Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Trump v neděli na palubě Air Force One zopakoval, že USA Grónsko „nutně potřebují“ z bezpečnostního hlediska. Podle něj je region zaplaven ruskými a čínskými plavidly a Dánsko není schopno tuto oblast adekvátně hlídat. Stephen Miller, zástupce náčelníka štábu Bílého domu, zašel v rozhovoru pro CNN ještě dál, když prohlásil, že Grónsko by se mělo stát součástí Spojených států. Zároveň sebevědomě dodal, že o budoucnost ostrova s USA nikdo vojensky bojovat nebude.

Reakce z druhé strany Atlantiku na sebe nenechala dlouho čekat a byla nevídaně tvrdá. Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že pokud by se USA pokusily Grónsko zabrat silou, znamenalo by to okamžitý zánik Severoatlantické aliance a konec bezpečnostního uspořádání, které svět zná od roku 1945. „Pokud si USA zvolí cestu vojenského útoku na spojence v NATO, všechno končí,“ prohlásila v televizi.

K Dánsku se v bezprecedentním společném prohlášení připojili lídři Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska a Spojeného království. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, že Grónsko patří svému lidu a o jeho osudu může rozhodovat pouze Kodaň a Nuuk. Tato jednotná fronta má sloužit jako hráz proti „trumpovskému imperialismu“, který se po úspěchu ve Venezuele cítí povzbuzen k dalším teritoriálním choutkám.

Důvody amerického zájmu jsou v roce 2026 ryze pragmatické a strategické. Na severu ostrova leží vesmírná základna Pituffik (dříve Thule), která je klíčovým článkem amerického systému včasného varování před balistickými střelami. Grónsko ukrývá 25 z 34 kritických minerálů, které USA a EU potřebují pro moderní technologie. Ovládnutí těchto ložisek by drasticky snížilo závislost na Číně. Tání ledovců navíc otevírá nové plavební trasy. Kdo ovládá Grónsko, ovládá vstup do Severozápadního průjezdu, který se stává alternativou k Suezskému průplavu.

Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen označil Trumpovu rétoriku, která srovnává jeho demokratickou zemi s Madurovou Venezuelou, za hluboce neuctivou a nepřijatelnou. Zatímco Trump argumentuje potřebou „představené obrany“ proti Rusku a Číně, Evropa v tom vidí nebezpečný precedens, kdy silnější spojenec pohlcuje slabšího pod záminkou ochrany.

Napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi dosahuje nejvyšší úrovně v moderní historii. Pokud Donald Trump skutečně vnímá Grónsko jako „nemovitostní obchod století“, riskuje, že při jeho realizaci rozbije západní obrannou architekturu na kusy. Svět se nyní ptá, zda je Caracas pouze začátkem nové éry, ve které se hranice států budou opět měnit podle síly vojenských flotil.