V Pásmu Gazy může zemřít hlady do 48 hodin 14 tisíc dětí

Situace v Gaze se dramaticky zhoršuje a humanitární pracovníci varují, že bez okamžité pomoci může dojít ke katastrofě nevídaných rozměrů. Podle Toma Fletchera, britského diplomata a hlavního koordinátora humanitární pomoci OSN, může během příštích 48 hodin zemřít až 14 000 novorozenců, pokud se k nim nedostane potřebná výživa.

V pondělí sice přes hraniční přechod proniklo pět kamionů s dětskou výživou, avšak tyto zásoby zůstaly jen několik desítek metrů za hranicí a nedostaly se k obyvatelům. Fletcher označil tuto dodávku za naprosto nedostatečnou a upozornil, že hladovějící děti se bez ní neobejdou.

„Chci zachránit co nejvíce z těchto 14 000 dětí. Každá hodina hraje roli,“ prohlásil. Uvedl, že cílem je dnes dostat do Gazy až 100 nákladních aut, i když upozornil, že pracovníci čelí mnoha překážkám a jsou neustále zadržováni nebo zdržováni. I přesto jsou podle něj odhodláni riskovat své životy, aby pomoc dopravili na místo.

Fletcher zdůraznil, že Gaza potřebuje masivní příval pomoci – v jeho slovech „je nutné Gazu zaplavit humanitárními dodávkami“. Varoval, že bez toho bude situace ještě horší, než je dnes. „To číslo 14 000 je otřesné, ale vychází z odhadů našich týmů přímo na místě – v nemocnicích, školách i krizových centrech,“ vysvětlil.

Zároveň upozornil, že mnoho z těchto pracovníků již přišlo o život, ale zbývající lidé dál sbírají údaje a pomáhají ohroženým. Podle něj je zásadní neotálet a dětskou výživu dostat mezi potřebné co nejrychleji.

Zprávy o zhoršujícím se stavu přicházejí v době, kdy se ozývá čím dál ostřejší mezinárodní kritika pokračující izraelské ofenzivy. Přestože se některé státy jako Francie, Kanada či Velká Británie postavily proti dalšímu stupňování násilí, přístup k humanitární pomoci zůstává vážně omezený.

Gaza je na pokraji kolapsu. V troskách domovů, bez vody, jídla a základních léků přežívají miliony civilistů, z nichž nejohroženějšími jsou právě malé děti. Pokud se situace nezmění, varují odborníci, počet obětí poroste dramatickým tempem.

Fletcherův vzkaz světu je jasný: „Není čas čekat, musíme jednat. Pokud se pomoc nedostane k dětem teď, bude příliš pozdě.“ 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí prohlásil, že izraelské ozbrojené síly plánují převzít „úplnou kontrolu“ nad celým Pásmem Gazy. V novém videu zveřejněném na sociální síti Telegram premiér uvedl, že izraelské jednotky „postupují vpřed“ a že intenzita bojů nadále roste. „Nezastavíme se, dokud nedosáhneme vítězství,“ zdůraznil.

Netanjahu současně připustil, že Izrael nesmí dovolit, aby obyvatelstvo Gazy upadlo do hladomoru. Zdůvodnil to nejen „praktickými“, ale i „diplomatickými“ důvody, přičemž připustil, že šířící se obrázky hladu by mohly výrazně zkomplikovat mezinárodní podporu Izraele.

„Naši největší přátelé na světě nám dali jasně najevo: existuje jedna věc, kterou nemohou přijmout – masový hlad. Pokud se tak stane, nebudou nás moci dál podporovat,“ řekl Netanjahu. Přestože nezmínil konkrétní země, za „největší přátele“ jsou obvykle považovány Spojené státy, které jsou klíčovým vojenským a diplomatickým spojencem Izraele.

Bílý dům se k situaci opakovaně vyjádřil kriticky. Prezident Donald Trump při své páteční návštěvě Perského zálivu prohlásil, že lidé v Gaze „hladovějí“ a Spojené státy podniknou kroky, aby tuto situaci „vyřešily“. Podobné obavy vyjádřili také evropští spojenci, včetně Německa a Velké Británie, kteří vyzývají Izrael k umožnění humanitární pomoci.

