musí být připraveni na tři dny přežití bez zásobování.
Norsko, které sdílí hranici s Ruskem, plánuje masové evakuační cvičení pro obyvatele severních oblastí. Simulované ruské invazi by musely čelit nejen armádní jednotky, ale také civilisté, kteří by prchali směrem na západ či do Finska.
Polsko se chystá zavést povinnou vojenskou službu pro muže, přičemž posiluje svou armádu a hledá jadernou ochranu buď od Francie, nebo Spojených států. Pobaltské státy staví rozsáhlé obranné linie na hranicích s Ruskem, včetně bunkrů, protitankových příkopů a minových polí.
Litva, Lotyšsko a Estonsko zároveň zrušily mezinárodní zákaz proti pěchotním minám, aby mohly lépe čelit případné ruské agresi.
Německá vláda pracuje na tajném 1000stránkovém plánu „Operace Deutschland“, který se zaměřuje na ochranu klíčové infrastruktury v případě války. Plán zahrnuje přehled budov, které by bylo nutné bránit, seznam veřejných i soukromých objektů, které by se mohly přeměnit na bunkry a plány na přesun 200 000 vozidel a 800 000 vojáků NATO přes německé území v případě války. Vláda také zvažuje využití podzemních stanic metra, garáží a státních budov jako úkrytů pro civilisty.
Související

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Může Evropa ze strachu z Ruska profitovat? Jen pokud totálně změní pravidla hry
EU (Evropská unie) , válka , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 10 minutami

Zemřel Jan Šrámek. Meteorolog z ČT tragicky zahynul v Itálii
před 42 minutami

Izrael do Gazy vpustí stovku vozů s pomocí. Není to dost, varují humanitární organizace a lékaři
před 56 minutami

Metro C hlásí potíže už druhý den po sobě. Problémy dělá zabezpečovací zařízení
před 2 hodinami

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo
před 2 hodinami

Slovenský ministr zahraničí přebírá kremelskou propagandu. Zpochybňuje Kosovo, relativizuje ruskou agresi a srovnává Ukrajinu s Irákem
před 2 hodinami

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou
před 3 hodinami

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce
před 4 hodinami

OBRAZEM: Pohled do Rudolfina. Lidé se loučí s legendárním Jiřím Bartoškou
před 4 hodinami

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí
před 5 hodinami

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl
Aktualizováno před 5 hodinami

Česko se loučí s Jiřím Bartoškou. Lidé mohou přicházet až do odpoledních hodin
před 5 hodinami

Půl milionu lidí na pokraji smrti: Každý pátý obyvatel Pásma Gazy čelí hladomoru, varuje zpráva OSN
před 5 hodinami

V Pásmu Gazy může zemřít hlady do 48 hodin 14 tisíc dětí
před 6 hodinami

"Úroveň lidského utrpení v Gaze je nesnesitelná." Březnový zlom poštval Západ proti Izraeli
před 7 hodinami

Mír na Ukrajině se vzdaluje po telefonátu Trumpa s Putinem
před 8 hodinami

Západu došla trpělivost. Za brutální útoky v Pásmu Gazy chystá sankce na Izrael
před 8 hodinami

Konce sezóny se Lars Friis nedočkal. Kouč byl z pozice trenéra Sparty po prohře ve finále MOL Cupu odvolán
před 8 hodinami

Bude součástí týmu pro čtvrtfinále i Kämpf? Realizační tým o něj zájem má doufá, že to klapne
před 8 hodinami

Francie po prohře v klíčovém duelu sestupuje. Kanada poprvé prohrála a Maďarsko trápilo Nory
před 8 hodinami
USA jsou ve čtvrtfinále, Rakousko se k němu přiblížilo. Slováci na MS končí, Švýcaři dali 10 branek
V neděli pokračovalo dalšími čtyřmi zápasy hokejové mistrovství světa, hned tři z nich však měla jasný průběh, ve kterém favorit potvrzoval roli favorita a outsider zase roli outsidera. Odpoledne se role favoritů týkala Američanů proti Kazachstánu, večer pak Lotyšů proti Slovensku a Švýcarů proti Maďarsku. Nejvyrovnanějším duelem tak byl zápas skupiny A mezi Slovinskem a Rakouskem, kde našim jižním sousedům šlo o přiblížení se ke čtvrtfinále. I díky tomu, že duel vyhráli 3:2 až na samostatné nájezdy, stále ještě u nich existuje naděje na jejich první účast ve čtvrtfinále na MS vůbec.
Zdroj: David Holub