Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

Dvojí občanství, tedy možnost být občanem dvou nebo více zemí současně, je trendem, který v posledních letech nabývá na síle. Zatímco dříve šlo především o přirozený proces u imigrantů, kteří si chtěli uchovat vazbu na svou vlast, dnes poptávku táhnou bohatí lidé i obyčejní občané z rozvinutých zemí. Například ve Spojeném království se počet lidí s více pasy mezi lety 2011 a 2021 zdvojnásobil a podobný nárůst zájmu hlásí i Spojené státy, kde se o emigraci podle průzkumů zajímá každý pátý občan.

Motivace k získání druhého pasu jsou různé. Pro Američany, kteří tvoří stále větší podíl klientů specializovaných firem, jde často o reakci na vnitropolitické napětí nebo o snahu cestovat na politicky neutrálnějším dokumentu. Britové zase po brexitu hledají cestu, jak si zajistit ztracenou svobodu pohybu v rámci Evropské unie. V turbulentních časech funguje druhý pas jako „plán B“, který majiteli dovoluje opustit zemi v případě krize, aniž by se musel spoléhat na víza nebo omezenou dobu pobytu.

Cesty k novému občanství vedou nejčastěji přes rodinné kořeny, dlouhodobý pobyt nebo investice. Občanství na základě původu vyžaduje doložení předků z dané země, přičemž pravidla se v jednotlivých státech liší. Naturalizace je pak cestou pro ty, kteří v zemi legálně žijí několik let, ovládají jazyk a prokážou znalost místní kultury. Tato cesta je však zdlouhavá a v některých zemích, jako je Británie, i finančně náročná, s poplatky přesahujícími v přepočtu 50 tisíc korun.

Zcela specifickou kategorií jsou programy „občanství za investici“, které jsou však v současnosti pod silným tlakem regulátorů. Evropská unie proti těmto tzv. zlatým pasům tvrdě zakročila, což v roce 2025 vedlo k ukončení kontroverzního programu na Maltě. Přesto se objevují nové alternativy. Například tichomořský stát Nauru spustil program pro posílení klimatické odolnosti, kde za příspěvek do státního fondu ve výši 105 tisíc dolarů získáte pas umožňující bezvízový vstup do desítek zemí včetně Singapuru nebo Hongkongu.

Země jako Itálie nebo Portugalsko v poslední době své podmínky výrazně zpřísňují. Italský vládní dekret z roku 2025 například omezil přenos občanství po předcích pouze na dvě generace a zavedl poplatky pro Italy žijící v zahraničí za přístup ke zdravotnímu systému. Tato opatření mají zabránit zneužívání pasů lidmi, kteří s Itálií nemají žádné reálné pouto. Podobně i Španělsko ukončilo svůj program zlatých víz v reakci na bytovou krizi a tlak na realitní trh.

I přes tento trend zpřísňování se objevují nové příležitosti v Latinské Americe. Argentina plánuje na rok 2026 spustit investiční program s minimální hranicí 500 tisíc dolarů, který by investorům nabídl jeden z nejsilnějších pasů v regionu bez nutnosti trvalého pobytu. Salvador zase experimentuje s občanstvím vázaným na investice do bitcoinu. Tyto země sázejí na to, že přilákají kapitál od lidí, kteří hledají flexibilitu a diverzifikaci svých občanských práv.

Dvojí občanství s sebou však nese i rizika a povinnosti. USA a Eritrea jsou jediné země, které daní své občany bez ohledu na to, kde na světě žijí. Další komplikací může být povinná vojenská služba, což se ukázalo jako kritický problém pro muže s ruským nebo ukrajinským pasem během probíhajícího konfliktu. V takových případech může být druhý pas doslova otázkou života a smrti, protože umožňuje legální odchod ze země a ochranu v zahraničí.

Ve Spojených státech se navíc objevují politické snahy o úplný zákaz dvojího občanství. Republikánský senátor Bernie Moreno představil návrh zákona, který by nutil naturalizované Američany vzdát se svých původních pasů pod heslem „všechno, nebo nic“. Ačkoliv odborníci považují takový zákon za pravděpodobně neústavní a těžko vymahatelný, samotná diskuse o něm ukazuje, že éra bezproblémového držení více pasů může brzy skončit.

Odborníci se shodují, že pokud máte možnost získat druhé občanství, neměli byste váhat. Pravidla se mění, programy zdražují a brány, které jsou dnes otevřené, se mohou zítra uzavřít. Jak říká profesor práva Peter Spiro, nárok na občanství není vytesán do kamene a je lepší si jej zajistit jako pojistku pro budoucnost svých dětí. V dnešním nestabilním světě totiž platí jednoduché pravidlo: berte, dokud můžete.

Související

Cestovní pas, ilustrační foto

Nejsilnější pasy světa: V TOP 10 se umístilo i Česko, Slovensko si vede ještě lépe

Televize CNN zveřejnila nový žebříček nejmocnějších cestovních dokladů planety. Podle aktuální zprávy Henley Passport Index, která čerpá z exkluzivních dat Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA), vládne světu mobility asijský městský stát Singapur. Jeho občané se bez nutnosti žádat předem o vízum dostanou do 192 z celkem 227 sledovaných destinací. Singapur si tak upevnil pozici globálního lídra v oblasti cestovní svobody.
Cestovní pas, ilustrační foto

Velká Británie kvůli úmrtí královny Alžběty II. mění cestovní pasy

Británie po 70 letech a necelém roce od úmrtí královny Alžběty II. představila změny v pasových cestovních dokladech. Konkrétně byla upravena úvodní stránka pasů. Nové pasy již nebudou vydávány "jménem královny", nýbrž nyní nesou jméno "krále" Karla III. Pasy s původním designem zůstávají stále platné, a to až do vyčerpání zásob, a také budou i nadále vydávány.

Více souvisejících

pasy hranice

Aktuálně se děje

včera

Poslanecká sněmovna

Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek

Jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše, kterou tvoří koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, bude pokračovat třetím dnem. Ani dnes, po dvou dnech jednání, se k němu poslanci nedostali. Přestože má vládní tábor v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, opozice se rozhodla proces maximálně protáhnout a zpestřit ho nezvyklými performance. Samotné hlasování se tak očekává nejdříve během čtvrtka, jelikož řečniště stále okupují kritici nového kabinetu.

včera

Marco Rubio

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku

Spojené státy začaly omezovat počet svých pracovníků na letecké základně Al-Udeid v Kataru. Podle informací stanice CBS News, kterou citovala i BBC, označili američtí představitelé tento krok za „preventivní opatření“. Katarská vláda ve svém oficiálním prohlášení potvrdila, že k redukci personálu dochází v přímé reakci na současné extrémní napětí v regionu. Al-Udeid je přitom největším vojenským objektem USA na Blízkém východě a domovem pro zhruba 10 tisíc amerických vojáků.

včera

Ukrajina

Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského

Ukrajinská politická scéna zažívá další otřes. Protikorupční vyšetřovatelé obvinili Julii Tymošenkovou, někdejší premiérku a ikonu Oranžové revoluce, z organizování rozsáhlého systému úplatků. Tymošenková měla podle vyšetřovatelů platit poslancům, včetně členů vládní strany prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hlasovali v souladu s jejími zájmy a podkopávali tak hlavu státu.

včera

Prezident Trump

Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska

Prezident USA Donald Trump se nechal slyšet, že grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena vůbec nezná a nic o něm neví. Reagoval tak na Nielsenovo prohlášení, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi USA a Dánskem, volí jednoznačně Dánsko. Trump k tomu dodal, že ačkoliv premiéra nezná, jeho postoj pro něj bude „velkým problémem“.

včera

Poslanecká sněmovna

Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

V Poslanecké sněmovně dnes vrcholí klíčové jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů předstoupil před poslance s ambiciózním programem, který má podle premiéra udělat z České republiky „nejlepší místo na planetě“. Opozice ale hovoří o armagedonu.

včera

Prezident Trump

Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.

včera

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

včera

Donald Trump

Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům

Americký prezident Donald Trump vyslal dosud nejzřetelnější signál, že by mohl přistoupit k vojenské akci proti teokratickému režimu v Teheránu. Reaguje tak na zprávy o brutálním potlačování demonstrací, které si podle posledních odhadů vyžádalo životy až dvou tisíc lidí. Trump prostřednictvím své sítě Truth Social vyzval íránské vlastence, aby vytrvali v protestech a začali přebírat kontrolu nad vládními institucemi. Svůj vzkaz zakončil příslibem, že „pomoc je již na cestě“.

včera

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

včera

Írán, ilustrační foto

Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko

Podle slavného výroku Ernesta Hemingwaye člověk bankrotuje dvěma způsoby: nejdříve postupně a pak najednou. Mnozí odpůrci íránského teokratického systému doufali, že současné masové nepokojí znamenají právě onu druhou, náhlou fázi konce. Dosavadní vývoj však naznačuje, že pokud režim skutečně směřuje k zániku, nachází se stále v procesu postupného a vleklého úpadku. Poslední týdny sice představují pro Teherán jednu z největších krizí za desítky let, ale jeho mocenské struktury zatím vykazují značnou odolnost.

včera

Írán, ilustrační foto

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

včera

Demonstrace v Íránu

2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou

Americký prezident Donald Trump přislíbil rázné kroky vůči Íránu v případě, že tamní režim přistoupí k popravám účastníků protivládních demonstrací. Během svého projevu ve státě Michigan vyjádřil přímou podporu íránským vlastencům a vyzval je k pokračování v odporu. Podle jeho slov by protestující měli obsadit klíčové instituce a pamatovat si tváře těch, kteří se dopouštějí násilí. Trump varoval, že všichni viníci za své činy v budoucnu zaplatí velmi vysokou cenu.

včera

13. ledna 2026 21:58

13. ledna 2026 20:56

Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením

Vláda premiéra Andreje Babiš (ANO), která od dnešního dne žádá Sněmovnu o důvěru, se zavázala mimo jiné zaměřit se systematicky na podporu duševního zdraví obyvatelstva. Klíčovým nástrojem pro koordinaci a dohled nad touto agendou se stane Rada vlády pro duševní zdraví, o jejímž ustavení rozhodl kabinet na pondělním zasedání. Vláda také jmenovala nové zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost a pro umělou inteligenci a schválila návrh novely zákona o podpoře bydlení, která má zpřesnit pravidla pro poskytování poradenství osobám v bytové nouzi.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy