Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

Dvojí občanství, tedy možnost být občanem dvou nebo více zemí současně, je trendem, který v posledních letech nabývá na síle. Zatímco dříve šlo především o přirozený proces u imigrantů, kteří si chtěli uchovat vazbu na svou vlast, dnes poptávku táhnou bohatí lidé i obyčejní občané z rozvinutých zemí. Například ve Spojeném království se počet lidí s více pasy mezi lety 2011 a 2021 zdvojnásobil a podobný nárůst zájmu hlásí i Spojené státy, kde se o emigraci podle průzkumů zajímá každý pátý občan.

Motivace k získání druhého pasu jsou různé. Pro Američany, kteří tvoří stále větší podíl klientů specializovaných firem, jde často o reakci na vnitropolitické napětí nebo o snahu cestovat na politicky neutrálnějším dokumentu. Britové zase po brexitu hledají cestu, jak si zajistit ztracenou svobodu pohybu v rámci Evropské unie. V turbulentních časech funguje druhý pas jako „plán B“, který majiteli dovoluje opustit zemi v případě krize, aniž by se musel spoléhat na víza nebo omezenou dobu pobytu.

Cesty k novému občanství vedou nejčastěji přes rodinné kořeny, dlouhodobý pobyt nebo investice. Občanství na základě původu vyžaduje doložení předků z dané země, přičemž pravidla se v jednotlivých státech liší. Naturalizace je pak cestou pro ty, kteří v zemi legálně žijí několik let, ovládají jazyk a prokážou znalost místní kultury. Tato cesta je však zdlouhavá a v některých zemích, jako je Británie, i finančně náročná, s poplatky přesahujícími v přepočtu 50 tisíc korun.

Zcela specifickou kategorií jsou programy „občanství za investici“, které jsou však v současnosti pod silným tlakem regulátorů. Evropská unie proti těmto tzv. zlatým pasům tvrdě zakročila, což v roce 2025 vedlo k ukončení kontroverzního programu na Maltě. Přesto se objevují nové alternativy. Například tichomořský stát Nauru spustil program pro posílení klimatické odolnosti, kde za příspěvek do státního fondu ve výši 105 tisíc dolarů získáte pas umožňující bezvízový vstup do desítek zemí včetně Singapuru nebo Hongkongu.

Země jako Itálie nebo Portugalsko v poslední době své podmínky výrazně zpřísňují. Italský vládní dekret z roku 2025 například omezil přenos občanství po předcích pouze na dvě generace a zavedl poplatky pro Italy žijící v zahraničí za přístup ke zdravotnímu systému. Tato opatření mají zabránit zneužívání pasů lidmi, kteří s Itálií nemají žádné reálné pouto. Podobně i Španělsko ukončilo svůj program zlatých víz v reakci na bytovou krizi a tlak na realitní trh.

I přes tento trend zpřísňování se objevují nové příležitosti v Latinské Americe. Argentina plánuje na rok 2026 spustit investiční program s minimální hranicí 500 tisíc dolarů, který by investorům nabídl jeden z nejsilnějších pasů v regionu bez nutnosti trvalého pobytu. Salvador zase experimentuje s občanstvím vázaným na investice do bitcoinu. Tyto země sázejí na to, že přilákají kapitál od lidí, kteří hledají flexibilitu a diverzifikaci svých občanských práv.

Dvojí občanství s sebou však nese i rizika a povinnosti. USA a Eritrea jsou jediné země, které daní své občany bez ohledu na to, kde na světě žijí. Další komplikací může být povinná vojenská služba, což se ukázalo jako kritický problém pro muže s ruským nebo ukrajinským pasem během probíhajícího konfliktu. V takových případech může být druhý pas doslova otázkou života a smrti, protože umožňuje legální odchod ze země a ochranu v zahraničí.

Ve Spojených státech se navíc objevují politické snahy o úplný zákaz dvojího občanství. Republikánský senátor Bernie Moreno představil návrh zákona, který by nutil naturalizované Američany vzdát se svých původních pasů pod heslem „všechno, nebo nic“. Ačkoliv odborníci považují takový zákon za pravděpodobně neústavní a těžko vymahatelný, samotná diskuse o něm ukazuje, že éra bezproblémového držení více pasů může brzy skončit.

Odborníci se shodují, že pokud máte možnost získat druhé občanství, neměli byste váhat. Pravidla se mění, programy zdražují a brány, které jsou dnes otevřené, se mohou zítra uzavřít. Jak říká profesor práva Peter Spiro, nárok na občanství není vytesán do kamene a je lepší si jej zajistit jako pojistku pro budoucnost svých dětí. V dnešním nestabilním světě totiž platí jednoduché pravidlo: berte, dokud můžete.