V Pásmu Gazy může zemřít hlady do 48 hodin 14 tisíc dětí

Situace v Gaze se dramaticky zhoršuje a humanitární pracovníci varují, že bez okamžité pomoci může dojít ke katastrofě nevídaných rozměrů. Podle Toma Fletchera, britského diplomata a hlavního koordinátora humanitární pomoci OSN, může během příštích 48 hodin zemřít až 14 000 novorozenců, pokud se k nim nedostane potřebná výživa.

V pondělí sice přes hraniční přechod proniklo pět kamionů s dětskou výživou, avšak tyto zásoby zůstaly jen několik desítek metrů za hranicí a nedostaly se k obyvatelům. Fletcher označil tuto dodávku za naprosto nedostatečnou a upozornil, že hladovějící děti se bez ní neobejdou.

„Chci zachránit co nejvíce z těchto 14 000 dětí. Každá hodina hraje roli,“ prohlásil. Uvedl, že cílem je dnes dostat do Gazy až 100 nákladních aut, i když upozornil, že pracovníci čelí mnoha překážkám a jsou neustále zadržováni nebo zdržováni. I přesto jsou podle něj odhodláni riskovat své životy, aby pomoc dopravili na místo.

Fletcher zdůraznil, že Gaza potřebuje masivní příval pomoci – v jeho slovech „je nutné Gazu zaplavit humanitárními dodávkami“. Varoval, že bez toho bude situace ještě horší, než je dnes. „To číslo 14 000 je otřesné, ale vychází z odhadů našich týmů přímo na místě – v nemocnicích, školách i krizových centrech,“ vysvětlil.

Zároveň upozornil, že mnoho z těchto pracovníků již přišlo o život, ale zbývající lidé dál sbírají údaje a pomáhají ohroženým. Podle něj je zásadní neotálet a dětskou výživu dostat mezi potřebné co nejrychleji.

Zprávy o zhoršujícím se stavu přicházejí v době, kdy se ozývá čím dál ostřejší mezinárodní kritika pokračující izraelské ofenzivy. Přestože se některé státy jako Francie, Kanada či Velká Británie postavily proti dalšímu stupňování násilí, přístup k humanitární pomoci zůstává vážně omezený.

Gaza je na pokraji kolapsu. V troskách domovů, bez vody, jídla a základních léků přežívají miliony civilistů, z nichž nejohroženějšími jsou právě malé děti. Pokud se situace nezmění, varují odborníci, počet obětí poroste dramatickým tempem.

Fletcherův vzkaz světu je jasný: „Není čas čekat, musíme jednat. Pokud se pomoc nedostane k dětem teď, bude příliš pozdě.“ 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí prohlásil, že izraelské ozbrojené síly plánují převzít „úplnou kontrolu“ nad celým Pásmem Gazy. V novém videu zveřejněném na sociální síti Telegram premiér uvedl, že izraelské jednotky „postupují vpřed“ a že intenzita bojů nadále roste. „Nezastavíme se, dokud nedosáhneme vítězství,“ zdůraznil.

Netanjahu současně připustil, že Izrael nesmí dovolit, aby obyvatelstvo Gazy upadlo do hladomoru. Zdůvodnil to nejen „praktickými“, ale i „diplomatickými“ důvody, přičemž připustil, že šířící se obrázky hladu by mohly výrazně zkomplikovat mezinárodní podporu Izraele.

„Naši největší přátelé na světě nám dali jasně najevo: existuje jedna věc, kterou nemohou přijmout – masový hlad. Pokud se tak stane, nebudou nás moci dál podporovat,“ řekl Netanjahu. Přestože nezmínil konkrétní země, za „největší přátele“ jsou obvykle považovány Spojené státy, které jsou klíčovým vojenským a diplomatickým spojencem Izraele.

Bílý dům se k situaci opakovaně vyjádřil kriticky. Prezident Donald Trump při své páteční návštěvě Perského zálivu prohlásil, že lidé v Gaze „hladovějí“ a Spojené státy podniknou kroky, aby tuto situaci „vyřešily“. Podobné obavy vyjádřili také evropští spojenci, včetně Německa a Velké Británie, kteří vyzývají Izrael k umožnění humanitární pomoci.

Podle zpráv z Palestiny mělo v pondělí do Gazy proniknout 50 nákladních aut s moukou, olejem a luštěninami. Izraelská média uvedla, že by mělo být dovezeno i devět vozů s dětskou výživou. I když byly vozy viděny u přechodu Kerem Šalom, zatím není potvrzeno, že by některý z nich skutečně projel.

Podle Organizace spojených národů čelí hladovění celá populace Gazy. Nedávná zpráva uvádí, že každý pátý obyvatel pásma je na hranici hladomoru, a varuje, že bez okamžité pomoci by mohla čtvrtina populace upadnout do naprosté nouze. „Všichni v Gaze mají hlad. Potravinová pomoc musí být umožněna okamžitě, jinak hrozí katastrofa,“ uvedla OSN na sociální síti X.

Zatímco humanitární situace se prudce zhoršuje, izraelská armáda oznámila zesílení útoků v rámci tzv. operace Gideonův vůz, jejímž cílem má být dobytí rozsáhlých území Gazy. Jen za posledních 24 hodin přišlo o život podle palestinské agentury Wafa nejméně 23 lidí. Celkově se za víkend počet obětí vyšplhal až na 130, přičemž mezi mrtvými jsou podle záchranářů i ženy a děti.

Izrael už v neděli zahájil masivní pozemní operaci v severní a jižní části Pásma Gazy, zatímco letecké útoky izraelské armády v noci zabily podle palestinského ministerstva zdravotnictví přes sto lidí. Mezi zasaženými cíli byl i poslední fungující nemocniční komplex v severní části Gazy, což dále prohloubilo humanitární krizi.

Izraelské ozbrojené síly oznámily, že v Gaze operuje pět divizí, které mají „získat úplnou kontrolu“ nad územím, kde právě probíhají boje. Zároveň oznámily záměr přesunout civilní obyvatelstvo pryč z těchto oblastí. Kritici však varují, že by mohlo jít o systematické vysidlování, které se blíží etnickým čistkám.

Situace se zhoršuje i kvůli dlouhodobé blokádě humanitární pomoci. OSN varovala, že 2,1 milionu lidí v Gaze čelí riziku hladomoru. Izrael v neděli oznámil, že umožní omezené dodávky potravin jako dočasné řešení. Tato opatření přicházejí v době, kdy se do Gazy snaží vstoupit nově zřízená americká humanitární organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF). Ta má zajišťovat distribuci potravin, aniž by se pomoc dostala k Hamasu. Organizace plánuje otevřít čtyři distribuční centra, která by měla být funkční do konce května.

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu si podřezal větev? Přiznal, že izraelská rozvědka podporuje palestinské klany v Pásmu Gazy

Kontroverzní krok izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který připustil, že izraelské zpravodajské služby podporují vybrané palestinské klany v Pásmu Gazy, vyvolává silnou kritiku. Podle odborníků i části izraelské politické scény by mohlo jít o další strategickou chybu, která nejen prohloubí chaos, ale zároveň oddálí možnost jakéhokoliv pokroku směrem k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Izraelská armáda

Tragédie v Gaze: Izraelské síly zabily nejméně 60 Palestinců při snaze získat jídlo

Napětí a zoufalství v Pásmu Gazy dosáhly nového tragického vrcholu. Podle místních zdravotnických úřadů izraelské jednotky ve středu zastřelily nejméně 60 Palestinců – většinu z nich ve chvíli, kdy se snažili dostat k potravinové pomoci poskytované nadací Gaza Humanitarian Foundation (GHF), která spolupracuje s Izraelem a Spojenými státy. Další desítky lidí utrpěly zranění.

