Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

Klíčovou roli v šíření protestů sehrály internetové platformy. Aktivista Tommy Robinson zveřejnil na síti X seznam míst plánovaných demonstrací v Severním Irsku i Velké Británii a označil událost za útok nájezdníka.

Jeho příspěvek následně sdílel miliardář Elon Musk s výzvou, aby občané hlasitě protestovali proti vládní imigrační politice. Lídr formace Restore UK Rupert Lowe pak v reakci na čin přislíbil zavedení masových deportací a obnovení trestu smrti. Napětí v regionu dál stupňovaly anonymní zprávy v aplikaci WhatsApp, které vyzývaly muže k přípravě na boj.

Politická reprezentace napříč severoirským spektrem i policejní šéf Jon Boutcher apelovali na klid a varovali veřejnost, aby se nenechala manipulovat internetovými podněcovateli. Odsouzení se dočkali také angličtí politici za zneužívání tragédie ke svým vlastním cílům. Přesto se do ulic Belfastu, Portadownu či Ballyclare vydaly davy převážně mladých mužů.

Demonstrace zasáhly rovněž skotský Glasgow, kde byli při potyčkách zraněni tři lidé. Podobný scénář se v posledních dvou letech opakoval již poněkolikáté, například po vraždách v Southportu či Southamptonu, kdy dezinformace v online prostoru pravidelně vytvářejí tlak na úřady ohledně původu podezřelých. Policie v tomto případě zveřejnila detaily o obviněném záměrně velmi rychle, aby šíření nepravdivých zpráv předešla.

Podle komentátorů však za vyhrocenou atmosféru nemohou pouze sociální sítě a technologické firmy, ale také samotní politici a média. Dlouhodobé posouvání hranic toho, co je v politické diskuzi přijatelné, vedlo k mainstreamizaci radikálních názorů na migraci. Varovné narativy o tom, že žadatelé o azyl odčerpávají finance z podhodnocených veřejných služeb, zapustily v komunitách hluboké kořeny.

Pokud politici často označují tyto obavy za legitimní bez ohledu na chybějící fakta a média dostatečně neověřují tvrzení o sociálních výhodách migrantů, dochází k obviňování menšin za širší společenské problémy. Pro uklidnění situace tak bude vedle regulace obsahu na internetu zásadní, aby veřejní činitelé nabídli diskuzi založenou na ověřitelných faktech.