Situace v Gaze se dramaticky zhoršuje a humanitární pracovníci varují, že bez okamžité pomoci může dojít ke katastrofě nevídaných rozměrů. Podle Toma Fletchera, britského diplomata a hlavního koordinátora humanitární pomoci OSN, může během příštích 48 hodin zemřít až 14 000 novorozenců, pokud se k nim nedostane potřebná výživa.
V pondělí sice přes hraniční přechod proniklo pět kamionů s dětskou výživou, avšak tyto zásoby zůstaly jen několik desítek metrů za hranicí a nedostaly se k obyvatelům. Fletcher označil tuto dodávku za naprosto nedostatečnou a upozornil, že hladovějící děti se bez ní neobejdou.
„Chci zachránit co nejvíce z těchto 14 000 dětí. Každá hodina hraje roli,“ prohlásil. Uvedl, že cílem je dnes dostat do Gazy až 100 nákladních aut, i když upozornil, že pracovníci čelí mnoha překážkám a jsou neustále zadržováni nebo zdržováni. I přesto jsou podle něj odhodláni riskovat své životy, aby pomoc dopravili na místo.
Fletcher zdůraznil, že Gaza potřebuje masivní příval pomoci – v jeho slovech „je nutné Gazu zaplavit humanitárními dodávkami“. Varoval, že bez toho bude situace ještě horší, než je dnes. „To číslo 14 000 je otřesné, ale vychází z odhadů našich týmů přímo na místě – v nemocnicích, školách i krizových centrech,“ vysvětlil.
Zároveň upozornil, že mnoho z těchto pracovníků již přišlo o život, ale zbývající lidé dál sbírají údaje a pomáhají ohroženým. Podle něj je zásadní neotálet a dětskou výživu dostat mezi potřebné co nejrychleji.
Zprávy o zhoršujícím se stavu přicházejí v době, kdy se ozývá čím dál ostřejší mezinárodní kritika pokračující izraelské ofenzivy. Přestože se některé státy jako Francie, Kanada či Velká Británie postavily proti dalšímu stupňování násilí, přístup k humanitární pomoci zůstává vážně omezený.
Gaza je na pokraji kolapsu. V troskách domovů, bez vody, jídla a základních léků přežívají miliony civilistů, z nichž nejohroženějšími jsou právě malé děti. Pokud se situace nezmění, varují odborníci, počet obětí poroste dramatickým tempem.
Fletcherův vzkaz světu je jasný: „Není čas čekat, musíme jednat. Pokud se pomoc nedostane k dětem teď, bude příliš pozdě.“
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí prohlásil, že izraelské ozbrojené síly plánují převzít „úplnou kontrolu“ nad celým Pásmem Gazy. V novém videu zveřejněném na sociální síti Telegram premiér uvedl, že izraelské jednotky „postupují vpřed“ a že intenzita bojů nadále roste. „Nezastavíme se, dokud nedosáhneme vítězství,“ zdůraznil.
Netanjahu současně připustil, že Izrael nesmí dovolit, aby obyvatelstvo Gazy upadlo do hladomoru. Zdůvodnil to nejen „praktickými“, ale i „diplomatickými“ důvody, přičemž připustil, že šířící se obrázky hladu by mohly výrazně zkomplikovat mezinárodní podporu Izraele.
„Naši největší přátelé na světě nám dali jasně najevo: existuje jedna věc, kterou nemohou přijmout – masový hlad. Pokud se tak stane, nebudou nás moci dál podporovat,“ řekl Netanjahu. Přestože nezmínil konkrétní země, za „největší přátele“ jsou obvykle považovány Spojené státy, které jsou klíčovým vojenským a diplomatickým spojencem Izraele.
Bílý dům se k situaci opakovaně vyjádřil kriticky. Prezident Donald Trump při své páteční návštěvě Perského zálivu prohlásil, že lidé v Gaze „hladovějí“ a Spojené státy podniknou kroky, aby tuto situaci „vyřešily“. Podobné obavy vyjádřili také evropští spojenci, včetně Německa a Velké Británie, kteří vyzývají Izrael k umožnění humanitární pomoci.
Podle zpráv z Palestiny mělo v pondělí do Gazy proniknout 50 nákladních aut s moukou, olejem a luštěninami. Izraelská média uvedla, že by mělo být dovezeno i devět vozů s dětskou výživou. I když byly vozy viděny u přechodu Kerem Šalom, zatím není potvrzeno, že by některý z nich skutečně projel.