Více souvisejících

Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucímu napětí nejen ze zahraničí, ale i z vlastního tábora. V sázce je nejzásadnější bezpečnostní rozhodnutí jeho dosavadních dvou prezidentských období — zda Spojené státy zaútočí na íránský jaderný komplex ve Fordo, ukrytý hluboko pod zemí. Zatímco Izrael na Trumpa tlačí, aby se do konfliktu aktivně zapojil, jeho vlastní příznivci z hnutí MAGA i levicoví oponenti varují před zatažením Ameriky do další nekonečné války na Blízkém východě.

včera

Donald Trump

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump

Prezident USA Donald Trump večer vydal sérii ostrých varování vůči Íránu, přičemž se zaměřil zejména na nejvyššího vůdce země ajatolláha Alího Chameneího, kterého na své síti Truth Social označil za „snadný cíl“ a naznačil, že americká trpělivost se rychle vyčerpává. V regionu zároveň narůstá napětí kvůli pokračujícím raketovým útokům mezi Íránem a Izraelem.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné

Nově představený zlatý chytrý telefon nesoucí jméno Donalda Trumpa se stal terčem kritiky odborníků i etických watchdogů. Trump Organization oznámila plány na uvedení vlastního mobilního telefonu, který by měl být „vyroben v USA“ a prodáván za 499 dolarů (přibližně 11 600 Kč). Analytici však tento záměr označují za technicky téměř nemožný a zpochybňují i samotnou etiku tohoto podnikatelského kroku prezidenta Spojených států.

včera

Poslanecká sněmovna

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

včera

Velitelské středisko izraelského letectva dohlížející na údery v Íránu

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua

Izrael usiluje o likvidaci íránského jaderného programu i o oslabení režimu ajatolláha Chameneího, jehož pád by mohl narušit podporu skupin jako Hamás či Hizballáh. Zároveň však hrozí, že by Írán mohl sklouznout do občanské války. Izrael rovněž zřejmě záměrně akcentuje jadernou hrozbu, aby získal podporu Západu, zatímco skutečným cílem může být odvést pozornost od vlastní krize doma i v Gaze.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi

Izraelská armáda v úterý oznámila, že její letectvo provedlo sérii vzdušných útoků na několik lokalit v západním Íránu. Podle oficiálního prohlášení izraelských ozbrojených sil bylo při úderech zasaženo „několik míst a desítky odpalovacích zařízení balistických raket“. Tyto útoky jsou součástí intenzivního vojenského střetu mezi Izraelem a Íránem, který pokračuje již pátý den.

včera

Prezident Trump

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti

Prezident Donald Trump předčasně odcestoval ze summitu G7 v kanadské Albertě a vyvolal tím vlnu spekulací, co stojí za tímto krokem – a především jak bude nyní Spojené státy směřovat ve stále vyhrocenější krizi mezi Izraelem a Íránem. Bílý dům sice uvedl, že odjezd souvisí s vývojem na Blízkém východě, ale sám Trump později na sociální síti Truth Social popřel, že by šlo o reakci na snahu o příměří. „Vracíme se kvůli důležitým věcem,“ uvedl bez dalších podrobností.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

včera

včera

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo

Otevřený vojenský střet mezi Izraelem a Íránem byl podle expertů jen otázkou času. Historické napětí, eskalující rétorika a obavy z íránského jaderného programu vytvořily výbušné prostředí, které vyústilo v konflikt. Podle odborníků bude válka výrazně delší než předchozí střety a její rozsah může záviset na tom, zda se do ní zapojí i další mocnosti – zejména Spojené státy, které zatím volí zdrženlivost.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války

Evropská unie dnes ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině, přičemž šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila noční útok na Kyjev za jeden z nejničivějších od začátku války. V souvislosti s děním na Blízkém východě pak varovala před nárůstem napětí v regionu a nutností tvrdého postoje vůči Íránu.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka

Poslanecká sněmovna se dnes sešla k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Schůzi vyvolaly opoziční strany ANO a SPD v reakci na tzv. bitcoinovou kauzu, kvůli níž nedávno rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Opozice požaduje i odchod ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a konec celé vlády. Jedná se již o čtvrtý pokus opozice svrhnout kabinet v tomto volebním období.

včera

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

včera

včera

včera

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

včera

16. června 2025 21:43

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy