Počet obětí v Pásmu Gazy byl v první fázi války výrazně vyšší, než uváděly tehdejší oficiální statistiky. Podle nové studie zveřejněné v prestižním lékařském časopise The Lancet zahynulo během prvních 16 měsíců konfliktu více než 75 000 lidí. To je o plných 25 000 více, než kolik v dané době oznamovaly místní úřady.
Výzkum, na kterém se podílel tým ekonomů, demografů a epidemiologů, potvrdil, že údaje tamního ministerstva zdravotnictví o složení obětí byly přesné. Mezi 7. říjnem 2023 a 5. lednem 2025 zahynulo celkem 42 200 žen, dětí a starších osob. Tato skupina tvořila 56 % všech úmrtí způsobených násilím, což vyvrací dřívější pochybnosti o demografickém rozložení obětí.
Podle autorů studie přišlo o život v důsledku násilí přibližně 3 až 4 % celkové populace Pásma Gazy. Kromě přímých obětí útoků však došlo k podstatnému množství úmrtí způsobených nepřímo. Tato úmrtí mají na svědomí faktory jako podvýživa, nedostatek pitné vody nebo nemožnost léčit běžné i chronické nemoci v rozvráceném zdravotnickém systému.
Přesný počet mrtvých v Gaze byl dlouho předmětem ostrých sporů. Nicméně i vysoký představitel izraelské bezpečnosti nedávno přiznal, že údaje shromážděné zdravotnickými úřady v Gaze jsou v zásadě správné. Podle jeho odhadu bylo při útocích zabito kolem 70 000 Palestinců, přičemž do tohoto čísla nejsou započítány pohřešované osoby pod troskami.
Nová data naznačují, že oficiální statistiky byly soustavně podhodnoceny. Studie vycházela z průzkumu u 2 000 rodin v Gaze, které byly pečlivě vybrány jako reprezentativní vzorek populace. Dotazování prováděli zkušení palestinští tazatelé, což bylo klíčové pro citlivost celého procesu v traumatizovaném prostředí.
Michael Spagat, profesor ekonomie na Royal Holloway a spoluautor studie, uvedl, že přibližně 8 200 úmrtí lze připsat nepřímým důsledkům války. Zároveň však korigoval některé dřívější odhady, které předpovídaly mnohem vyšší poměr nepřímých obětí k těm přímým. Podle něj k tomu přispěla relativně vysoká úroveň tamního zdravotnictví před konfliktem a malá rozloha území.
Studie pokrývá nejintenzivnější období izraelské ofenzívy, která následovala po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023. Zatímco tehdejší vpád radikálů stál život 1 200 lidí, následná odveta v podobě náletů a pozemních operací zdevastovala většinu Pásma Gazy. Humanitární krize vyvrcholila v srpnu loňského roku, kdy experti OSN oficiálně vyhlásili v oblasti hladomor.
Výzkum také zpochybňuje tvrzení izraelských představitelů o poměru zabitých ozbrojenců a civilistů. Izraelská armáda dříve uváděla, že poměr mezi bojovníky a nebojovníky je téměř vyrovnaný. Data z časopisu The Lancet však ukazují na mnohem vyšší podíl civilních obětí, zejména z řad nejzranitelnějších skupin obyvatelstva.
Podobné závěry přinesl i tým z Institutu Maxe Plancka pro demografický výzkum, který odhadl počet obětí ke konci roku 2024 na 78 318. Tento výzkum navíc poukázal na drastické snížení naděje dožití v Pásmu Gazy, která v posledních dvou letech klesla o více než 40 %. Dlouhodobé dopady konfliktu na zdraví populace tak budou patrné ještě desítky let.
Dostat se k definitivnímu a naprosto přesnému číslu bude podle vědců trvat velmi dlouho a vyžádá si obrovské zdroje. I současné údaje pracují s určitou statistickou chybou. Profesor Spagat upozorňuje, že úplné vyúčtování všech lidských životů ztracených v tomto konfliktu se možná nepodaří nikdy dokončit, i když úsilí o rekonstrukci událostí bude pokračovat.
Související
Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců
Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vance do Švýcarska neletí. Dnešní mírové rozhovory s Íránem byly na poslední chvíli zrušeny
před 2 hodinami
Moskva selhala. Mohutný ukrajinský útok rezonuje Ruskem, nespokojenost lidí roste
před 4 hodinami
Tropy i bouřky. Počasí do konce týdne bude typicky letní
včera
Na Hradě budou k vidění korunovační klenoty. První uvidí výstavu školáci
včera
Čechům se vzdálil postup ze skupiny. Pasivitou ztratili nadějně rozehraný zápas s JAR
včera
Víkendová předpověď počasí slibuje i bouřky. Hrozit mají i v úvodu dalšího týdne
včera
Olomouc se rozloučila se statečnou Mašínovou. Bratr z USA nepřijel
včera
Smír ukončil spor ohledně filmu Sbormistr. Dohodu potvrdil soud
včera
Novinky o počasí. Meteorologové aktualizovali výstrahu před vedry
včera
V Bruselu se jedná o Ukrajině. Rutte poslal Rusku rázný vzkaz, USA ocenily evropskou podporu Kyjeva
včera
Macinka udělil medaili Klausovi, pro kterého dříve pracoval
včera
Revoluce v očkování proti chřipce: Na světě je zbrusu nová moderní vakcína
včera
Pokud bude hořet Ukrajina, bude hořet i Moskva, prohlásil Zelenskyj po masivním útoku na ruskou rafinérii
včera
USA jsou připraveny okamžitě obnovit vojenské akce a zavést blokádu Íránu
včera
Hegseth ostře zkritizoval evropské spojence. Pentagon přehodnotí přítomnost amerických sil v Evropě
včera
Fatální chyba. Diplomat řekl, proč se Zelenskyj nesmí setkat s Putinem v Moskvě
včera
Tálibán zakázal mobilní telefony
včera
Ukrajina podnikla největší dronový útok na Moskvu za poslední dva roky
včera
Memorandum o porozumění. Co obsahuje čtrnáctibodový dokument podepsaný Trumpem i Íránem?
včera
Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou mírovou dohodu
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou dohodu, která má podle jeho slov odvrátit hrozbu celosvětové hospodářské deprese. Podle vyjádření vysokých představitelů Spojených států přináší tento krok zemi zásadní úspěch, přestože obsahuje citelné politické i finanční ústupky vůči Teheránu. Cílem ujednání je mimo jiné znovu plně otevřít Hormuzský průliv.
Zdroj: Libor Novák