Parlamentní volby v Izraeli se blíží. Netanjahu potvrdil kandidaturu, jistotu výhry ale nemá

Strana Likud reagovala na Trumpovo vyjádření prohlášením na platformě Telegram, ve kterém uvedla, že premiér bude kandidovat a s boží pomocí zvítězí. Americký prezident předtím v rozhovoru pro stanici ABC News vyjádřil nejistotu ohledně Netanjahuových záměrů, když připomněl jeho dlouhou kariéru a pozici válečného premiéra a položil otázku, zda chce vůbec pokračovat v politice.

Netanjahu již dříve deklaroval záměr znovu kandidovat. V čele vlády strávil v rámci několika funkčních období dohromady téměř dvě desetiletí, což z něj činí nejdéle sloužícího izraelského premiéra. V posledních třech letech zemi provedl válečným obdobím a zároveň čelí soudnímu procesu kvůli obviněním z korupce.

Trumpovo vyjádření následovalo po napjaté výměně názorů mezi oběma lídry, k níž došlo o několik dní dříve a při níž americký prezident svého blízkého spojence ostře a vulgárně zkritizoval. Izraelský premiér následně tento incident zlehčoval během svého vystoupení na stanici CNBC.

Politickou budoucnost izraelského předsedy vlády ovlivňují kromě napětí s Washingtonem také opakované zdravotní potíže. Netanjahu nedávno zveřejnil, že mu chirurgové úspěšně odstranili malý zhoubný nádor na prostatě v raném stádiu.

Od svého návratu do úřadu v prosinci 2022 byl hospitalizován hned několikrát. V březnu 2024 podstoupil operaci kýly a v prosinci téhož roku následoval zákrok kvůli zvětšené prostatě. V červenci 2023, necelé tři měsíce před začátkem války v Gaze, mu byl po krátké hospitalizaci kvůli závratím voperován kardiostimulátor.

Izraelský premiér v současnosti vede vojenské operace na třech propojených frontách. V Pásmu Gazy pokračují izraelské akce proti Hamásu navzdory tamnímu příměří a v Libanonu pokračuje kampaň proti hnutí Hizballáh podporovanému Íránem, rovněž navzdory platnému příměří. V samotném Íránu pak Izrael po boku USA zahájil vlnu útoků, která zlikvidovala velkou část tamního vedení a odstartovala konflikt, jenž se rozšířil do celého regionu.

Netanjahu přitom čelí nejvážnější politické výzvě své kariéry jen několik měsíců před nadcházejícími parlamentními volbami. Situaci mu komplikuje rostoucí kritika ze strany opozice i vlastních spojenců, kteří požadují výraznou eskalaci bojů proti hnutí Hizballáh v Libanonu, a to i za cenu otevřeného rozporu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle politologů se Netanjahu ocitl v pasti obvinění, že se příliš podřizuje americkým zájmům a plní Trumpovy pokyny, což omezuje možnosti jeho reakce.

Kritici izraelského premiéra se opírají o nedávné veřejné incidenty, včetně minulého telefonátu, během něhož měl americký prezident označit Netanjahua za blázna kvůli pokračujícím útokům v Libanonu. Hned po vypuknutí nedělní přestřelky začali izraelští politici na sociálních sítích tlačit na tvrdou odvetu a připravovat si půdu pro kritiku premiéra v případě, že vyhoví Trumpovým výzvám ke klidu zbraní.

Bývalý premiér Naftali Bennett, který je považován za hlavního kandidáta na Netanjahuova nástupce, označil situaci za moment pravdy pro suverenitu Izraele a varoval před pouhou symbolickou reakcí. Ještě ostřeji se vyjádřil krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, který volal po útoku přímo na Teherán.

Zatímco nová politická aliance Naftaliho Bennetta a Jaira Lapida začala v průzkumech silně dotahovat na Netanjahuovu stranu Likud, veřejná podpora samotné války v Izraeli prudce klesá. Zatímco v březnu schvalovalo dosavadní vojenské úspěchy šedesát procent Izraelců, v minulém měsíci toto číslo propadlo na pouhých dvacet sedm procent.

Samotná vojenská krize se v tuto chvíli zdá být u konce, neboť íránské revoluční gardy oznámily pozastavení operací, byť s hrozbou mnohem tvrdší odvety v případě dalších nepřátelských akcí v jižním Libanonu. Podle prvních zpráv žádná z desítek íránských balistických raket nezasáhla svůj cíl a nezpůsobila oběti, zatímco předchozí izraelské údery v Bejrútu usmrtily dva lidi.

Plný politický dopad této krize na Netanjahua se teprve projeví, zejména kvůli tomu, jakým způsobem se Íránu daří propojovat vyjednávání o námořní dopravě v Perském zálivu s konfliktem na izraelsko-libanonské hranici. Podle bezpečnostních analytiků udělala Trumpova administrativa obrovskou chybu, když Íránu ukázala, že toto spojení obou konfliktů akceptuje, čímž legitimizovala jeho vliv v Libanonu.