Počet obětí v Pásmu Gazy byl v první fázi války výrazně vyšší, než uváděly tehdejší oficiální statistiky. Podle nové studie zveřejněné v prestižním lékařském časopise The Lancet zahynulo během prvních 16 měsíců konfliktu více než 75 000 lidí. To je o plných 25 000 více, než kolik v dané době oznamovaly místní úřady.
Výzkum, na kterém se podílel tým ekonomů, demografů a epidemiologů, potvrdil, že údaje tamního ministerstva zdravotnictví o složení obětí byly přesné. Mezi 7. říjnem 2023 a 5. lednem 2025 zahynulo celkem 42 200 žen, dětí a starších osob. Tato skupina tvořila 56 % všech úmrtí způsobených násilím, což vyvrací dřívější pochybnosti o demografickém rozložení obětí.
Podle autorů studie přišlo o život v důsledku násilí přibližně 3 až 4 % celkové populace Pásma Gazy. Kromě přímých obětí útoků však došlo k podstatnému množství úmrtí způsobených nepřímo. Tato úmrtí mají na svědomí faktory jako podvýživa, nedostatek pitné vody nebo nemožnost léčit běžné i chronické nemoci v rozvráceném zdravotnickém systému.
Přesný počet mrtvých v Gaze byl dlouho předmětem ostrých sporů. Nicméně i vysoký představitel izraelské bezpečnosti nedávno přiznal, že údaje shromážděné zdravotnickými úřady v Gaze jsou v zásadě správné. Podle jeho odhadu bylo při útocích zabito kolem 70 000 Palestinců, přičemž do tohoto čísla nejsou započítány pohřešované osoby pod troskami.
Nová data naznačují, že oficiální statistiky byly soustavně podhodnoceny. Studie vycházela z průzkumu u 2 000 rodin v Gaze, které byly pečlivě vybrány jako reprezentativní vzorek populace. Dotazování prováděli zkušení palestinští tazatelé, což bylo klíčové pro citlivost celého procesu v traumatizovaném prostředí.
Michael Spagat, profesor ekonomie na Royal Holloway a spoluautor studie, uvedl, že přibližně 8 200 úmrtí lze připsat nepřímým důsledkům války. Zároveň však korigoval některé dřívější odhady, které předpovídaly mnohem vyšší poměr nepřímých obětí k těm přímým. Podle něj k tomu přispěla relativně vysoká úroveň tamního zdravotnictví před konfliktem a malá rozloha území.
Studie pokrývá nejintenzivnější období izraelské ofenzívy, která následovala po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023. Zatímco tehdejší vpád radikálů stál život 1 200 lidí, následná odveta v podobě náletů a pozemních operací zdevastovala většinu Pásma Gazy. Humanitární krize vyvrcholila v srpnu loňského roku, kdy experti OSN oficiálně vyhlásili v oblasti hladomor.
Výzkum také zpochybňuje tvrzení izraelských představitelů o poměru zabitých ozbrojenců a civilistů. Izraelská armáda dříve uváděla, že poměr mezi bojovníky a nebojovníky je téměř vyrovnaný. Data z časopisu The Lancet však ukazují na mnohem vyšší podíl civilních obětí, zejména z řad nejzranitelnějších skupin obyvatelstva.
Podobné závěry přinesl i tým z Institutu Maxe Plancka pro demografický výzkum, který odhadl počet obětí ke konci roku 2024 na 78 318. Tento výzkum navíc poukázal na drastické snížení naděje dožití v Pásmu Gazy, která v posledních dvou letech klesla o více než 40 %. Dlouhodobé dopady konfliktu na zdraví populace tak budou patrné ještě desítky let.
Dostat se k definitivnímu a naprosto přesnému číslu bude podle vědců trvat velmi dlouho a vyžádá si obrovské zdroje. I současné údaje pracují s určitou statistickou chybou. Profesor Spagat upozorňuje, že úplné vyúčtování všech lidských životů ztracených v tomto konfliktu se možná nepodaří nikdy dokončit, i když úsilí o rekonstrukci událostí bude pokračovat.
Související
OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy
Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci
před 1 hodinou
ANO by ovládlo volby, ODS se vrátila před STAN. Motoristé jsou na samé hraně
před 1 hodinou
Tragédie ve Španělsku. Požár nepřežilo 12 lidí, někteří nestihli utéct z aut
před 2 hodinami
Hasiči lokalizovali požár částečně zřícené budovy ve Zlíně
před 3 hodinami
Počasí o víkendu příliš tropické nebude. Teploty třicetistupňovou hranici nakonec nepřekonají
včera
Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby
včera
Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou
včera
Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl
včera
Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán
včera
Námořníci opět váhají s cestami přes Hormuzský průliv, potvrzují data
včera
Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy
včera
Podivná cesta domů. Trump se pokusil vysvětlit, proč v Británii měnil letoun
včera
Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu
včera
Le Penová má nakročeno k vítězství v prezidentské volbě, naznačují průzkumy
včera
Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem
včera
Počasí potěší milovníky léta. Tropické hodnoty se ale nečekají
Aktualizováno včera
Zemřela legendární zpěvačka Bonnie Tyler
včera
V Británii fakticky začal výběr nového premiéra. Favorit je jasný
včera
Velký požár ve Zlíně. Hoří v areálu Svitu, platí třetí stupeň poplachu
včera
Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout
Americký prezident Donald Trump po návratu domů ze summitu NATO v turecké Ankaře uvedl, že Írán opět žádá o uzavření mírové dohody. Teherán to oficiálně nepotvrdil. Nejnovější vývoj nastává poté, co Američané druhý den v řadě zasáhli desítky íránských cílů.
Zdroj: Lucie Podzimková