Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie

Počet obětí v Pásmu Gazy byl v první fázi války výrazně vyšší, než uváděly tehdejší oficiální statistiky. Podle nové studie zveřejněné v prestižním lékařském časopise The Lancet zahynulo během prvních 16 měsíců konfliktu více než 75 000 lidí. To je o plných 25 000 více, než kolik v dané době oznamovaly místní úřady.

Výzkum, na kterém se podílel tým ekonomů, demografů a epidemiologů, potvrdil, že údaje tamního ministerstva zdravotnictví o složení obětí byly přesné. Mezi 7. říjnem 2023 a 5. lednem 2025 zahynulo celkem 42 200 žen, dětí a starších osob. Tato skupina tvořila 56 % všech úmrtí způsobených násilím, což vyvrací dřívější pochybnosti o demografickém rozložení obětí.

Podle autorů studie přišlo o život v důsledku násilí přibližně 3 až 4 % celkové populace Pásma Gazy. Kromě přímých obětí útoků však došlo k podstatnému množství úmrtí způsobených nepřímo. Tato úmrtí mají na svědomí faktory jako podvýživa, nedostatek pitné vody nebo nemožnost léčit běžné i chronické nemoci v rozvráceném zdravotnickém systému.

Přesný počet mrtvých v Gaze byl dlouho předmětem ostrých sporů. Nicméně i vysoký představitel izraelské bezpečnosti nedávno přiznal, že údaje shromážděné zdravotnickými úřady v Gaze jsou v zásadě správné. Podle jeho odhadu bylo při útocích zabito kolem 70 000 Palestinců, přičemž do tohoto čísla nejsou započítány pohřešované osoby pod troskami.

Nová data naznačují, že oficiální statistiky byly soustavně podhodnoceny. Studie vycházela z průzkumu u 2 000 rodin v Gaze, které byly pečlivě vybrány jako reprezentativní vzorek populace. Dotazování prováděli zkušení palestinští tazatelé, což bylo klíčové pro citlivost celého procesu v traumatizovaném prostředí.

Michael Spagat, profesor ekonomie na Royal Holloway a spoluautor studie, uvedl, že přibližně 8 200 úmrtí lze připsat nepřímým důsledkům války. Zároveň však korigoval některé dřívější odhady, které předpovídaly mnohem vyšší poměr nepřímých obětí k těm přímým. Podle něj k tomu přispěla relativně vysoká úroveň tamního zdravotnictví před konfliktem a malá rozloha území.

Studie pokrývá nejintenzivnější období izraelské ofenzívy, která následovala po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023. Zatímco tehdejší vpád radikálů stál život 1 200 lidí, následná odveta v podobě náletů a pozemních operací zdevastovala většinu Pásma Gazy. Humanitární krize vyvrcholila v srpnu loňského roku, kdy experti OSN oficiálně vyhlásili v oblasti hladomor.

Výzkum také zpochybňuje tvrzení izraelských představitelů o poměru zabitých ozbrojenců a civilistů. Izraelská armáda dříve uváděla, že poměr mezi bojovníky a nebojovníky je téměř vyrovnaný. Data z časopisu The Lancet však ukazují na mnohem vyšší podíl civilních obětí, zejména z řad nejzranitelnějších skupin obyvatelstva.

Podobné závěry přinesl i tým z Institutu Maxe Plancka pro demografický výzkum, který odhadl počet obětí ke konci roku 2024 na 78 318. Tento výzkum navíc poukázal na drastické snížení naděje dožití v Pásmu Gazy, která v posledních dvou letech klesla o více než 40 %. Dlouhodobé dopady konfliktu na zdraví populace tak budou patrné ještě desítky let.

Dostat se k definitivnímu a naprosto přesnému číslu bude podle vědců trvat velmi dlouho a vyžádá si obrovské zdroje. I současné údaje pracují s určitou statistickou chybou. Profesor Spagat upozorňuje, že úplné vyúčtování všech lidských životů ztracených v tomto konfliktu se možná nepodaří nikdy dokončit, i když úsilí o rekonstrukci událostí bude pokračovat.

Související

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.
Teroristé Hamásu

Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok

Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.

Více souvisejících

Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 

včera

včera

včera

18. srpna 2026 22:03

18. srpna 2026 21:06

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

18. srpna 2026 20:18

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy