Nešťastný a nedoceněný umělec své doby. Van Gogh zemřel před 135 lety

Nizozemský malíř Vincent van Gogh je poměrně známou historickou postavou. Do všeobecného povědomí vstoupil tím, že si uřízl ucho a zastřelil se. Faktem je, že to byl psychicky nemocný a nešťastný muž, jehož dílo se dočkalo uznání až dlouho po jeho smrti.

Vincent van Gogh se narodil dne 30. března 1853. O jeho dětství se toho moc neví, vyrůstal se svými pěti sourozenci. Nejlepší vztahy měl se svým o čtyři roky mladším bratrem Theodorem, který se později stal jeho mecenášem a snažil se prodávat jeho obrazy. Nutno zmínit, že to se mu zrovna moc nedařilo. O van Goghova díla byl zájem teprve až po jeho tragické smrti.

V oblasti výtvarného umění se začal Vincent van Gogh pohybovat již jako teenager. Když mu bylo šestnáct let, zaměstnali ho v galerii v Haagu. Po nějakém čase se přesunul na pobočku této galerie v Londýně. V tomto městě nestrávil moc času, protože se zde nešťastně zamiloval a naprosto zdrcený se vrátil do Nizozemí. Nedlouho poté ho z galerie propustili a Vincent začal hledat v těžkých časech útěchu ve víře a rozhodl se dokonce studovat teologii. Studia ovšem po roce ukončil a vrhnul se na umění.

Jeho mladší bratr Theo si brzy všiml jeho výtvarného nadání a ve tvorbě ho velmi podporoval, a to i finančně. Zaplatil mu i hodiny u významných umělců dané doby. Zpočátku Vincent van Gogh čerpal inspiraci pro svou tvorbu ve venkovském prostředí, kde bydlel. Z tohoto období pochází jeho první známé dílo s názvem Jedlíci brambor. Později se inspiroval v japonském umění, a tak začal ve svých obrazech používat světlé barvy a napodobovat japonské kompozice.

Když bylo van Goghovi 33 let, odstěhoval se se svým mladším bratrem, donátorem a věčným společníkem Theodorem, do Paříže. Bratři zde bydleli na Montmartru a jejich soužití nebývalo vždy idylické. S Vincentem bylo totiž často těžké vycházet kvůli jeho komplikované povaze. Pobyt v Paříži se ukázal být pro umělce zásadní, protože zde přišel do kontaktu s předními malíři impresionismu. Z tohoto uměleckého směru si vzal pro svá díla práci se světlem a barvami, techniku si ponechal svou vlastní. Začal také více používat kontrastní barvy, hlavně modrou a oranžovou, což se stalo poznávacím znamením jeho obrazů.

V Paříži van Gogh nevydržel dlouho, po dvou letech se přesunul do Arles. Právě zde vznikla asi jeho nejznámější série vyobrazení slunečnic. Umělec v místním kraji našel nejenom inspiraci pro tvorbu, ale také klid v nádherné přírodě u svého domu, kde si chtěl zahojit svou podlomenou psychiku. To se mu ovšem moc nedařilo, protože si neodpustil svůj oblíbený absint. Pod jeho vlivem si prý měl před Vánoci roku 1888 uříznout ucho, čemuž ještě navíc předcházela hádka s uměleckým přítelem Paulem Gauguinem. Na psychický stav van Gogha nemělo kromě alkoholu bohužel dobrý vliv ani jeho milované malování. Tehdy se totiž do barev naprosto běžně přidávaly toxické látky, jako je olovo nebo arsen.

Zanedlouho po nešťastném incidentu byl van Gogh hospitalizován v psychiatrické léčebně, kde stále maloval. Jeho psychický stav se na jaře 1890 zdánlivě zlepšil natolik, že mohl kliniku opustit. To ovšem ještě umělec netušil, že se mu deprese výrazně zhorší a čeká ho jenom pár měsíců života. Dne 27. července 1890 se střelil do břicha, dle některých badatelů ho měli postřelit nešťastnou náhodou dva opilí mladíci. Za dva dny van Gogh zranění podlehl, bylo mu pouhých 37 let.

Van Goghovo dílo bylo doceněno až dlouho po jeho smrti. Teprve na počátku 20. století se pořádaly první velké výstavy jeho obrazů, Van Goghovo muzeum v Amsterdamu se dočkalo vybudování a otevření až v roce 1973. Zatímco za svého života Vincent van Gogh nenaplňoval svými obrazy galerie a prodal jenom jeden kus, dnes stojí jeho dílo miliony.

Související

Více souvisejících

van gogh Umění historie

Aktuálně se děje

před 14 minutami

včera

včera

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

včera

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

včera

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

včera

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

včera

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

včera

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

včera

Mette Frederiksen

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

včera

Prezident Trump

Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

včera

Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

včera

Americký pas, ilustrační foto

Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

včera

Julian Assange, autor: David G. Silvers, Cancillería del Ecuador

Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

včera

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která nedávno získala Nobelovu cenu za mír, poskytla svůj první televizní rozhovor od převratných událostí v zemi. V rozhovoru pro stanici Fox News prozradila, že s Donaldem Trumpem naposledy hovořila loni v říjnu. Jejich telefonát se uskutečnil právě v den, kdy bylo oznámeno její ocenění prestižní cenou. Od té doby nebyli v žádném přímém kontaktu, což vyvolává otázky o budoucích vztazích.

včera

5. ledna 2026 22:02

Smutná zpráva v úvodu roku. Zemřel kněz Miloslav Fiala

Českou náboženskou obec zasáhla v úvodních dnech nového kalendářního roku smutná zpráva. Zemřel kněz a někdejší rozhlasový redaktor Miloslav Fiala, jehož před několika lety vyznamenal prezident. Fialovi bylo 97 let. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy