Jednání Koalice ochotných skončilo. Evropa bude prosazovat bezpečnostní záruky podobné článku 5

Evropští lídři se zúčastnili virtuálního setkání takzvané Koalice ochotných, hlavních evropských spojenců Ukrajiny. Jednání bylo před malou chvílí ukončeno a lídři zemí se začínají vyjadřovat k hlavním bodům, které byly projednány.

Finský prezident Alexander Stubb po schůzce napsal, že v rámci koalice panuje silná shoda ohledně potřeby nadále podporovat Ukrajinu. Estonský premiér Kristen Michal uvedl, že se jeho země zaměří na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Tyto záruky by měly být co nejblíže článku 5 NATO, který stanovuje vzájemnou obranu členů v případě napadení.

Prezident Evropské rady António Costa řekl, že pro dosažení trvalého míru je v této chvíli nejdůležitější transatlantická jednota. Zdůraznil, že pokud nebude dohodnuto příměří, musí EU a USA zvýšit tlak na Rusko. Costa také uvítal ochotu Spojených států podílet se na poskytování bezpečnostních záruk Ukrajině.

Litevský prezident Gitanas Nausėda dodal, že Ukrajina potřebuje „skutečné bezpečnostní záruky“, včetně ujištění podpory ze strany USA. Dále uvedl, že vojenská podpora je pro Ukrajinu klíčová, aby získala silnější pozici při jednáních.

Americký prezident Donald Trump pozval do Bílého domu evropské lídry, aby se zúčastnili jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Schůzka, která se koná na Zelenského žádost, proběhne ve Washingtonu v pondělí.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová potvrdila na sociální síti X, že se setkání v Bílém domě zúčastní. Podle vládních zdrojů se v pondělí vydají do Washingtonu s ukrajinským prezidentem také francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a finský prezident Alexander Stubb. Jednání se má zúčastnit i italská premiérka Giorgia Meloniová.

Během pátečního summitu na Aljašce měl ruský prezident Vladimir Putin požadovat stažení Ukrajiny z Doněcké a Luhanské oblasti. Tyto informace pocházejí ze dvou zdrojů, které byly s jednáním seznámeny. Putin Trumpovi výměnou za to nabídl zmrazení bojů na zbývající frontové linii.

Donald Trump údajně podpořil tento plán, který by zajistil Rusku část ukrajinského území, a sdělil evropským lídrům, že mírové řešení lze vyjednat, pokud Zelenskyj bude souhlasit se vzdáním se Donbasu.

Evropští lídři opakovaně zdůrazňují, že Zelenskyj, který byl dosud ve velké části americko-ruské diplomacie opomíjen, musí hrát v budoucích jednáních větší roli. Trvalého míru nelze dosáhnout bez jeho účasti.

Po pátečních jednáních na Aljašce, která neskončila žádným průlomem, Starmer prohlásil, že Trumpovo úsilí přiblížilo ukončení ruské války na Ukrajině více než kdy dříve. Jeho snaha o ukončení zabíjení si prý zaslouží uznání. Starmer ale dodal, že cesta k míru na Ukrajině se nesmí ubírat bez Zelenského.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím uvedl, že neochota Ruska přistoupit na příměří komplikuje snahy o ukončení války. Rusko podle něj odmítá četné výzvy k zastavení palby a zatím nestanovilo, kdy ukončí zabíjení.

Zelenskyj dodal, že pokud Rusové nemají vůli zastavit stávkující útoky, bude vyžadovat mnoho úsilí, aby se jim vštípila vůle k realizaci mnohem větších ústupků. Těmi je myšleno mírové soužití se svými sousedy na desetiletí.

Související

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.
Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

Více souvisejících

Evropská "Koalice ochotných" Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Alexander Stubb António Costa Gitanas Nauséda Friedrich Merz (CDU) Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 55 minutami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

Počasí o víkendu: Do Česka dorazí extrémní vedra, teploty vyrostou až na 40 stupňů

O nadcházejícím víkendu nás čeká další citelné oteplování, které v neděli pravděpodobně vyvrcholí extrémními teplotami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy