KOMENTÁŘ | Miliardáři by mohli zastavit hlad i chudobu. Nechtějí, a nikdo to po nich ani nemůže chtít

Čisté jmění amerických miliardářů dosahuje 6,22 bilionu dolarů, částky tak obrovské, že ji lze jen stěží pochopit. A přesto právě tato koncentrace bohatství v rukou několika stovek jednotlivců ukazuje, jak dramatický potenciál by mohl mít koordinovaný zásah soukromého kapitálu. Pokud by se tito lidé rozhodli jednat, měli by moc měnit celý svět – doslova.

V americkém i globálním kontextu se k vyjádření majetku jednotlivce, zejména miliardářů, běžně používá pojem net worth, tedy čisté jmění. Tento ukazatel představuje rozdíl mezi celkovými aktivy a závazky dané osoby. Je však nezbytné rozlišovat mezi nominálním (tzv. papírovým) a likvidním bohatstvím – tedy částí, kterou lze okamžitě použít, převést či utratit bez ztráty hodnoty.

K aktuálnímu datu označuje magazín Forbes za nejbohatšího člověka planety Elona Muska, jehož čisté jmění dosahuje 394,2 miliardy dolarů. Následují Larry Ellison (279,3 miliardy), Mark Zuckerberg (252,8 miliardy) a Jeff Bezos (236 miliard dolarů). 

Přesná likvidita těchto částek je sice sporná, neboť jejich výše kolísá v závislosti na akciových trzích a tržních oceněních firem, nicméně rozsah jejich majetku je natolik významný, že jejich rozhodnutí – například investice, prodej podílů či změna strategického směřování – mohou ovlivnit nejen tržní prostředí, ale i technologický vývoj či makroekonomická data.

Při srovnání čistého jmění těchto osob s bohatstvím některých států vyvstává do očí bijící kontrast. Například Muskovo jmění je srovnatelné s celkovým čistým majetkem domácností v zemích jako Katar, Maroko či Etiopie. V některých případech jej dokonce dvojnásobně převyšuje – například ve srovnání se Srbskem, Litvou nebo Islandem. Je však nutné podotknout, že srovnání nezahrnuje majetek vlád a států jako takových, pouze soukromé domácnosti, jejichž celkový čistý majetek může být jak kladný, tak záporný.

Skutečně zarážející kontrast se však ukazuje při srovnání s nejchudšími zeměmi světa. Čisté jmění Muska převyšuje celkové bohatství některých států až čtyřicetinásobně – například v případě Čadu, Konga či Mauritánie. V případě států jako Burundi, Sierra Leone, Východní Timor, Gambie, Středoafrická republika či Džibutsko přesahuje jeho majetek hodnotu jejich domácností dokonce stonásobně. 

U nejzranitelnějších ekonomik, jakými jsou Guinea-Bissau, Lesotho nebo Surinam, pak Muskovo jmění odpovídá až dvousetnásobku jejich celkového čistého majetku. Tato čísla ukazují extrémní disproporci mezi individuálním bohatstvím nejbohatších osob a majetkem celých států, jejichž miliony obyvatel denně čelí základním existenčním výzvám, jako je hlad, žízeň či ohrožení válečnými konflikty.

Samozřejmě nikdo nemůže od nejbohatších lidí planety očekávat, že rozprodají svá aktiva a investují je přímo do chudých zemí. Faktem ale zůstává, že miliardářů – zejména ve Spojených státech – je natolik mnoho, že jejich koordinovaný přístup by měl potenciál zásadně ovlivnit globální ekonomické nerovnosti. Podle dat serveru Inequality.org vlastnilo v září loňského roku celkem 801 amerických miliardářů souhrnný majetek ve výši 6,22 bilionu dolarů, což odpovídá přibližně 131 bilionům korun.

Tato suma dalece přesahuje hrubý domácí produkt mnoha středně velkých ekonomik a je dokonce vyšší než národní bohatství všech afrických zemí dohromady. Dokonce jde o zhruba 1,5 % celkového světového bohatství. Jinými slovy – bohatství několika stovek jednotlivců by teoreticky mohlo pokrýt roční veřejné rozpočty desítek států, financovat přístup ke vzdělání, zdravotní péči nebo infrastruktuře pro stovky milionů lidí.

I přes aktivity některých jednotlivců, jako je Bill Gates či Warren Buffett, zůstává skutečně systémová filantropie výjimkou, nikoli pravidlem. Otázkou tak není, zda je možné svět měnit skrze soukromý kapitál – ale zda k tomu existuje vůle, veřejný tlak a strukturální pobídky, které by tento potenciál přeměnily ve skutečný globální dopad. A odpověď je docela jasná – neexistuje, a nikdo to po miliardářích ani nemůže chtít. 

Jaká je skutečná moc tak vysokých částek?