Podle Organizace spojených národů čelí hladovění celá populace Gazy. Nedávná zpráva uvádí, že každý pátý obyvatel pásma je na hranici hladomoru, a varuje, že bez okamžité pomoci by mohla čtvrtina populace upadnout do naprosté nouze. „Všichni v Gaze mají hlad. Potravinová pomoc musí být umožněna okamžitě, jinak hrozí katastrofa,“ uvedla OSN na sociální síti X.
Zatímco humanitární situace se prudce zhoršuje, izraelská armáda oznámila zesílení útoků v rámci tzv. operace Gideonův vůz, jejímž cílem má být dobytí rozsáhlých území Gazy. Jen za posledních 24 hodin přišlo o život podle palestinské agentury Wafa nejméně 23 lidí. Celkově se za víkend počet obětí vyšplhal až na 130, přičemž mezi mrtvými jsou podle záchranářů i ženy a děti.
Izrael už v neděli zahájil masivní pozemní operaci v severní a jižní části Pásma Gazy, zatímco letecké útoky izraelské armády v noci zabily podle palestinského ministerstva zdravotnictví přes sto lidí. Mezi zasaženými cíli byl i poslední fungující nemocniční komplex v severní části Gazy, což dále prohloubilo humanitární krizi.
Izraelské ozbrojené síly oznámily, že v Gaze operuje pět divizí, které mají „získat úplnou kontrolu“ nad územím, kde právě probíhají boje. Zároveň oznámily záměr přesunout civilní obyvatelstvo pryč z těchto oblastí. Kritici však varují, že by mohlo jít o systematické vysidlování, které se blíží etnickým čistkám.
Situace se zhoršuje i kvůli dlouhodobé blokádě humanitární pomoci. OSN varovala, že 2,1 milionu lidí v Gaze čelí riziku hladomoru. Izrael v neděli oznámil, že umožní omezené dodávky potravin jako dočasné řešení. Tato opatření přicházejí v době, kdy se do Gazy snaží vstoupit nově zřízená americká humanitární organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF). Ta má zajišťovat distribuci potravin, aniž by se pomoc dostala k Hamasu. Organizace plánuje otevřít čtyři distribuční centra, která by měla být funkční do konce května.
Související
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců
Aktuálně se děje
včera
Bývalý princ Andrew je opět na svobodě. Vyšetřování ale pokračuje
včera
Muž mohl mít na svědomí tři životy. Napadl taxikářku, pak se srazil s autem
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Policie je po letech obvinila
včera
Curleři se dočkali první výhry pod pěti kruhy. V akci byli sdruženáři, bronz v Big Airu získal pražský rodák
včera
Policie obvinila dva lidi z týrání zvířat v Litoměřicích
včera
Zemřel Jim Čert, hudebník s komplikovanou minulostí
včera
Všichni jsou si rovni před zákonem, řekl Starmer ke kauze bývalého prince Andrewa
včera
ZOH: Slalom rozhodl nedokončenou jízdou McGrath, týmový závod skokanů chumelenice
včera
Zimní počasí potrápí jih republiky. Hrozí komplikace v dopravě
včera
Pavel jmenuje Červeného ministrem v pondělí, potvrdil budoucí šéf resortu po schůzce na Hradě
včera
Raději pavouky než Trumpa. Průzkum zjistil, který hmyz je populárnější než prezident USA
včera
Policie prohledává Andrewovo sídlo. Král Karel, princ William a vévodkyně Kate jsou hluboce znepokojeni
včera
Za zatčením Andrewa zřejmě stojí britská skupina Republic. Přiznejte, proč jste ho chránil, tlačí na krále
včera
Policie zatkla Andrewa v den jeho narozenin. Teď může prohledat jeho sídlo
včera
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
včera
Trump stojí na prahu životního rozhodnutí. Američanům dodnes nevysvětlil, proč by chtěl zaútočit na Írán
včera
Bratr britského krále, bývalý princ Andrew, byl zatčen policií
včera
Větrné elektrárny jsou pro hlupáky, prohlásil Trump. Shodou v době, kdy polovina Evropy postaví obří centrum
včera
CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu
včera
Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí
Jihokorejský soud uznal bývalého prezidenta Jun Sok-jola vinným z osnování vzpoury a odsoudil jej k doživotnímu trestu odnětí svobody. Pětašedesátiletý politik čelil obžalobě v souvislosti se svým neúspěšným pokusem o zavedení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek představuje vyvrcholení největší politické krize v zemi za poslední desetiletí.
Zdroj: Libor Novák