Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

Dvojí občanství, tedy možnost být občanem dvou nebo více zemí současně, je trendem, který v posledních letech nabývá na síle. Zatímco dříve šlo především o přirozený proces u imigrantů, kteří si chtěli uchovat vazbu na svou vlast, dnes poptávku táhnou bohatí lidé i obyčejní občané z rozvinutých zemí. Například ve Spojeném království se počet lidí s více pasy mezi lety 2011 a 2021 zdvojnásobil a podobný nárůst zájmu hlásí i Spojené státy, kde se o emigraci podle průzkumů zajímá každý pátý občan.

Motivace k získání druhého pasu jsou různé. Pro Američany, kteří tvoří stále větší podíl klientů specializovaných firem, jde často o reakci na vnitropolitické napětí nebo o snahu cestovat na politicky neutrálnějším dokumentu. Britové zase po brexitu hledají cestu, jak si zajistit ztracenou svobodu pohybu v rámci Evropské unie. V turbulentních časech funguje druhý pas jako „plán B“, který majiteli dovoluje opustit zemi v případě krize, aniž by se musel spoléhat na víza nebo omezenou dobu pobytu.

Cesty k novému občanství vedou nejčastěji přes rodinné kořeny, dlouhodobý pobyt nebo investice. Občanství na základě původu vyžaduje doložení předků z dané země, přičemž pravidla se v jednotlivých státech liší. Naturalizace je pak cestou pro ty, kteří v zemi legálně žijí několik let, ovládají jazyk a prokážou znalost místní kultury. Tato cesta je však zdlouhavá a v některých zemích, jako je Británie, i finančně náročná, s poplatky přesahujícími v přepočtu 50 tisíc korun.

Zcela specifickou kategorií jsou programy „občanství za investici“, které jsou však v současnosti pod silným tlakem regulátorů. Evropská unie proti těmto tzv. zlatým pasům tvrdě zakročila, což v roce 2025 vedlo k ukončení kontroverzního programu na Maltě. Přesto se objevují nové alternativy. Například tichomořský stát Nauru spustil program pro posílení klimatické odolnosti, kde za příspěvek do státního fondu ve výši 105 tisíc dolarů získáte pas umožňující bezvízový vstup do desítek zemí včetně Singapuru nebo Hongkongu.

Země jako Itálie nebo Portugalsko v poslední době své podmínky výrazně zpřísňují. Italský vládní dekret z roku 2025 například omezil přenos občanství po předcích pouze na dvě generace a zavedl poplatky pro Italy žijící v zahraničí za přístup ke zdravotnímu systému. Tato opatření mají zabránit zneužívání pasů lidmi, kteří s Itálií nemají žádné reálné pouto. Podobně i Španělsko ukončilo svůj program zlatých víz v reakci na bytovou krizi a tlak na realitní trh.

I přes tento trend zpřísňování se objevují nové příležitosti v Latinské Americe. Argentina plánuje na rok 2026 spustit investiční program s minimální hranicí 500 tisíc dolarů, který by investorům nabídl jeden z nejsilnějších pasů v regionu bez nutnosti trvalého pobytu. Salvador zase experimentuje s občanstvím vázaným na investice do bitcoinu. Tyto země sázejí na to, že přilákají kapitál od lidí, kteří hledají flexibilitu a diverzifikaci svých občanských práv.

Dvojí občanství s sebou však nese i rizika a povinnosti. USA a Eritrea jsou jediné země, které daní své občany bez ohledu na to, kde na světě žijí. Další komplikací může být povinná vojenská služba, což se ukázalo jako kritický problém pro muže s ruským nebo ukrajinským pasem během probíhajícího konfliktu. V takových případech může být druhý pas doslova otázkou života a smrti, protože umožňuje legální odchod ze země a ochranu v zahraničí.

Ve Spojených státech se navíc objevují politické snahy o úplný zákaz dvojího občanství. Republikánský senátor Bernie Moreno představil návrh zákona, který by nutil naturalizované Američany vzdát se svých původních pasů pod heslem „všechno, nebo nic“. Ačkoliv odborníci považují takový zákon za pravděpodobně neústavní a těžko vymahatelný, samotná diskuse o něm ukazuje, že éra bezproblémového držení více pasů může brzy skončit.

Odborníci se shodují, že pokud máte možnost získat druhé občanství, neměli byste váhat. Pravidla se mění, programy zdražují a brány, které jsou dnes otevřené, se mohou zítra uzavřít. Jak říká profesor práva Peter Spiro, nárok na občanství není vytesán do kamene a je lepší si jej zajistit jako pojistku pro budoucnost svých dětí. V dnešním nestabilním světě totiž platí jednoduché pravidlo: berte, dokud můžete.