Otázka, co se reálně dá pořídit za 6,22 bilionu dolarů, tedy kombinované jmění všech amerických miliardářů, je do značné míry hypotetická a z praktického hlediska irelevantní. Přesto má své ilustrativní kouzlo. Průměrný člověk by měl denně vypít přibližně tři litry vody. Pokud bychom předpokládali, že jeden litr balené vody stojí 50 centů, odpovídá tato částka zhruba 12,44 bilionům jednolitrových lahví.

Na planetě žije přibližně osm miliard lidí. Pokud bychom každému z nich zajistili tři litry balené vody denně, pokryl by tento objem bezmála 518 dní, tedy jeden rok a pět měsíců nepřetržité dodávky vody pro celé lidstvo – čistě z bohatství amerických miliardářů. A to jde pouze o základní spotřebu jednoho elementárního zdroje.

Tato analogie samozřejmě neříká, že by bylo efektivní nebo logické alokovat veškerý kapitál tímto způsobem. Ukazuje však měřítko extrémního soustředění globálního bohatství – takového, které by teoreticky mohlo vyřešit řadu základních civilizačních výzev, od přístupu k pitné vodě přes základní zdravotní péči až po energetickou bezpečnost.

Auta pro miliony lidí

Přejděme k trochu představitelnějším příkladům. Rodinný vůz Škoda Superb Combi stojí přibližně 975 tisíc korun, což při aktuálním kurzu odpovídá zhruba 46 tisícům dolarů. Pokud bychom celkové jmění všech amerických miliardářů – tedy 6,22 bilionu dolarů – použili výhradně na nákup těchto vozů, bylo by možné pořídit přibližně 135 milionů automobilů této třídy. V globálním měřítku by tak každý 59. obyvatel planety dostal nový Superb Combi.

Tato čísla jsou ale stále tak enormní a abstraktní, že dává smysl posunout se k ještě nákladnějším položkám – a samozřejmě zůstat u automobilů. Supersport Bugatti Chiron, jeden z nejluxusnějších a nejexkluzivnějších vozů světa, vychází zhruba na 70 milionů korun, což odpovídá přibližně 3,33 milionu dolarů. Cena se přitom může lišit podle individuálních přání zákazníka, jako jsou barevné kombinace, typy kůže či speciální aerodynamické úpravy.

Pokud bychom celkové jmění amerických miliardářů ve výši 6,22 bilionu dolarů hypoteticky alokovali na nákup těchto automobilových skvostů, vyšlo by to na zhruba 1,87 milionu vozů Bugatti Chiron. To znamená, že každý 4278. obyvatel planety by dostal jeden z nejdražších sériově vyráběných vozů současnosti.

Zajímavé je porovnání s národními vozovými parky. Například Česká republika má podle údajů z roku 2023 cca 6,43 milionu osobních automobilů. Kdyby tedy američtí miliardáři vyměnili celý svůj majetek za Bugatti, dostalo by se na výměnu přibližně 29 % českého vozového parku. Nové Bugatti Chiron by ale dostal každý Chorvat, Litevec nebo Slovinec. 

Z výše uvedených přepočtů jasně vyplývá, že individuální bohatství několika set lidí má potenciál, který přesahuje možnosti většiny států. Ať už jde o dodávku pitné vody pro celou planetu na více než rok, masivní obnovu vozového parku, nebo symbolické, avšak nesmírně drahé dary v podobě supersportů – soukromé jmění miliardářů má reálnou schopnost měnit podmínky života milionů, možná miliard lidí.

Jak zachránit stovky milionů životů v praxi?

Například kvalitní spacák je možné pořídit za zhruba 170 dolarů. Za jmění amerických miliardářů by bylo možné pořídit přes 36 miliard kvalitních spacáků, což znamená, že každý obyvatel planety by jich mohl dostat více než čtyři – například na zimu, nouzové situace, nebo pro uprchlíky a lidi bez přístřeší. 

Potenciál takového řešení je obrovský: i když spacák nenahradí domov, představuje okamžité zlepšení podmínek pro stovky milionů lidí žijících v extrémní chudobě nebo na útěku. A zatímco výstavba domů by byla nákladná, pomalá a organizačně složitá, distribuce spacáků je levná, rychlá a logisticky zvládnutelná – přesto zůstává nerealizovanou možností.

Pokud bychom z celkového majetku amerických miliardářů – tedy 6,22 bilionu dolarů – poskytli každému obyvateli planety jeden kvalitní spacák za 170 dolarů a zároveň zajistili dvouměsíční dávku pitné vody (počítáno 3 litry denně po 50 centech za litr), celkové náklady by činily 2,08 bilionu dolarů. 

