Hrozba války roste, přiznává EU. Nachystejte si zásoby potravin, vody i léků, vyzvala půl miliardy občanů

Osmnáctistránkový dokument varuje, že Evropa čelí nové realitě plné rizik a nejistoty. Mezi hlavní faktory, které tento stav způsobují, patří ruská agrese na Ukrajině, rostoucí geopolitické napětí, sabotáž kritické infrastruktury a elektronická válka. Podle Evropské komise je nezbytné, aby členské státy začaly situaci vnímat jako naléhavou a přijaly konkrétní opatření k posílení bezpečnosti.

Stále přítomná hrozba ze strany Ruska přiměla evropské lídry k tomu, aby otevřeně hovořili o nutnosti připravit se na potenciální konflikt. Zároveň přístup administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která zaujímá konfrontační postoj vůči Evropě, zejména v otázkách příspěvků do NATO a podpory Ukrajiny, vyvolal na kontinentu závod o zajištění vlastní vojenské připravenosti.

Plán představila výkonná místopředsedkyně Evropské komise Roxana Mînzatuová a belgická evropská komisařka Hadja Lahbibová. „Opravte si střechu, dokud ještě svítí slunce,“ uvedla podle Brussels Times Mînzatuová a zdůraznila, že je třeba, aby EU změnila své myšlení.

„450 milionů občanů, 450 milionů důvodů, proč být lépe připraveni,“ doplnila na tiskové konferenci Lahbibová s tím, že evropská bezpečnost je přímo ohrožena válkou na Ukrajině, ale také „jinými bojišti“, jako jsou naše telefony, elektrárny, banky, dodavatelské řetězce, suroviny a sociální sítě.

Evropská strategie připravenosti doporučuje, aby si občané vytvořili zásoby potravin, vody, léků a dalších nezbytných věcí na nejméně tři dny. Dokument upozorňuje, že právě první 72hodinové období je v případě rozsáhlých narušení infrastruktury nebo krizové situace nejkritičtější.

„Nové reality vyžadují novou úroveň připravenosti v Evropě,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Naši občané, členské státy a podniky potřebují správné nástroje, aby mohli jednat jak preventivně, tak i rychle reagovat, když dojde ke katastrofě.“

Součástí navrhovaných opatření je také zavedení výuky krizové připravenosti do školních osnov. Komise doporučuje, aby žáci získali dovednosti nejen v oblasti zvládání krizí, ale také ve schopnosti rozpoznat dezinformace a manipulaci s informacemi. Cílem je posílit psychologickou odolnost a soběstačnost občanů v případě krizových situací.

Nová strategie Evropské komise přichází v době, kdy jednotlivé členské státy EU začínají aktualizovat své vlastní krizové plány. Například Německo již v červnu loňského roku aktualizovalo svůj rámcový dokument pro celkovou obranu. Při jeho představení tehdy německá ministryně vnitra Nancy Faeserová zdůraznila, že tato opatření jsou nutná k lepší přípravě země na případnou agresi ze strany Ruska.

Kromě Německa přijímají podobná opatření i další státy, které vnímají rostoucí hrozbu konfliktu. Například Polsko nedávno oznámilo investice do posílení obranné infrastruktury na východních hranicích, kde staví rozsáhlý „Východní štít“ jako ochranu proti případné ruské agresi.

Strategie připravenosti EU je součástí širších snah posílit obranyschopnost Evropy v době rostoucího napětí. Evropské státy čelí nejen vojenským hrozbám, ale také rizikům kybernetických útoků a sabotáží kritické infrastruktury, což může mít vážné dopady na dodávky energie, komunikační sítě a základní služby.

Evropská unie tak vysílá jasný signál svým občanům, že je nezbytné počítat s možností krizových situací a být na ně připraveni. Doporučení k vytvoření základních zásob je pouze prvním krokem v širší strategii, která má zajistit větší odolnost a bezpečnost celé Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám. 

Zásoby jídla a léků? V Evropě nic neobvyklého

Podle Evropské komise by mohl Vladimir Putin v případě úspěchu na Ukrajině v roce 2030 zahájit další útok, jehož cílem by bylo vytlačit NATO z východní Evropy a obnovit moc Ruska. Není proto překvapením, že jednotlivé země samy od sebe vyzývají občany k připravenosti.

Francouzská vláda nezávisle na EU připravuje 20stránkový manuál, který občanům poskytne návod, jak se bránit invazi. Kromě možnosti zapojit se do obranných jednotek nebo rezerv obsahuje také tipy na vytvoření krizového balíčku s vodou, konzervami, bateriemi a léky.

Norové obdrželi příručku s pokyny, jak přežít týden bez státní pomoci, zatímco ve Švédsku se domácnostem rozdával manuál s názvem „Pokud přijde krize nebo válka“. Dánská vláda varovala občany, že musí být připraveni na tři dny přežití bez zásobování.

Norsko, které sdílí hranici s Ruskem, plánuje masové evakuační cvičení pro obyvatele severních oblastí. Simulované ruské invazi by musely čelit nejen armádní jednotky, ale také civilisté, kteří by prchali směrem na západ či do Finska.

Polsko se chystá zavést povinnou vojenskou službu pro muže, přičemž posiluje svou armádu a hledá jadernou ochranu buď od Francie, nebo Spojených států. Pobaltské státy staví rozsáhlé obranné linie na hranicích s Ruskem, včetně bunkrů, protitankových příkopů a minových polí.

Litva, Lotyšsko a Estonsko zároveň zrušily mezinárodní zákaz proti pěchotním minám, aby mohly lépe čelit případné ruské agresi.

Německá vláda pracuje na tajném 1000stránkovém plánu „Operace Deutschland“, který se zaměřuje na ochranu klíčové infrastruktury v případě války. Plán zahrnuje přehled budov, které by bylo nutné bránit, seznam veřejných i soukromých objektů, které by se mohly přeměnit na bunkry a plány na přesun 200 000 vozidel a 800 000 vojáků NATO přes německé území v případě války. Vláda také zvažuje využití podzemních stanic metra, garáží a státních budov jako úkrytů pro civilisty.