Související

Cestovní pas, ilustrační foto

Velká Británie kvůli úmrtí královny Alžběty II. mění cestovní pasy

Británie po 70 letech a necelém roce od úmrtí královny Alžběty II. představila změny v pasových cestovních dokladech. Konkrétně byla upravena úvodní stránka pasů. Nové pasy již nebudou vydávány "jménem královny", nýbrž nyní nesou jméno "krále" Karla III. Pasy s původním designem zůstávají stále platné, a to až do vyčerpání zásob, a také budou i nadále vydávány.
Cestovní pas Ruské federace, ilustrační fotografie. Autor: Alexander Nrjwolf

Ukrajinská tajná služba hlásí nález ruských pasů v objektech církve

Ukrajinská tajná služba SBU informovala o tom, že dokončila prohlídky v diecézích ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu v několika oblastech země. Tvrdí, že v nich našla mimo jiné ruské pasy, prokremelskou literaturu nebo vlajku takzvaného Novoruska. Série razií ukrajinských bezpečnostních složek v objektech této církve začala letos v říjnu, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Více souvisejících

pasy hranice

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Ropa, ilustrační fotografie

USA oznámily, že převezmou kontrolu nad veškerou venezuelskou ropou

Americký ministr energetiky Chris Wright ve středu oznámil, že Spojené státy budou prodávat venezuelskou ropu po neomezenou dobu. Toto prohlášení zaznělo jen krátce poté, co americké síly v severním Atlantiku zabavily další sankcionovaný tanker. Podle Wrighta plánuje Washington nejprve prodat nahromaděné zásoby suroviny a následně převzít kontrolu nad veškerou budoucí produkcí této jihoamerické země.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump odmítá podpořit Machadovou do čela Venezuely, protože dostala Nobelovu cenu místo něj

Vztahy mezi Bílým domem a venezuelskou opozicí procházejí nečekanou krizí. Donald Trump, který ještě nedávno označoval svržení Nicoláse Madura za historický úspěch své administrativy, nyní odmítá podpořit Maríu Corinu Machadovou v čele země. Přestože tato držitelka Nobelovy ceny za mír označila americkou intervenci za „velký krok pro svobodu“, u prezidenta narazila na nečekanou překážku – jeho vlastní ambice.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump opět zaútočil na Evropu: Rusko a Čína se NATO bez USA ani trochu nebojí

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti Truth Social ostře zaútočil na evropské spojence a zpochybnil akceschopnost Severoatlantické aliance. Ve svém příspěvku psaném velkými písmeny prohlásil, že Rusko a Čína mají z NATO bez účasti Spojených států „nulový strach“. Trump tím reagoval na kritiku, která se na něj snesla z Evropy poté, co Bílý dům potvrdil, že zvažuje různé cesty k ovládnutí Grónska.

před 3 hodinami

Vrtulník MH-6 Little Bird nad tankerem

Spojené státy zadržely pronásledovaný tanker plující pod ruskou vlajkou

Americké ozbrojené síly v severním Atlantiku úspěšně završily dramatickou operaci a zmocnily se ropného tankeru Marinera, který se v uplynulých týdnech snažil uniknout námořní blokádě. Informaci dnes odpoledne oficiálně potvrdilo Evropské velitelství USA (EUCOM). Plavidlo, které se dříve jmenovalo Bella 1 a plulo pod vlajkou Guyany, bylo obsazeno speciálními jednotkami v mezinárodních vodách jižně od Islandu na základě zatykače vydaného americkým federálním soudem.

před 4 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025) Prohlédněte si galerii

Babiš nominoval Turka na ministra, prezident Pavel odmítnul

Novoroční setkání na Pražském hradě přineslo první vážný rozpor mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním tématem středečního jednání se stalo obsazení křesla ministra životního prostředí. Andrej Babiš hlavě státu oficiálně navrhl Filipa Turka, výraznou tvář strany Motoristé sobě, prezident však tuto nominaci bez váhání odmítl.