Podle zpráv z Palestiny mělo v pondělí do Gazy proniknout 50 nákladních aut s moukou, olejem a luštěninami. Izraelská média uvedla, že by mělo být dovezeno i devět vozů s dětskou výživou. I když byly vozy viděny u přechodu Kerem Šalom, zatím není potvrzeno, že by některý z nich skutečně projel.

Podle Organizace spojených národů čelí hladovění celá populace Gazy. Nedávná zpráva uvádí, že každý pátý obyvatel pásma je na hranici hladomoru, a varuje, že bez okamžité pomoci by mohla čtvrtina populace upadnout do naprosté nouze. „Všichni v Gaze mají hlad. Potravinová pomoc musí být umožněna okamžitě, jinak hrozí katastrofa,“ uvedla OSN na sociální síti X.

Zatímco humanitární situace se prudce zhoršuje, izraelská armáda oznámila zesílení útoků v rámci tzv. operace Gideonův vůz, jejímž cílem má být dobytí rozsáhlých území Gazy. Jen za posledních 24 hodin přišlo o život podle palestinské agentury Wafa nejméně 23 lidí. Celkově se za víkend počet obětí vyšplhal až na 130, přičemž mezi mrtvými jsou podle záchranářů i ženy a děti.

Izrael už v neděli zahájil masivní pozemní operaci v severní a jižní části Pásma Gazy, zatímco letecké útoky izraelské armády v noci zabily podle palestinského ministerstva zdravotnictví přes sto lidí. Mezi zasaženými cíli byl i poslední fungující nemocniční komplex v severní části Gazy, což dále prohloubilo humanitární krizi.

Izraelské ozbrojené síly oznámily, že v Gaze operuje pět divizí, které mají „získat úplnou kontrolu“ nad územím, kde právě probíhají boje. Zároveň oznámily záměr přesunout civilní obyvatelstvo pryč z těchto oblastí. Kritici však varují, že by mohlo jít o systematické vysidlování, které se blíží etnickým čistkám.

Situace se zhoršuje i kvůli dlouhodobé blokádě humanitární pomoci. OSN varovala, že 2,1 milionu lidí v Gaze čelí riziku hladomoru. Izrael v neděli oznámil, že umožní omezené dodávky potravin jako dočasné řešení. Tato opatření přicházejí v době, kdy se do Gazy snaží vstoupit nově zřízená americká humanitární organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF). Ta má zajišťovat distribuci potravin, aniž by se pomoc dostala k Hamasu. Organizace plánuje otevřít čtyři distribuční centra, která by měla být funkční do konce května.

Související

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 
Palestina, pásmo Gazy

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin

Izrael plánuje výstavbu „humanitárního města“ v Rafahu na jihu pásma Gazy pro statisíce palestinských uprchlíků. Podle ministra obrany Israela Katze má jít o uzavřenou zónu, kterou budou spravovat mezinárodní orgány a Palestinci nebudou moci odejít. Projekt, inspirovaný návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa na přesídlení Palestinců do jiných zemí, čelí ostré kritice. Podle právníka by mohl představovat válečný zločin, proti se postavila i Británie s Katarem.

Více souvisejících

Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by vyhrálo ANO. Starostové v novém průzkumu předčili SPD

Sněmovní volby by na přelomu června a července vyhrálo opoziční hnutí ANO, které je ochotna podpořit téměř třetina voličů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News, v němž Starostové a nezávislí přeskočili SPD a dostali se na třetí místo. Poslanecké mandáty by získalo celkem šest kandidujících subjektů. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Evropská unie

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém

Evropská komise hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Změna by měla zamezit situacím, kdy členské státy obcházejí podmínky přesouváním prostředků mezi programy. Návrh počítá s rozšířením stávajícího mechanismu podmíněnosti na veškeré financování z unijního rozpočtu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy