Počet obětí v Pásmu Gazy byl v první fázi války výrazně vyšší, než uváděly tehdejší oficiální statistiky. Podle nové studie zveřejněné v prestižním lékařském časopise The Lancet zahynulo během prvních 16 měsíců konfliktu více než 75 000 lidí. To je o plných 25 000 více, než kolik v dané době oznamovaly místní úřady.
Výzkum, na kterém se podílel tým ekonomů, demografů a epidemiologů, potvrdil, že údaje tamního ministerstva zdravotnictví o složení obětí byly přesné. Mezi 7. říjnem 2023 a 5. lednem 2025 zahynulo celkem 42 200 žen, dětí a starších osob. Tato skupina tvořila 56 % všech úmrtí způsobených násilím, což vyvrací dřívější pochybnosti o demografickém rozložení obětí.
Podle autorů studie přišlo o život v důsledku násilí přibližně 3 až 4 % celkové populace Pásma Gazy. Kromě přímých obětí útoků však došlo k podstatnému množství úmrtí způsobených nepřímo. Tato úmrtí mají na svědomí faktory jako podvýživa, nedostatek pitné vody nebo nemožnost léčit běžné i chronické nemoci v rozvráceném zdravotnickém systému.
Přesný počet mrtvých v Gaze byl dlouho předmětem ostrých sporů. Nicméně i vysoký představitel izraelské bezpečnosti nedávno přiznal, že údaje shromážděné zdravotnickými úřady v Gaze jsou v zásadě správné. Podle jeho odhadu bylo při útocích zabito kolem 70 000 Palestinců, přičemž do tohoto čísla nejsou započítány pohřešované osoby pod troskami.
Nová data naznačují, že oficiální statistiky byly soustavně podhodnoceny. Studie vycházela z průzkumu u 2 000 rodin v Gaze, které byly pečlivě vybrány jako reprezentativní vzorek populace. Dotazování prováděli zkušení palestinští tazatelé, což bylo klíčové pro citlivost celého procesu v traumatizovaném prostředí.
Michael Spagat, profesor ekonomie na Royal Holloway a spoluautor studie, uvedl, že přibližně 8 200 úmrtí lze připsat nepřímým důsledkům války. Zároveň však korigoval některé dřívější odhady, které předpovídaly mnohem vyšší poměr nepřímých obětí k těm přímým. Podle něj k tomu přispěla relativně vysoká úroveň tamního zdravotnictví před konfliktem a malá rozloha území.
Studie pokrývá nejintenzivnější období izraelské ofenzívy, která následovala po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023. Zatímco tehdejší vpád radikálů stál život 1 200 lidí, následná odveta v podobě náletů a pozemních operací zdevastovala většinu Pásma Gazy. Humanitární krize vyvrcholila v srpnu loňského roku, kdy experti OSN oficiálně vyhlásili v oblasti hladomor.
Výzkum také zpochybňuje tvrzení izraelských představitelů o poměru zabitých ozbrojenců a civilistů. Izraelská armáda dříve uváděla, že poměr mezi bojovníky a nebojovníky je téměř vyrovnaný. Data z časopisu The Lancet však ukazují na mnohem vyšší podíl civilních obětí, zejména z řad nejzranitelnějších skupin obyvatelstva.
Podobné závěry přinesl i tým z Institutu Maxe Plancka pro demografický výzkum, který odhadl počet obětí ke konci roku 2024 na 78 318. Tento výzkum navíc poukázal na drastické snížení naděje dožití v Pásmu Gazy, která v posledních dvou letech klesla o více než 40 %. Dlouhodobé dopady konfliktu na zdraví populace tak budou patrné ještě desítky let.
Dostat se k definitivnímu a naprosto přesnému číslu bude podle vědců trvat velmi dlouho a vyžádá si obrovské zdroje. I současné údaje pracují s určitou statistickou chybou. Profesor Spagat upozorňuje, že úplné vyúčtování všech lidských životů ztracených v tomto konfliktu se možná nepodaří nikdy dokončit, i když úsilí o rekonstrukci událostí bude pokračovat.
Související
Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců
Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Počasí do konce týdne: Mohou se objevit i bouřky
včera
Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis
včera
Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU
včera
Vyzbrojte zaměstnance, protivzdušnou obranu si zaplaťte. Rusko vyzvalo banky, aby se o bezpečnost staraly samy
včera
Extrémní počasí spaluje Evropu. Brutální připomínka klimatické krize, varuje OSN
včera
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
včera
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
včera
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
včera
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
včera
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
včera
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
včera
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
včera
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
včera
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
včera
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
včera
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
včera
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
26. května 2026 21:58
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
26. května 2026 21:04
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
26. května 2026 19:57
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
Pacientům, kteří potřebují například léky na cukrovku nebo srdeční selhání, se ulehčí život. Od letních prázdnin nebudou muset zbytečně obíhat specialisty kvůli pouhému receptu. Změnu prosadilo ministerstvo zdravotnictví vedené Adamem Vojtěchem (ANO).
Zdroj: Jan Hrabě