Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět

Rozsáhlá studie 23 ozbrojených konfliktů za posledních 18 měsíců dospěla k závěru, že mezinárodní právo snažící se zmírnit dopady válek se ocitlo na bodu zlomu. Zpráva s názvem War Watch uvádí, že bylo zabito více než 100 000 civilistů, přičemž mučení a znásilňování jsou páchány téměř beztrestně. Dokument vypracovala Ženevská akademie mezinárodního humanitárního práva a lidských práv.

Odborníci v dokumentu poukazují na konkrétní tragédie, jako je smrt 18 592 dětí v Pásmu Gazy nebo narůstající počty civilních obětí na Ukrajině. V Demokratické republice Kongo byla zaznamenána doslova epidemie sexuálního násilí. Podle autorů studie dosáhlo porušování pravidel takové míry, že bez důsledné mezinárodní snahy o nápravu hrozí úplné zhroucení humanitárních norem.

Vedoucí autor studie Stuart Casey-Maslen varuje, že kruté zločiny se opakují zejména proto, že ty předchozí byly mezinárodním společenstvím tolerovány. Podle něj naše současná akce či nečinnost rozhodne o tom, zda mezinárodní humanitární právo jako takové zcela zanikne. Zákony ozbrojených konfliktů byly přitom po druhé světové válce vytvořeny právě proto, aby chránily bezbranné civilisty.

Průzkum, který sledoval období od července 2024 do konce roku 2025, slouží také jako přímý protipól k tvrzením Donalda Trumpa o ukončení osmi válek během jeho úřadu. Výzkum uvádí, že přesná čísla o všech zabitých civilistech nejsou známa, ale v každém z posledních dvou let bilance bezpečně překročila hranici 100 000 mrtvých. Snahy o stíhání těchto válečných zločinů jsou přitom zatím velmi omezené.

Jedním z nejtragičtějších míst zůstává Gaza, kde populace v důsledku dvouleté války klesla o více než deset procent. Přestože v říjnu 2025 bylo dohodnuto příměří, v následných bojích zahynuly další stovky Palestinců. Celková bilance obětí v této oblasti zahrnuje ke konci roku 2025 kromě tisíců dětí také přibližně 12 400 usmrcených žen.

Na Ukrajině bylo v roce 2025 zabito více civilistů než v obou předchozích letech dohromady, což představuje nárůst o 70 procent oproti roku 2023. Ruské útoky drony se záměrně soustředily na civilní cíle a miliony domácností se ocitly bez elektřiny a základních služeb. Sexuální násilí bylo zdokumentováno téměř v každém sledovaném konfliktu, včetně brutálních činů v Súdánu po pádu města al-Fášir.

Autoři zprávy zdůrazňují, že ačkoliv jsou státy vázány ženevskými úmluvami, realita na bojištích vykazuje čím dál hlubší propast mezi závazky a skutečností. Jako prioritu navrhují řešení rozšířené beztrestnosti za závažná porušení mezinárodního práva. Mezi doporučení patří například přísný zákaz prodeje zbraní do zemí, kde hrozí jejich zneužití k páchání válečných zločinů.

Dalším návrhem je zákaz používání neřízených bomb nebo nepřesného dělostřelectva v obydlených oblastech a omezení útoků pomocí umělé inteligence. Studie rovněž apeluje na systematické stíhání viníků a zajištění finanční podpory pro Mezinárodní trestní soud v Haagu. Problémem však zůstává, že mnoho světových mocností, včetně USA, Ruska či Číny, není členy tohoto soudu.

Související

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Analýza

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.
I. světová válka Komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.

Více souvisejících

válka Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 56 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Martina Sáblíková

Českými vlajkonoši pro závěrečný ceremoniál budou rychlobruslaři Sáblíková a Jílek

Z českého pohledu to byly především jejich hry. Na Milán rozhodně jen tak nezapomenou, ovšem každý z jiného důvodu. Zatímco pro Martinu Sáblíkovou to bylo jedno velké olympijské loučení s kariérou, pro jejího nástupce Metoděje Jílka to byla naopak premiérová olympiáda, na níž se postaral o dva cenné kovy – stříbro z pětikilometrové a zlato z desetikilometrové trati. Po zásluze tak byli vybráni jako ti, kteří budou mít tu čest v neděli večer nést českou vlajku na závěrečném ceremoniálu ve Veroně.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Metoděj Jílek

Jílek se s úspěšnou olympiádou rozloučil 14. místem v masáku, Klaebo jedenáctým zlatem

Předposlední patnáctý soutěžní den zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo přinesl jedny z posledních závodů tohoto sportovního svátku. Naposledy se pod milánskými pěti kruhy představili rychlobruslaři ve svých závodech s hromadným startem. Zúčastnil se i dvojnásobný medailista Metoděj Jílek. Finálový závod, kam se kvalifikoval, proběhl však netypickým způsobem, kdy si startovní pole na začátku nechalo ujet dva závodníky, které nakonec nikdo nedojel, a na Jílka, který čekal, kdy začne závěrečný finiš, nakonec zbylo až 14. místo. Dalším českým olympionikem, který se v sobotu představil, byl skicrossař Daniel Paulus, který v rámci své premiérové olympiády nepostoupil ze čtvrtfinále. Norský běžec Johannes Klaebo zakončil veleúspěšné hry ziskem další zlaté medaile, tentokrát v závodě na 50 km klasicky. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Finové si suverénně došli pro pátý hokejový olympijský bronz. Slováky porazili 6:1

Poté, co hokejisté Slovenska po pátečním debaklu od USA byli smířeni s tím, že Milán pro ně jejich Nagano nebude, věřili, že se jim podaří pod pěti kruhy obhájit alespoň bronz. Stejně jako v semifinále s Američany i v duelu o bronz naši východní sousedé schytali šestigólový příděl. Bylo to tak Finsko, které si dokráčelo pro svůj historicky pátý olympijský bronz suverénním způsobem, když vyhrálo jasně 6:1.

před 9 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Pro skicrossařky bylo maximem osmifinále, v short tracku nedojela Vaňková. Zdráhalová čtrnáctá

V pátečním programu zimních olympijských her se kromě českých biatlonistů v závodu s hromadným startem představila například rychlobruslařka Nikola Zdráhalová, která se sice ukázala na své oblíbené patnáctistovce, ale i proto, že i ona musela projít během olympijských her karanténou a nenacházela se v optimální formě, umístila se nakonec až na 14. místě. Česká reprezentantka se objevila i na shorttratckové trati, konkrétně na její nejdelší možné distanci na 1500 metrů. Petra Vaňková však nedokončila svou čtvrtfinálovou jízdu a skončila jednatřicátá. Osmifinále pak bylo konečnou pro české skicrossařky Dianu Cholenskou a Lucii Krausovou. V akrobatickém lyžování byl k vidění svěřenec olympijského vítěze Aleše Valenty Nicholas Novák, jemuž se v kvalifikaci nevedlo.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Donald Trump

Trump po rozhodnutí soudu zvyšuje globální cla

Americký prezident Donald Trump reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu a zvyšuje globální cla, která jsou podle jeho názoru právně v pořádku, na úroveň 15 procent. Trump to oznámil v sobotu na své sociální síti Truth Social. 

včera

Smutný konec příběhu malého Itala. Po nepovedené transplantaci zemřel

Tragický konec má příběh malého italského chlapce, jemuž bylo zřejmě transplantováno poškozené srdce. Právník rodiny oznámil, že dítě zemřelo. Případ se pod dohledem žalobců vyšetřuje. Soustrast vyjádřila rodině i premiérka. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy