Grónsko není na prodej. Nechceme být Američané, vzkazují obyvatelé Trumpovi

Obyvatelé Grónska vyjadřují značné obavy a rozhořčení nad neutichajícím zájmem administrativy Donalda Trumpa o jejich území. Podnikatelka Mia Chemnitz z hlavního města Nuuk v rozhovoru pro BBC jasně vzkázala, že Grónsko není na prodej a místní se nechtějí stát Američany. Tato rétorika vyvolává nervozitu napříč celým ostrovem i v zahraničí, zejména poté, co Bílý dům potvrdil aktivní diskuse o koupi tohoto dánského území.

Situace nabyla na vážnosti po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele, který mnozí vnímají jako nebezpečný precedens. Tupaarnaq Kopeck, která se kvůli práci přestěhovala do Kanady, přiznala, že hrozby anexe přestaly působit abstraktně a začala pro svou rodinu v Grónsku plánovat nouzové útočiště. Podle grónské poslankyně Aaji Chemnitz je postoj Washingtonu naprosto neúctivý a představuje přímou hrozbu pro suverenitu spojence v rámci NATO.

Grónsko má pro Spojené státy obrovský strategický význam především díky své poloze mezi Severní Amerikou a Arktidou, což je klíčové pro systémy včasného varování. S táním ledovců se navíc otevírá přístup k bohatým zásobám nerostných surovin, včetně vzácných kovů, které USA velmi zajímají. Šéfredaktor místních novin Masaana Egede podotýká, že pro malý národ s padesáti šesti tisíci obyvateli je velmi nepříjemné čelit takovému tlaku ze strany světové velmoci.

Odborníci se domnívají, že vojenské ovládnutí ostrova by pro USA nebylo náročné, ale vedlo by k rozpadu aliančních vazeb. Evropští spojenci se shodují, že o osudu Grónska musí rozhodnout výhradně jeho obyvatelé, což Mia Chemnitz vítá, i když se obává nedostatečných činů ze strany Evropy. Vyvstává otázka, jak daleko jsou partneři ochotni zajít, aby ostrov před americkými ambicemi skutečně ochránili.

Názory na dánskou nadvládu se v Grónsku různí, například inuitský lovec Aleqatsiaq Peary vidí v USA jen dalšího potenciálního okupanta. Pro něj jsou palčivějším problémem klimatické změny, které mu kvůli tajícímu ledu znemožňují tradiční obživu. Většina obyvatel si však přeje úplnou nezávislost na Kodani, nikoliv přechod pod správu Washingtonu, a odmítá být stavěna do role objektu, o kterém se rozhoduje bez nich.

Podle Christiana Keldsena z Grónského podnikatelského sdružení vyvolává americký přístup u místních lidí především podráždění. Zdůrazňuje, že Grónsko je otevřené obchodní spolupráci i cestovnímu ruchu, což dokazují i nové přímé lety do New Yorku. Není tedy důvod k žádnému přebírání moci, protože země funguje jako stabilní demokracie, která je ochotna s USA spolupracovat jako partner, nikoliv jako majetek.

Související

Více souvisejících

grónsko

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Robert Mueller (exšéf FBI)

Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád

Americký prezident Donald Trump si neodpustil velmi jízlivou reakci na nejnovější smutnou zprávu. Ve věku 81 let zemřel někdejší šéf FBI a bývalý zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, jenž se zabýval otázkou ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016, kdy se Trump stal poprvé prezidentem. 

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích

I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí. 

včera

včera

Policie vyšetřuje požár v Pardubicích pro podezření z terorismu.

Policie prozradila novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích

Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu. 

včera

Pravda o íránské odvetě. Američané utrpěli škody za stamiliony dolarů

Íránské odvetné útoky na americké vojenské základny na Blízkém východě způsobily škodu za přibližně 800 milionů dolarů, ukazuje zveřejněná analýza. Informovala o tom britská stanice BBC. Americká armáda zároveň přišla o jedenáct vojáků. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy