Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Změnu v dosavadním vývoji přineslo oznámení maďarského premiéra Pétera Magyara o dosažení plné dohody s Ukrajinou ohledně práv maďarské menšiny. Tím oficiálně pominul důvod pro maďarské veto, které po dva roky blokovalo zahájení první fáze rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Ministři zahraničí unijních států by tak na zasedání Rady pro zahraniční věci v Lucemburku měli schválit otevření prvního klastru.

Přestože Kyjev, Kišiněv i většina členských zemí vnímají odblokování situace pozitivně, v zákulisí se podle webu Index projevují odlišná očekávání. Unijní vyjednávání se dělí do 33 kapitol sdružených v šesti tematických klastrech. Ukrajinská strana usiluje o co nejrychlejší postup, protože se obává dlouhých průtahů. Jako příklad zdlouhavého procesu slouží Černá Hora, která má kandidátský status již od roku 2012 a do Unie vstoupí nejdříve v roce 2028.

Ukrajina podala žádost o členství v unii krátce po začátku ruské invaze. Evropská komise i lídři členských států následně schválili udělení kandidátského statusu a v prosinci 2023 odhlasovali samotné zahájení rozhovorů. Skutečný start jednání však následně blokovala předchozí maďarská vláda Viktora Orbána. Kvůli tomuto vetu musel Kyjev provádět potřebné reformy v neformální spolupráci s experty Evropské komise, která kroky Ukrajiny ve svých výročních zprávách hodnotila kladně.

V poslední době ovšem tempo ukrajinských reforem opadlo, což způsobily válečné podmínky i politická situace v ukrajinském parlamentu, kde u některých klíčových zákonů hrozil nedostatek poslaneckých hlasů. K poklesu unijního nadšení v Kyjevě přispělo i to, že přes veškeré reformní úsilí dosud k oficiálním rozhovorům nedošlo.

Zelenskyj v minulosti žádal o současné otevření všech vyjednávacích klastrů a stanovení pevného data vstupu, což vnímal jako bezpečnostní záruku vůči Rusku a konkrétní závazek ze strany sedmadvacítky. Unijní státy ani Evropská komise na to však nepřistoupily. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová označila za neřešitelný i Zelenského cíl, podle kterého by byla Ukrajina na členství technicky připravena. Kyjev se proto nyní snaží docílit alespoň toho, aby po otevření prvního klastru následoval rychlý posun v dalších oblastech.

Ukrajinské vedení má zároveň obavy z politického vývoje v Evropě, zejména z možného vítězství stran odmítajících podporu Ukrajiny v nadcházejících volbách ve Francii či Španělsku. Ze strany stávajících unijních lídrů je však kladen důraz na to, že přijímací proces musí být založen výhradně na zásluhách a v souladu se schválenou metodikou rozšiřování.

Německý kancléř Friedrich Merz přišel s návrhem přechodného řešení, které podporuje i francouzský prezident Emmanuel Macron. Ukrajina by se podle něj mohla ještě před plným začleněním podílet na práci unijních institucí s pozorovatelským statusem. V Kyjevě sice tento model oficiálně neodmítají, vyvolává však obavy, že by země mohla v tomto mezistupni uvíznout natrvalo bez záruky skutečného plnohodnotného členství. Tyto ukrajinské obavy a zpomalení reformního tempa vnímá i Brusel, proto zemi navštívila eurokomisařka pro rozšiřování Marta Kos, aby ukrajinské představitele ujistila o pokračující podpoře. Nadcházející měsíce ukážou, zda po otevření první vyjednávací fáze budou brzy následovat další kroky.