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko vyslalo válečné lodě, aby ochránily ropný tanker pronásledovaný americkým námořnictvem

V mezinárodních vodách v severním Atlantiku se Spojené státy pokoušejí obsadit ropný tanker Marinera, který už více než dva týdny uniká americkému námořnictvu a pobřežní stráži. Situace je o to kritičtější, že Moskva k lodi vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby jí poskytla ochranu, čímž se otevřené moře změnilo v potenciální bojiště mezi dvěma jadernými mocnostmi.

před 6 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko nabídlo Spojeným státům Venezuelu výměnou za Ukrajinu

Nedávné zadržení Nicoláse Madura americkými komandy vyneslo na světlo starší zákulisní plány Moskvy na geopolitický obchod s Washingtonem. Fiona Hillová, někdejší Trumpova expertka na Rusko, tvrdí, že už před lety Kreml nabízel snížení podpory venezuelskému režimu výměnou za to, že mu USA nebudou zasahovat do dění na Ukrajině. Ruští diplomaté tuto možnost tehdy opakovaně naznačovali s odkazem na historické rozdělení sfér vlivu.

před 7 hodinami

Marco Rubio

Invazi zatím neplánujeme, Grónsko chceme koupit, prohlásil Rubio. Vlády s ním chtějí okamžitou schůzku

Vlády Dánska a Grónska usilují o urgentní schůzku s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Reagují tak na stupňující se rétoriku Washingtonu, který v úterý znovu potvrdil svůj záměr ovládnout tento strategický arktický ostrov. Napětí mezi spojenci v NATO dosáhlo vrcholu poté, co Bílý dům prohlásil, že pro získání Grónska zůstává „vojenská varianta vždy ve hře“.

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusové se zajetím Madura cítí poníženi. Měli bychom najmout americké generály, píší tamní blogeři

V ruském proválečném digitálním prostoru vyvolala víkendová americká operace „Absolute Resolve“, při níž komanda Delta Force v Caracasu zajala prezidenta Nicoláse Madura, bouři emocí. Komunita takzvaných Z-bloggerů, která obvykle oslavuje ruskou vojenskou sílu, se tentokrát ocitla v nezvyklém rozpoložení. Jejich reakce se pohybují na škále od ostré kritiky amerického „neokolonialismu“ až po neskrývaný, byť hořký obdiv k efektivitě, s jakou USA svého cíle dosáhly.

před 8 hodinami

Zimní počasí v Praze

Doprava v Evropě kolabuje. Intenzita současného počasí je podle meteorologů mimořádná

Evropu v těchto dnech svírá vlna extrémních mrazů a silného sněžení, která v úterý a ve středu způsobila rozsáhlý kolaps v dopravě. Arktické počasí doprovázené první letošní pojmenovanou bouří Goretti ochromilo klíčové letištní uzly, zastavilo železniční spoje a vytvořilo nebezpečné podmínky na silnicích. Meteorologové varují, že intenzita nynějšího ochlazení je pro toto roční období zcela mimořádná.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Jak Trump získá Grónsko? Stačí mu k tomu čtyři snadné kroky, varuje Politico

Možná akvizice Grónska ze strany Spojených států přestává být vnímána jako výstřední nápad a mění se v promyšlenou strategii. Deník Politico ve své analýze ze 7. ledna 2026 popisuje čtyři konkrétní kroky, kterými by Donald Trump mohl dosáhnout svého cíle. Ačkoliv se scénář podobný nedávnému zásahu ve Venezuele zdá u spojence NATO nepravděpodobný, Washington již podle odborníků podniká kroky, které připomínají expanzivní politiku síly.

před 10 hodinami

Grónsko

Největší ostrov na světě s pouhými 57 tisíci obyvateli. Proč Trump tolik touží po Grónsku?

Donald Trump se po úspěšné operaci ve Venezuele, kde americké jednotky zadržely prezidenta Nicoláse Madura, začíná soustředit na další ambiciózní cíl svého impéria: Grónsko. Co bylo během jeho prvního funkčního období vnímáno jako bizarní nápad nebo šokující provokace, se nyní stává oficiální agendou Bílého domu. Evropští lídři již neberou Trumpovy výroky na lehkou váhu a v úterý potvrdili svrchovanost ostrova, zatímco americká administrativa dává jasně najevo, že pro získání tohoto území zvažuje všechny možnosti, včetně těch vojenských.

před 11 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Nasazení armády je jednou z variant pro získání Grónska

Bílý dům otevřeně připustil, že nasazení armády zůstává jednou z variant pro získání Grónska do amerického područí. Podle mluvčí Karoline Leavittové považuje Donald Trump tento arktický ostrov za prioritu národní bezpečnosti, která má odradit protivníky v regionu. Prezidentská administrativa momentálně zvažuje širokou škálu kroků k dosažení tohoto cíle v oblasti zahraniční politiky. Možnost využití vojenské síly je přitom v prohlášení označována za nástroj, který má vrchní velitel ozbrojených sil kdykoliv k dispozici.

před 12 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

včera

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

včera

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

včera

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy