EU čelí kritice z podněcování Putinovy ​​války dovozem ruského zkapalněného zemního plynu

Evropské vlády čelí ostré kritice za to, že nepřímo financují ruskou agresi na Ukrajině. Nová data ukazují, že Kreml v loňském roce utržil přibližně 7,2 miliardy eur za export zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropské unie. Přestože Brusel slíbil ukončit dovoz ruského LNG do roku 2027, analýzy naznačují, že tok suroviny z komplexu na sibiřském poloostrově Jamal do evropských přístavů zatím nijak neslábne.

V roce 2025 bylo přes arktický led do terminálů v EU přepraveno více než 15 milionů tun plynu z Jamalu. Zatímco dodávky plynovody se po invazi výrazně snížily, podíl EU na celosvětových dodávkách z Jamalu paradoxně vzrostl na 76,1 %. Tyto dovozy zůstávají legální, protože Unie se zdráhá zavést úplný zákaz, a to zejména kvůli energetické závislosti střední a východní Evropy na tomto zdroji.

Logistickou páteř tohoto obchodu tvoří dvě evropské přepravní společnosti, britská Seapeak a řecká Dynagas. Ty vlastní většinu speciálních tankerů třídy Arc7, které jsou schopné proplouvat ledem a jsou pro projekt Jamal naprosto klíčové. Velká Británie sice oznámila, že letos začne směřovat k zákazu poskytování námořních služeb pro plavidla převážející ruské LNG, ale dosavadní intenzita dopravy zůstává vysoká.

Aktivisté z neziskové organizace Urgewald upozorňují, že evropské přístavy fungují jako logistické plíce ruského energetického exportu. Každý náklad, který se vyloží v unijním terminálu, podle nich přímo plní válečnou pokladnu Vladimira Putina. Kritici tvrdí, že Evropa není jen zákazníkem, ale nezbytnou infrastrukturou, která drží tento vlajkový ruský projekt při životě, a vyzývají k okamžitému uzavření jamalské právní kličky.

Ruský závod na Jamalu je na přístupu do evropských přístavů životně závislý. Pokud by tankery nemohly vykládat nebo překládat zboží v místech jako belgické Zeebrugge, musely by volit výrazně delší trasy do Asie. To by znamenalo, že se lodě nebudou moci tak rychle vracet do Arktidy pro další plyn, čímž by se efektivita celého exportu drasticky snížila.

Největším dovozcem se v roce 2025 stala Francie, kam do přístavů Dunkerque a Montoir dorazilo 87 lodí s více než 6 miliony tun LNG. Klíčovým investorem v projektu Jamal navíc zůstává francouzský energetický gigant TotalEnergies. Právě díky přístupu do Francie a Belgie mohou ruské tankery obsloužit evropský trh mnohem rychleji, než kdyby musely absolvovat týdny trvající plavby do čínských přístavů.