Čisté jmění amerických miliardářů dosahuje 6,22 bilionu dolarů, částky tak obrovské, že ji lze jen stěží pochopit. A přesto právě tato koncentrace bohatství v rukou několika stovek jednotlivců ukazuje, jak dramatický potenciál by mohl mít koordinovaný zásah soukromého kapitálu. Pokud by se tito lidé rozhodli jednat, měli by moc měnit celý svět – doslova.
V americkém i globálním kontextu se k vyjádření majetku jednotlivce, zejména miliardářů, běžně používá pojem net worth, tedy čisté jmění. Tento ukazatel představuje rozdíl mezi celkovými aktivy a závazky dané osoby. Je však nezbytné rozlišovat mezi nominálním (tzv. papírovým) a likvidním bohatstvím – tedy částí, kterou lze okamžitě použít, převést či utratit bez ztráty hodnoty.
K aktuálnímu datu označuje magazín Forbes za nejbohatšího člověka planety Elona Muska, jehož čisté jmění dosahuje 394,2 miliardy dolarů. Následují Larry Ellison (279,3 miliardy), Mark Zuckerberg (252,8 miliardy) a Jeff Bezos (236 miliard dolarů).
Přesná likvidita těchto částek je sice sporná, neboť jejich výše kolísá v závislosti na akciových trzích a tržních oceněních firem, nicméně rozsah jejich majetku je natolik významný, že jejich rozhodnutí – například investice, prodej podílů či změna strategického směřování – mohou ovlivnit nejen tržní prostředí, ale i technologický vývoj či makroekonomická data.
Při srovnání čistého jmění těchto osob s bohatstvím některých států vyvstává do očí bijící kontrast. Například Muskovo jmění je srovnatelné s celkovým čistým majetkem domácností v zemích jako Katar, Maroko či Etiopie. V některých případech jej dokonce dvojnásobně převyšuje – například ve srovnání se Srbskem, Litvou nebo Islandem. Je však nutné podotknout, že srovnání nezahrnuje majetek vlád a států jako takových, pouze soukromé domácnosti, jejichž celkový čistý majetek může být jak kladný, tak záporný.
Skutečně zarážející kontrast se však ukazuje při srovnání s nejchudšími zeměmi světa. Čisté jmění Muska převyšuje celkové bohatství některých států až čtyřicetinásobně – například v případě Čadu, Konga či Mauritánie. V případě států jako Burundi, Sierra Leone, Východní Timor, Gambie, Středoafrická republika či Džibutsko přesahuje jeho majetek hodnotu jejich domácností dokonce stonásobně.
U nejzranitelnějších ekonomik, jakými jsou Guinea-Bissau, Lesotho nebo Surinam, pak Muskovo jmění odpovídá až dvousetnásobku jejich celkového čistého majetku. Tato čísla ukazují extrémní disproporci mezi individuálním bohatstvím nejbohatších osob a majetkem celých států, jejichž miliony obyvatel denně čelí základním existenčním výzvám, jako je hlad, žízeň či ohrožení válečnými konflikty.
Samozřejmě nikdo nemůže od nejbohatších lidí planety očekávat, že rozprodají svá aktiva a investují je přímo do chudých zemí. Faktem ale zůstává, že miliardářů – zejména ve Spojených státech – je natolik mnoho, že jejich koordinovaný přístup by měl potenciál zásadně ovlivnit globální ekonomické nerovnosti. Podle dat serveru Inequality.org vlastnilo v září loňského roku celkem 801 amerických miliardářů souhrnný majetek ve výši 6,22 bilionu dolarů, což odpovídá přibližně 131 bilionům korun.
Tato suma dalece přesahuje hrubý domácí produkt mnoha středně velkých ekonomik a je dokonce vyšší než národní bohatství všech afrických zemí dohromady. Dokonce jde o zhruba 1,5 % celkového světového bohatství. Jinými slovy – bohatství několika stovek jednotlivců by teoreticky mohlo pokrýt roční veřejné rozpočty desítek států, financovat přístup ke vzdělání, zdravotní péči nebo infrastruktuře pro stovky milionů lidí.
I přes aktivity některých jednotlivců, jako je Bill Gates či Warren Buffett, zůstává skutečně systémová filantropie výjimkou, nikoli pravidlem. Otázkou tak není, zda je možné svět měnit skrze soukromý kapitál – ale zda k tomu existuje vůle, veřejný tlak a strukturální pobídky, které by tento potenciál přeměnily ve skutečný globální dopad. A odpověď je docela jasná – neexistuje, a nikdo to po miliardářích ani nemůže chtít.
Jaká je skutečná moc tak vysokých částek?
Otázka, co se reálně dá pořídit za 6,22 bilionu dolarů, tedy kombinované jmění všech amerických miliardářů, je do značné míry hypotetická a z praktického hlediska irelevantní. Přesto má své ilustrativní kouzlo. Průměrný člověk by měl denně vypít přibližně tři litry vody. Pokud bychom předpokládali, že jeden litr balené vody stojí 50 centů, odpovídá tato částka zhruba 12,44 bilionům jednolitrových lahví.
Na planetě žije přibližně osm miliard lidí. Pokud bychom každému z nich zajistili tři litry balené vody denně, pokryl by tento objem bezmála 518 dní, tedy jeden rok a pět měsíců nepřetržité dodávky vody pro celé lidstvo – čistě z bohatství amerických miliardářů. A to jde pouze o základní spotřebu jednoho elementárního zdroje.
Tato analogie samozřejmě neříká, že by bylo efektivní nebo logické alokovat veškerý kapitál tímto způsobem. Ukazuje však měřítko extrémního soustředění globálního bohatství – takového, které by teoreticky mohlo vyřešit řadu základních civilizačních výzev, od přístupu k pitné vodě přes základní zdravotní péči až po energetickou bezpečnost.
Auta pro miliony lidí
Přejděme k trochu představitelnějším příkladům. Rodinný vůz Škoda Superb Combi stojí přibližně 975 tisíc korun, což při aktuálním kurzu odpovídá zhruba 46 tisícům dolarů. Pokud bychom celkové jmění všech amerických miliardářů – tedy 6,22 bilionu dolarů – použili výhradně na nákup těchto vozů, bylo by možné pořídit přibližně 135 milionů automobilů této třídy. V globálním měřítku by tak každý 59. obyvatel planety dostal nový Superb Combi.
Tato čísla jsou ale stále tak enormní a abstraktní, že dává smysl posunout se k ještě nákladnějším položkám – a samozřejmě zůstat u automobilů. Supersport Bugatti Chiron, jeden z nejluxusnějších a nejexkluzivnějších vozů světa, vychází zhruba na 70 milionů korun, což odpovídá přibližně 3,33 milionu dolarů. Cena se přitom může lišit podle individuálních přání zákazníka, jako jsou barevné kombinace, typy kůže či speciální aerodynamické úpravy.
Pokud bychom celkové jmění amerických miliardářů ve výši 6,22 bilionu dolarů hypoteticky alokovali na nákup těchto automobilových skvostů, vyšlo by to na zhruba 1,87 milionu vozů Bugatti Chiron. To znamená, že každý 4278. obyvatel planety by dostal jeden z nejdražších sériově vyráběných vozů současnosti.
Zajímavé je porovnání s národními vozovými parky. Například Česká republika má podle údajů z roku 2023 cca 6,43 milionu osobních automobilů. Kdyby tedy američtí miliardáři vyměnili celý svůj majetek za Bugatti, dostalo by se na výměnu přibližně 29 % českého vozového parku. Nové Bugatti Chiron by ale dostal každý Chorvat, Litevec nebo Slovinec.
Z výše uvedených přepočtů jasně vyplývá, že individuální bohatství několika set lidí má potenciál, který přesahuje možnosti většiny států. Ať už jde o dodávku pitné vody pro celou planetu na více než rok, masivní obnovu vozového parku, nebo symbolické, avšak nesmírně drahé dary v podobě supersportů – soukromé jmění miliardářů má reálnou schopnost měnit podmínky života milionů, možná miliard lidí.
Jak zachránit stovky milionů životů v praxi?
Například kvalitní spacák je možné pořídit za zhruba 170 dolarů. Za jmění amerických miliardářů by bylo možné pořídit přes 36 miliard kvalitních spacáků, což znamená, že každý obyvatel planety by jich mohl dostat více než čtyři – například na zimu, nouzové situace, nebo pro uprchlíky a lidi bez přístřeší.
Potenciál takového řešení je obrovský: i když spacák nenahradí domov, představuje okamžité zlepšení podmínek pro stovky milionů lidí žijících v extrémní chudobě nebo na útěku. A zatímco výstavba domů by byla nákladná, pomalá a organizačně složitá, distribuce spacáků je levná, rychlá a logisticky zvládnutelná – přesto zůstává nerealizovanou možností.
Pokud bychom z celkového majetku amerických miliardářů – tedy 6,22 bilionu dolarů – poskytli každému obyvateli planety jeden kvalitní spacák za 170 dolarů a zároveň zajistili dvouměsíční dávku pitné vody (počítáno 3 litry denně po 50 centech za litr), celkové náklady by činily 2,08 bilionu dolarů.
I po takto rozsáhlém výdaji by miliardářům stále zůstalo přibližně 4,14 bilionu dolarů – suma, která převyšuje roční hrubý domácí produkt všech afrických zemí dohromady. Jedná se o částku, za kterou by bylo možné zajistit potravinovou bezpečnost pro každého hladovějícího člověka na světě, a to po několik měsíců. Jinými slovy: i po zajištění základního přežití celé planety by tito jednotlivci stále disponovali prostředky schopnými měnit osudy stovek milionů lidí.
Spacák a voda pro každého by znamenala drastické zlepšení podmínek pro ty nejchudší lidi na světě. Uspokojení základních lidských potřeb – jako je přístup k pitné vodě a bezpečné přespání – má dopad, který dalece přesahuje samotné přežití. Když lidé nejsou nuceni denně bojovat o vodu nebo teplo, uvolňuje se prostor pro vzdělávání, práci, péči o rodinu a budování komunit.
Zajištění těchto minimálních jistot vytváří základní stabilitu, která je předpokladem pro rozvoj – nejen ekonomický, ale i společenský a demokratický. Děti mohou chodit do školy místo toho, aby sháněly vodu, a dospělí se mohou zapojit do ekonomiky místo přežívání v nouzi.
Nemůžeme nikoho nutit
Hypotéza, že soustředění takto obrovských prostředků v rukou velmi úzké elity má planetární dosah, se tak potvrzuje. Nejde o teoretické sci-fi, ale o praktickou ekonomickou realitu. To, co v globálním měřítku vyžaduje roky vyjednávání mezi státy, může několik desítek či stovek osob změnit během měsíců – pokud budou chtít.
A právě v tom je jádro problému. Kapitál s takovým dosahem je koncentrován v prostředí bez demokratické kontroly, a jeho využití zůstává plně v rukou jednotlivců, jejichž motivace jsou často ryze soukromé. Místo systémových reforem tak zůstáváme u ojedinělých případů filantropie. Skutečná síla těchto peněz však leží jinde: v možnosti přeskládat globální ekonomickou mapu. Možnost to je. Otázkou zůstává – bude někdy i vůle?
Pravdou ovšem zůstává, že jde o jejich peníze a je jen a pouze na nich, jak svých možností využijí. Demokracie ani žádný právní rámec nedává společnosti nárok určovat, jak mají miliardáři se svým majetkem nakládat – stejně jako nikdo nemůže běžnému občanovi přikázat, aby daroval polovinu výplaty na charitu.
Zároveň ale platí, že s velkým bohatstvím přichází i mimořádná odpovědnost. A i když je nelze nutit, veřejnost má plné právo se ptát, proč ti, kdo mohou měnit svět, raději kupují soukromé jachty a plánují lety do vesmíru. e
Související

Chceme-li chránit demokracii, musíme chránit i její jazyk. S označením „dezolát“ by se mělo šetřit

Roosevelt dokázal, že demokracie potřebuje pojistky. Ustojí ale americká demokracie Trumpa?
komentář , nejbohatší lidé světa , Elon Musk , Jeff Bezos , Mark Zuckerberg (majitel sítě Facebook) , hlad , chudoba
Aktuálně se děje
před 2 minutami

Ozzy Osbourne na poslední cestě. Rakev vzali do ulic Birminghamu, přišla i rodina
před 7 minutami

Zemětřesení na Kamčatce bylo šestým nejsilnějším v historii. Proč se všechna odehrála na tom samém místě?
před 9 minutami

Zdravotnictví v USA je byznys. Vysoké clo na evropské léky bude Američany bolet, bankrotují už dnes
před 48 minutami

V Pásmu Gazy dál umírají lidé hlady. Většinou jde o děti
před 1 hodinou

Ať koná policie, vyzvala Decroix po konci koordinátora bitcoinové kauzy
před 1 hodinou

Los Angeles varuje před "ničivým" vzestupem vody. Ve Francouzské Polynésii se čekají čtyřmetrové vlny
před 2 hodinami

EU zřejmě nezavede sankce proti Izraeli do konce léta. Úředníci jsou na dovolené
před 3 hodinami

Živě Havaj má to nejhorší za sebou, tsunami u Japonska a Kalifornie nabývají na síle
před 3 hodinami

Tsunami pevninu zasáhne v celém Pacifiku, varuje expert. Uvidí se, jak bude silná
před 3 hodinami

Trumpova obchodní válka: Evropská unie má dohodu, Čína je ale úplně jiný příběh
před 4 hodinami

Policisté stříleli při zákroku v Ivančicích. Útočník je po smrti
před 4 hodinami

Británie uzná palestinskou státnost, prohlásil Starmer
před 5 hodinami

Havaj a Japonsko zasáhly první vlny přesahující 1,5 metru
před 5 hodinami

Helikoptéry nad Los Angeles varují před tsunami. Na Havaj dorazily první vlny
před 6 hodinami

Mnohdy pomalé, ale nevyzpytatelné a smrtící. Co jsou vlny tsunami a jak se na ně připravit?
před 6 hodinami

Mimořádná zpráva Živě Ruskem otřáslo jedno z nejsilnějších zemětřesení v historii. Japonsko i Amerika evakuují miliony lidí
před 8 hodinami

První předpověď počasí na příští týden. Ještě se ochladí
včera

Britové konečně odhalili, jak se rozloučí s legendárním Ozzym Osbournem
včera

Nešťastný a nedoceněný umělec své doby. Van Gogh zemřel před 135 lety
včera
Čvančara si dá od Mönchengladbachu pauzu. V příští sezóně bude hostovat v Turecku
Český fotbalový reprezentant Tomáš Čvančara bude v příští sezóně hrát v tureckém Antalyasporu. Na ročním hostování v tomto klubu se dohodly obě strany, tedy Antalyaspor a Borussia Mönchengladbach.
Zdroj: David Holub