I po takto rozsáhlém výdaji by miliardářům stále zůstalo přibližně 4,14 bilionu dolarů – suma, která převyšuje roční hrubý domácí produkt všech afrických zemí dohromady. Jedná se o částku, za kterou by bylo možné zajistit potravinovou bezpečnost pro každého hladovějícího člověka na světě, a to po několik měsíců. Jinými slovy: i po zajištění základního přežití celé planety by tito jednotlivci stále disponovali prostředky schopnými měnit osudy stovek milionů lidí. 

Spacák a voda pro každého by znamenala drastické zlepšení podmínek pro ty nejchudší lidi na světě. Uspokojení základních lidských potřeb – jako je přístup k pitné vodě a bezpečné přespání – má dopad, který dalece přesahuje samotné přežití. Když lidé nejsou nuceni denně bojovat o vodu nebo teplo, uvolňuje se prostor pro vzdělávání, práci, péči o rodinu a budování komunit.

Zajištění těchto minimálních jistot vytváří základní stabilitu, která je předpokladem pro rozvoj – nejen ekonomický, ale i společenský a demokratický. Děti mohou chodit do školy místo toho, aby sháněly vodu, a dospělí se mohou zapojit do ekonomiky místo přežívání v nouzi.

Nemůžeme nikoho nutit

Hypotéza, že soustředění takto obrovských prostředků v rukou velmi úzké elity má planetární dosah, se tak potvrzuje. Nejde o teoretické sci-fi, ale o praktickou ekonomickou realitu. To, co v globálním měřítku vyžaduje roky vyjednávání mezi státy, může několik desítek či stovek osob změnit během měsíců – pokud budou chtít.

A právě v tom je jádro problému. Kapitál s takovým dosahem je koncentrován v prostředí bez demokratické kontroly, a jeho využití zůstává plně v rukou jednotlivců, jejichž motivace jsou často ryze soukromé. Místo systémových reforem tak zůstáváme u ojedinělých případů filantropie. Skutečná síla těchto peněz však leží jinde: v možnosti přeskládat globální ekonomickou mapu. Možnost to je. Otázkou zůstává – bude někdy i vůle?

Pravdou ovšem zůstává, že jde o jejich peníze a je jen a pouze na nich, jak svých možností využijí. Demokracie ani žádný právní rámec nedává společnosti nárok určovat, jak mají miliardáři se svým majetkem nakládat – stejně jako nikdo nemůže běžnému občanovi přikázat, aby daroval polovinu výplaty na charitu. 

Zároveň ale platí, že s velkým bohatstvím přichází i mimořádná odpovědnost. A i když je nelze nutit, veřejnost má plné právo se ptát, proč ti, kdo mohou měnit svět, raději kupují soukromé jachty a plánují lety do vesmíru. e

Související

Ilustrační fotografie. Komentář

Chceme-li chránit demokracii, musíme chránit i její jazyk. S označením „dezolát“ by se mělo šetřit

Označení „dezolát“ se z okrajového výrazu stalo běžnou nálepkou i ve vážně míněné publicistice. Když ho v titulku použije nejčtenější české médium, nejde už jen o slang nebo bezpředmětné urážky napříč běžnými občany, ale o dehonestaci. Případ filmu Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří Čechů na Ukrajinu, ukazuje, jak se jazyk může stát nástrojem rozdělování. A jak největší médium v zemi, místo ochrany svobodné diskuse, podkopává její základy.
Prezident Trump v Mar-a-Lago. Komentář

Roosevelt dokázal, že demokracie potřebuje pojistky. Ustojí ale americká demokracie Trumpa?

Před 85 lety přepsal Franklin Delano Roosevelt dějiny amerického prezidentství. Potřetí za sebou byl nominován do nejvyššího úřadu a narušil dosavadní nepsanou tradici, podle níž prezidenti po dvou funkčních obdobích odcházeli. Roosevelt se však nezastavil ani po třetím mandátu, v roce 1944 totiž kandidoval znovu a vyhrál i počtvrté. Právě tato výjimečná skutečnost vedla americký Kongres k přijetí 22. dodatku ústavy, který od roku 1951 oficiálně zakazuje výkon prezidentské funkce více než dvakrát.

Více souvisejících

komentář nejbohatší lidé světa Elon Musk Jeff Bezos Mark Zuckerberg (majitel sítě Facebook) hlad chudoba

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 7 minutami

Následek zemětřesení, ilustrační fotografie

Zemětřesení na Kamčatce bylo šestým nejsilnějším v historii. Proč se všechna odehrála na tom samém místě?

Dnes, přibližně v 11:30 místního času, zasáhlo pobřeží Kamčatky ve východní části Ruska zemětřesení o síle 8,8 stupně Richterovy škály. Toto silné zemětřesení, které se zařadilo mezi deset nejsilnějších v historii a je největší od roku 2011, způsobilo škody na budovách ve městě Petropavlovsk-Kamčatskij, které leží jen 119 km od epicentra. Následně byla vyhlášena varování před tsunami a evakuace v Rusku, Japonsku a na Havaji, s doporučením i pro Filipíny, Indonésii a dokonce Nový Zéland a Peru.

před 9 minutami

Léky, ilustrační foto

Zdravotnictví v USA je byznys. Vysoké clo na evropské léky bude Američany bolet, bankrotují už dnes

Spojené státy zavádějí 15% clo na dovoz evropských léků, včetně známých značek jako Ozempic na léčbu cukrovky či Keytruda, sloužící k imunoterapii při rakovině. Zatímco vláda prezidenta Donalda Trumpa krok hájí jako podporu domácí výroby, existuje riziko masivních dopadů na pacienty. Zvýšení cen může nejvíce zasáhnout seniory a chronicky nemocné, kteří už nyní bojují s vysokými náklady na péči v jednom z nejdražších zdravotnických systémů světa.

před 48 minutami

Gaza

V Pásmu Gazy dál umírají lidé hlady. Většinou jde o děti

V posledních týdnech došlo v Gaze k výraznému nárůstu úmrtí způsobených podvýživou. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že 63 z celkových 74 úmrtí v roce 2025, která jsou spojená s podvýživou, v červenci. Po tomto oznámení se ale situace ještě zhoršila, když ministr zdravotnictví v Gaze ohlásil dalších sedm úmrtí způsobených podvýživou v posledních 24 hodinách.

před 1 hodinou

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025)

Ať koná policie, vyzvala Decroix po konci koordinátora bitcoinové kauzy

Někdejší ústavní soudce David Uhlíř, jehož ministerstvo spravedlnosti určilo jako koordinátora v tzv. bitcoinové kauzy, která stála místo ministra Pavla Blažka (ODS), ukončil své působení ve funkci. Podle úřadu naplnil svěřené zadání. Nyní jsou na řadě orgány činné v trestním řízení, konstatovala ministryně Eva Decroix (ODS).

před 1 hodinou

Obří vlny

Los Angeles varuje před "ničivým" vzestupem vody. Ve Francouzské Polynésii se čekají čtyřmetrové vlny

Národní meteorologická služba v Los Angeles uvedla, že měřicí stanice v Port San Luis "zaznamenala rychlý a ničivý" vzestup vody, kdy hladina vzrostla z nízkého přílivu na vysoký během několika minut. V příspěvku na X pak doplnila: "Nepokoušejte se vrátit do zaplavených oblastí, protože voda bude ustupovat, ale může se několikrát vrátit v průběhu následujících 24 hodin. První vlna nemusí být ta největší."

před 2 hodinami

Evropská unie

EU zřejmě nezavede sankce proti Izraeli do konce léta. Úředníci jsou na dovolené

Země Evropské unie se přibližují k dohodě o plánu, který má potrestat Izrael za humanitární krizi v Gaze, v úterý na setkání v Bruselu se ale rozhodly zatím sankce neuvalit. Plán, který by měl pozastavit účast Izraele na výzkumném programu Horizon, podle webu Politico potřebuje získat širší podporu od dalších členských států.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Velké vlny

Tsunami pevninu zasáhne v celém Pacifiku, varuje expert. Uvidí se, jak bude silná

Zemětřesení o síle 8,8 magnituda, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, patří podle seismologů k nejsilnějším, jaké byly kdy zaznamenány. Následná vlna tsunami nyní ohrožuje široké oblasti Tichého oceánu, včetně Havaje a západního pobřeží Spojených států. První varovné signály dorazily během hodin, ale klíčové faktory, jako například síla a výška vlny v různých oblastech, zůstávají zatím otevřené.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Keir Starmer (labouristi)

Británie uzná palestinskou státnost, prohlásil Starmer

Britský premiér Sir Keir Starmer oznámil, že Spojené království uzná státnost Palestiny, což znamená zásadní změnu v britské zahraniční politice. Tento krok přichází po letech stagnace v mírovém procesu a měl by podpořit oživení vyhlídek na dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

před 5 hodinami

Velké vlny

Havaj a Japonsko zasáhly první vlny přesahující 1,5 metru

Tsunami vlny stále rostou a zasahují různé části Tichomoří. Podle Japonské meteorologické agentury byla v Iwate, na severovýchodním pobřeží Japonska, zaznamenána vlna o výšce 1,3 metru v přístavu Kuji. Agentura varuje, že vlny mohou dál růst.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Čvančara si dá od Mönchengladbachu pauzu. V příští sezóně bude hostovat v Turecku

Český fotbalový reprezentant Tomáš Čvančara bude v příští sezóně hrát v tureckém Antalyasporu. Na ročním hostování v tomto klubu se dohodly obě strany, tedy Antalyaspor a Borussia Mönchengladbach.

Zdroj: David Holub

Další zprávy