Počet obětí v Pásmu Gazy byl v první fázi války výrazně vyšší, než uváděly tehdejší oficiální statistiky. Podle nové studie zveřejněné v prestižním lékařském časopise The Lancet zahynulo během prvních 16 měsíců konfliktu více než 75 000 lidí. To je o plných 25 000 více, než kolik v dané době oznamovaly místní úřady.
Výzkum, na kterém se podílel tým ekonomů, demografů a epidemiologů, potvrdil, že údaje tamního ministerstva zdravotnictví o složení obětí byly přesné. Mezi 7. říjnem 2023 a 5. lednem 2025 zahynulo celkem 42 200 žen, dětí a starších osob. Tato skupina tvořila 56 % všech úmrtí způsobených násilím, což vyvrací dřívější pochybnosti o demografickém rozložení obětí.
Podle autorů studie přišlo o život v důsledku násilí přibližně 3 až 4 % celkové populace Pásma Gazy. Kromě přímých obětí útoků však došlo k podstatnému množství úmrtí způsobených nepřímo. Tato úmrtí mají na svědomí faktory jako podvýživa, nedostatek pitné vody nebo nemožnost léčit běžné i chronické nemoci v rozvráceném zdravotnickém systému.
Přesný počet mrtvých v Gaze byl dlouho předmětem ostrých sporů. Nicméně i vysoký představitel izraelské bezpečnosti nedávno přiznal, že údaje shromážděné zdravotnickými úřady v Gaze jsou v zásadě správné. Podle jeho odhadu bylo při útocích zabito kolem 70 000 Palestinců, přičemž do tohoto čísla nejsou započítány pohřešované osoby pod troskami.
Nová data naznačují, že oficiální statistiky byly soustavně podhodnoceny. Studie vycházela z průzkumu u 2 000 rodin v Gaze, které byly pečlivě vybrány jako reprezentativní vzorek populace. Dotazování prováděli zkušení palestinští tazatelé, což bylo klíčové pro citlivost celého procesu v traumatizovaném prostředí.
Michael Spagat, profesor ekonomie na Royal Holloway a spoluautor studie, uvedl, že přibližně 8 200 úmrtí lze připsat nepřímým důsledkům války. Zároveň však korigoval některé dřívější odhady, které předpovídaly mnohem vyšší poměr nepřímých obětí k těm přímým. Podle něj k tomu přispěla relativně vysoká úroveň tamního zdravotnictví před konfliktem a malá rozloha území.
Studie pokrývá nejintenzivnější období izraelské ofenzívy, která následovala po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023. Zatímco tehdejší vpád radikálů stál život 1 200 lidí, následná odveta v podobě náletů a pozemních operací zdevastovala většinu Pásma Gazy. Humanitární krize vyvrcholila v srpnu loňského roku, kdy experti OSN oficiálně vyhlásili v oblasti hladomor.
Výzkum také zpochybňuje tvrzení izraelských představitelů o poměru zabitých ozbrojenců a civilistů. Izraelská armáda dříve uváděla, že poměr mezi bojovníky a nebojovníky je téměř vyrovnaný. Data z časopisu The Lancet však ukazují na mnohem vyšší podíl civilních obětí, zejména z řad nejzranitelnějších skupin obyvatelstva.
Podobné závěry přinesl i tým z Institutu Maxe Plancka pro demografický výzkum, který odhadl počet obětí ke konci roku 2024 na 78 318. Tento výzkum navíc poukázal na drastické snížení naděje dožití v Pásmu Gazy, která v posledních dvou letech klesla o více než 40 %. Dlouhodobé dopady konfliktu na zdraví populace tak budou patrné ještě desítky let.
Dostat se k definitivnímu a naprosto přesnému číslu bude podle vědců trvat velmi dlouho a vyžádá si obrovské zdroje. I současné údaje pracují s určitou statistickou chybou. Profesor Spagat upozorňuje, že úplné vyúčtování všech lidských životů ztracených v tomto konfliktu se možná nepodaří nikdy dokončit, i když úsilí o rekonstrukci událostí bude pokračovat.
Související
Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
Aktuálně se děje
včera
ZZ Top ztratili bubeníka. Zemřel Frank Beard, bylo mu 77 let
včera
Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Juchelka může s maximálním možným zvýšením důchodů narazit u koaličního partnera
včera
Levákům udělali jméno. Do dějin se zapsala celá řada umělců
včera
Írán promýšlí reakci na možnou další eskalaci. V ohrožení by byla i Evropa
včera
Návrat EET se komplikuje. Senátoři vrací zákon do Poslanecké sněmovny
včera
Detaily vraždy v Českých Budějovicích. K činu mělo dojít před zraky dětí
včera
Trump dosáhl svého. Jihokorejci potvrdili zkrácení cvičení s Američany
včera
Se spisovatelem Páralem se lidé rozloučili v Mariánských Lázních
včera
Počasí: Česko zasáhnou silné bouřky. První hrozí od půlnoci na čtvrtek
včera
Ruský politik Mironov navrhl, aby se Orešnikem zaútočilo na Británii
včera
Sucho láme rekordy. Existují místa, kde jsou problémy od začátku roku
včera
První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa
včera
Írán poprvé reagoval na prohlášení Hormuzského průlivu za americké území
včera
Exministr Fedorov chce, aby na Ukrajině proběhly volby
včera
Výhled počasí do poloviny září. Spalující léto už by se vrátit nemělo
18. srpna 2026 22:03
Policisté vyšetřují smrt herečky Panettiere. Na cizí úmysl to nevypadá
18. srpna 2026 21:06
Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato
18. srpna 2026 20:18
Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy
Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.
Zdroj: Jan Hrabě