Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

Dvojí občanství, tedy možnost být občanem dvou nebo více zemí současně, je trendem, který v posledních letech nabývá na síle. Zatímco dříve šlo především o přirozený proces u imigrantů, kteří si chtěli uchovat vazbu na svou vlast, dnes poptávku táhnou bohatí lidé i obyčejní občané z rozvinutých zemí. Například ve Spojeném království se počet lidí s více pasy mezi lety 2011 a 2021 zdvojnásobil a podobný nárůst zájmu hlásí i Spojené státy, kde se o emigraci podle průzkumů zajímá každý pátý občan.

Motivace k získání druhého pasu jsou různé. Pro Američany, kteří tvoří stále větší podíl klientů specializovaných firem, jde často o reakci na vnitropolitické napětí nebo o snahu cestovat na politicky neutrálnějším dokumentu. Britové zase po brexitu hledají cestu, jak si zajistit ztracenou svobodu pohybu v rámci Evropské unie. V turbulentních časech funguje druhý pas jako „plán B“, který majiteli dovoluje opustit zemi v případě krize, aniž by se musel spoléhat na víza nebo omezenou dobu pobytu.

Cesty k novému občanství vedou nejčastěji přes rodinné kořeny, dlouhodobý pobyt nebo investice. Občanství na základě původu vyžaduje doložení předků z dané země, přičemž pravidla se v jednotlivých státech liší. Naturalizace je pak cestou pro ty, kteří v zemi legálně žijí několik let, ovládají jazyk a prokážou znalost místní kultury. Tato cesta je však zdlouhavá a v některých zemích, jako je Británie, i finančně náročná, s poplatky přesahujícími v přepočtu 50 tisíc korun.

Zcela specifickou kategorií jsou programy „občanství za investici“, které jsou však v současnosti pod silným tlakem regulátorů. Evropská unie proti těmto tzv. zlatým pasům tvrdě zakročila, což v roce 2025 vedlo k ukončení kontroverzního programu na Maltě. Přesto se objevují nové alternativy. Například tichomořský stát Nauru spustil program pro posílení klimatické odolnosti, kde za příspěvek do státního fondu ve výši 105 tisíc dolarů získáte pas umožňující bezvízový vstup do desítek zemí včetně Singapuru nebo Hongkongu.

Země jako Itálie nebo Portugalsko v poslední době své podmínky výrazně zpřísňují. Italský vládní dekret z roku 2025 například omezil přenos občanství po předcích pouze na dvě generace a zavedl poplatky pro Italy žijící v zahraničí za přístup ke zdravotnímu systému. Tato opatření mají zabránit zneužívání pasů lidmi, kteří s Itálií nemají žádné reálné pouto. Podobně i Španělsko ukončilo svůj program zlatých víz v reakci na bytovou krizi a tlak na realitní trh.

I přes tento trend zpřísňování se objevují nové příležitosti v Latinské Americe. Argentina plánuje na rok 2026 spustit investiční program s minimální hranicí 500 tisíc dolarů, který by investorům nabídl jeden z nejsilnějších pasů v regionu bez nutnosti trvalého pobytu. Salvador zase experimentuje s občanstvím vázaným na investice do bitcoinu. Tyto země sázejí na to, že přilákají kapitál od lidí, kteří hledají flexibilitu a diverzifikaci svých občanských práv.

Dvojí občanství s sebou však nese i rizika a povinnosti. USA a Eritrea jsou jediné země, které daní své občany bez ohledu na to, kde na světě žijí. Další komplikací může být povinná vojenská služba, což se ukázalo jako kritický problém pro muže s ruským nebo ukrajinským pasem během probíhajícího konfliktu. V takových případech může být druhý pas doslova otázkou života a smrti, protože umožňuje legální odchod ze země a ochranu v zahraničí.

Ve Spojených státech se navíc objevují politické snahy o úplný zákaz dvojího občanství. Republikánský senátor Bernie Moreno představil návrh zákona, který by nutil naturalizované Američany vzdát se svých původních pasů pod heslem „všechno, nebo nic“. Ačkoliv odborníci považují takový zákon za pravděpodobně neústavní a těžko vymahatelný, samotná diskuse o něm ukazuje, že éra bezproblémového držení více pasů může brzy skončit.

Odborníci se shodují, že pokud máte možnost získat druhé občanství, neměli byste váhat. Pravidla se mění, programy zdražují a brány, které jsou dnes otevřené, se mohou zítra uzavřít. Jak říká profesor práva Peter Spiro, nárok na občanství není vytesán do kamene a je lepší si jej zajistit jako pojistku pro budoucnost svých dětí. V dnešním nestabilním světě totiž platí jednoduché pravidlo: berte, dokud můžete.

Související

Cestovní pas, ilustrační foto

Nejsilnější pasy světa: V TOP 10 se umístilo i Česko, Slovensko si vede ještě lépe

Televize CNN zveřejnila nový žebříček nejmocnějších cestovních dokladů planety. Podle aktuální zprávy Henley Passport Index, která čerpá z exkluzivních dat Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA), vládne světu mobility asijský městský stát Singapur. Jeho občané se bez nutnosti žádat předem o vízum dostanou do 192 z celkem 227 sledovaných destinací. Singapur si tak upevnil pozici globálního lídra v oblasti cestovní svobody.
Cestovní pas, ilustrační foto

Velká Británie kvůli úmrtí královny Alžběty II. mění cestovní pasy

Británie po 70 letech a necelém roce od úmrtí královny Alžběty II. představila změny v pasových cestovních dokladech. Konkrétně byla upravena úvodní stránka pasů. Nové pasy již nebudou vydávány "jménem královny", nýbrž nyní nesou jméno "krále" Karla III. Pasy s původním designem zůstávají stále platné, a to až do vyčerpání zásob, a také budou i nadále vydávány.

Více souvisejících

pasy hranice

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 10 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 11 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 14 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 15 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy