Západu došla trpělivost. Za brutální útoky v Pásmu Gazy chystá sankce na Izrael

Vojenská operace s názvem „Gideonovy vozy“, kterou Izrael zahájil o víkendu, navazuje na dny intenzivního bombardování. Ofenziva přichází poté, co americký prezident Donald Trump opustil region bez dosažení příměří či dohody o propuštění rukojmích. Izraelští vojáci v rámci nové fáze vstoupili na sever i jih Gazy, přičemž cílí na zničení Hamasu a osvobození zadržovaných osob.

Izraelské úřady uvedly, že za poslední týden podnikly více než 670 leteckých úderů na „cíle Hamasu“. Podle místních zdravotnických úřadů ale bombardování způsobilo smrt celých rodin a vedlo ke kolapsu poslední nemocnice na severu Gazy. Jen za posledních 24 hodin přišlo o život nejméně 136 lidí a přes tisíc dalších bylo zraněno.

Od počátku války 7. října 2023 zahynulo podle palestinského ministerstva zdravotnictví přes 53 000 lidí, většinou žen a dětí. Současné útoky tedy představují jednu z nejničivějších fází konfliktu.

Západní lídři reagovali výzvami k okamžitému zastavení operací a k obnově dodávek humanitární pomoci. V pondělí varovali, že v případě pokračování izraelských akcí budou následovat sankce. Premiér Benjamin Netanjahu reagoval ostře a označil výzvy západních zemí za „odměnu pro teroristy z Hamasu“ a varoval, že by mohly vést k dalším útokům.

Přes sílící mezinárodní kritiku povolil Izrael v pondělí vstup pěti kamionů s potravinami. Podle šéfa humanitární pomoci OSN Toma Fletchera jde ale o „kapku v moři“, která nemůže odvrátit hrozící hladomor. Ten podle OSN hrozí celému pásmu Gazy s více než 2,1 milionu obyvatel.

Izrael připustil, že pokud dojde k hladomoru, přijde o podporu i svých nejbližších spojenců. Netanjahu uvedl, že i „nejsilnější spojenci“ v USA, kteří dlouhodobě podporují Izrael, ho varovali, že „masové hladovění“ je červená linie.

Zatímco Izrael čelí výzvám k umožnění humanitární pomoci, spornou roli sehrává také americká organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), která má pod izraelsko-americkým dohledem distribuovat pomoc. Podle kritiků však tento model „zbraňuje“ humanitární pomoc a může vést k další nucené migraci Palestinců ze severu do jihu pásma.

Šéf UNICEF označil nový mechanismus GHF za „nerealizovatelný“ a varoval, že ohrožuje civilisty. Podle něj nese Izrael jako okupující mocnost právní zodpovědnost za poskytování pomoci. OSN navíc zdůraznila, že žádný nový plán není potřeba – mezinárodní struktury pro doručování pomoci již existují, jen je třeba je umožnit.

Současně se vedou nepřímá jednání mezi Izraelem a Hamasem v katarské Dohá. Není ale jasné, jaký posun jednání přinesla. Hamas vyslal rozporuplné signály ohledně možného propuštění několika rukojmích výměnou za příměří, přičemž část jeho vedení to později popřela.

Prezident Trump, který region navštívil minulý týden, zůstal v kontaktu s oběma stranami, ale Izrael zcela vynechal. Prohlásil, že USA situaci „vyřeší“ a že Gazu chce přetvořit na „zónu svobody“. Vystoupil také proti hladovění civilistů, ale současně Netanjahua podpořil, s tím, že čelí „složité situaci“.

Situace v Gaze ale zůstává nadále katastrofální. Lidé se snaží přežít bez léků, jídla a přístřeší, zatímco pokračují bombardování i pozemní boje. Pomoc je omezena, jednání stagnují a naděje na konec bojů zůstává nejistá.