Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

Vážnost situace a naléhavost diplomacie podtrhl tragický incident z noci na pondělí. Rusko podniklo masivní útok za pomoci 165 dronů a devíti raket, který zasáhl soukromou zdravotnickou kliniku v kyjevské čtvrti Oboloň. Útok si vyžádal život třicetiletého muže, který se v zařízení léčil, a několik dalších lidí bylo zraněno. Personál kliniky musel evakuovat desítky pacientů pod palbou a v mrazivých teplotách dosahujících -8 °C.

Na pařížské schůzce nechybí ani delegace ze Spojených států, kterou vedou zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a jeho zeť Jared Kushner. Jejich přítomnost potvrzuje aktivní roli nové americké administrativy při hledání konce nejkrvavějšího evropského konfliktu od konce druhé světové války. Původně měl delegaci vést ministr zahraničí Marco Rubio, ten však musel plány změnit kvůli dozvukům americké vojenské operace ve Venezuele.

Hlavním tématem jednání je pět klíčových bodů poválečného uspořádání. Patří mezi ně mechanismy monitorování příměří, dlouhodobá podpora ukrajinských ozbrojených sil a především formát rozmístění mnohonárodních sil na ukrajinském území. Paříž zdůrazňuje, že evropské jednotky by neměly stát přímo na 1 400 kilometrů dlouhé linii doteku, ale měly by působit v zázemí jako odstrašující prvek proti budoucí ruské agresi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá do pařížského summitu velké naděje a věří, že by se finální dokument mohl stát základem pro širší konferenci ve Spojených státech koncem ledna. Kyjev však varuje, že jakýkoli mír nesmí umožnit Rusku jen přeskupit síly. Pro Ukrajinu je klíčové, aby dohoda obsahovala „fyzickou přítomnost“ spojeneckých vojsk a jasné kroky pro případ porušení klidu zbraní.

Moskva naopak stupňuje tlak jak na bitevním poli, tak v rétorice. Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly největší územní zisky od počátku invaze a Kreml trvá na plné kontrole nad Donbasem. Vladimir Putin vzkázal, že bude v tažení pokračovat, pokud nebudou splněny jeho tvrdé požadavky. Současně se Rusko snaží „roztáhnout“ frontu útoky na severu v Sumské oblasti, kde nedávno oznámilo dobytí vesnice Grabovske.

Jednání v Paříži sledují s napětím i další evropské metropole. Britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz a kanadský premiér Mark Carney se účastní diskusí o budování „vnitřní odolnosti“ Ukrajiny. Kromě vojenských záruk se v zákulisí mluví o obřím balíku ekonomické pomoci na obnovu země ve výši až 800 miliard dolarů, který by měl být rozložen do příštího desetiletí.

Diplomatickou atmosféru v Paříži mírně komplikují i další kroky Donalda Trumpa, zejména jeho nedávné zmínky o Grónsku, které vyvolaly nervozitu u dánských představitelů. Evropští lídři se tak ocitají v delikátní pozici: na jedné straně potřebují americkou sílu k zastavení Putina, na druhé straně čelí nepředvídatelné politice Bílého domu.

Právě Trumpův pragmatický přístup k válce je to, co nyní žene diplomacii vpřed nebývalým tempem. Americký prezident odmítl ruská obvinění, že by Kyjev útočil drony na Putinovu rezidenci, a označil je za nedůvěryhodná. Tím vyslal signál, že nenechá Moskvu diktovat narativ jednání, i když sám tlačí na rychlé ukončení bojů.

Výsledek úterního summitu by mohl být definující pro celý rok 2026. Pokud se podaří nalézt shodu na rozmístění evropských mírových sil, mohl by se svět poprvé po čtyřech letech dočkat reálného zastavení palby. Bezpečnostní záruky, které se nyní v Paříži rodí, mají být tou pojistkou, která zabrání, aby se historie po pár měsících klidu znovu opakovala.