Mír na Ukrajině se vzdaluje po telefonátu Trumpa s Putinem

Zatímco Ukrajina a její evropští partneři prosazují 30denní příměří jako prostor pro začátek mírových jednání, Moskva odmítá jakékoli přerušení bojů bez definitivní dohody. Tento postoj působí jako záminka k pokračování ruské ofenzivy, jejíž obětí jsou stále častěji civilisté.

Trump však po rozhovoru s Putinem oznámil, že obě strany – Kyjev a Moskva – povedou rozhovory „tak, jak umí jen ony samy“, a že USA nebudou nutně hrát hlavní roli v tomto procesu. Tím se přiklonil spíše na stranu Putina než na stranu spojenců v Evropě.

Jeho vyjádření v Oválné pracovně, kde poznamenal, že pokud nedojde k pokroku, „prostě ustoupí“, vyvolala otázky, zda je Washington ještě skutečně ochoten Ukrajině pomoci. „Velká ega jsou zapojená, ale myslím, že se něco stane. A když ne, ustoupím a oni si to budou muset vyřešit sami,“ řekl Trump.

Podle pozorovatelů tato slova signalizují, že se prezident Spojených států připravuje na možnost, že americká pomoc Ukrajině může být zcela ukončena. „Tato hrozba nevypadá jako blafování,“ řekla Beth Sannerová, bývalá náměstkyně ředitele národní zpravodajské služby.

Putin podle ruských médií z hovoru vyšel jako vítěz. Jeho poradce Jurij Ušakov se pochlubil, že rozhovor trval dvě hodiny a ani jeden z prezidentů nechtěl zavěsit. Kritici se obávají, že Trump opět projevuje vůči ruskému vůdci přílišnou vstřícnost, jakou ukazoval i během svého prvního funkčního období.

Trump zároveň odmítl uvalení nových sankcí na Rusko. „Protože si myslím, že je šance na dohodu, a pokud to uděláte, mohli byste to také zhoršit,“ prohlásil. Zároveň naznačil, že by do mírových rozhovorů mohl být zapojen Vatikán a nový americký papež Lev.

Ukraina reagovala opatrně, ale důrazně. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že s Trumpem mluvil dvakrát – jednou před jeho hovorem s Putinem a podruhé poté v rámci konzultací s evropskými lídry. Zdvořile, ale jasně uvedl, že USA se nesmí od mírových snah distancovat, protože by tím získal pouze Putin.

„Je klíčové, aby Spojené státy neztratily zájem o tyto rozhovory. Jediný, kdo by z toho profitoval, je Putin,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X. Navrhl také, aby se rozhovory vedly ve Vatikánu, Turecku nebo Švýcarsku, za účasti amerických a evropských představitelů.

Trump se nadále prezentuje jako mírotvůrce a tvrdí, že jeho druhé prezidentské období bude zasvěceno ukončování konfliktů. „Můj život je jeden velký obchod,“ prohlásil. Dosavadní výsledky jeho snah jsou však rozpačité.

Boj na Ukrajině i v Gaze od jeho nástupu na jaře 2025 jen zesílil. V Gaze sice dosáhl propuštění posledního amerického rukojmí, ale jeho nezájem o tamní konflikt vytvořil vakuum, v němž nyní izraelský premiér Benjamin Netanjahu zahájil ofenzivu s cílem ovládnout celý pás Gazy.

Trump si rovněž připsal zásluhy za uklidnění napětí mezi Indií a Pákistánem, i když Indie tento nárok odmítla. Jeho zásahy tak zatím působí spíše jako epizodní výstupy než jako součást ucelené strategie.

V případě Ukrajiny zůstává otázka, co vlastně Trump od Putina očekává. „Pokud bych si nemyslel, že Putin chce válku ukončit, vůbec bych o tom nemluvil,“ řekl prezident. Ale podle ruského shrnutí hovorů Putin znovu zopakoval své požadavky, které zahrnují „denacifikaci“ Ukrajiny a omezení její suverenity – tedy podmínky, které jsou pro Kyjev nepřijatelné.

Zatímco Trump tvrdí, že ho možná Putin jen „vodí za nos“, sám svou rétorikou a nečinností podporuje právě to, čeho se obává: že Rusko bude pokračovat v agresi bez reálného nátlaku a že Západ ztratí jednotu a odhodlání.

Naděje na mír se tímto posunem ve Washingtonu opět vzdálily.